Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Special Air Service (SAS) jsou britské speciální jednotky.
Obsah |
Během začátku druhé světové války se Velká Británie soustředila hlavně na obranu před invazí ze strany nacistického Německa. Podplukovník Dudley Clark dokázal zapůsobit a Winston Churchill dal povolení k sestavení speciálních jednotek Commandos. Roku 1940 byl druhý prapor Commados přejmenován na 11. prapor SAS. David Stirling si při jednom seskoku poranil páteř a strávil několik měsíců v nemocnici, po návratu dostal novou jednotku, označovanou jako oddíl „L“ a určenou pro boj v severní Africe. Během války v Africe přepadaly hlídky SAS italská a německá letiště a likvidovaly na zemi co největší počet letadel, do ledna 1943 si na svoje konto připsaly úctyhodných 250 zničených nepřátelských letadel. Bratr Davida Stirlinga, William Stirling, založil SBS (Special Boat Service). Roku 1944 byly všechny jednotky SAS začleněny do brigády SAS, té velel brigádní generál McLeoda. V červnu 1944 jeden den před dnem D, seskočili jednotky SAS ve Francii. Do konce války bojovaly ve Francii, Itálii, Belgii, Nizozemsku a v Německu.
Navzdory všemu však SAS do jara 1945 splnila svou roli a válka v Evropě byla prakticky u konce. Do konce května 1945 byly již všechny jednotky SAS zpět v Británii. Brigáda SAS byla oficiálně rozpuštěna v říjnu 1945, ačkoliv v roce 1947 byl založen Pluk SAS územní armády. Ve skutečnosti se však pravidelná Zvláštní letecká služba (SAS) stala jednou z těch válečných jednotek, které již měly patřit historii.
Malajský „výjimečný stav“, který začal v červnu roku 1948 měl za následek založení jednotky, která by mohla konkurovat komunistickým teroristům na jejich vlastním území. Byl povolán „Mad Mike“ Calvert a dostal nelehký úkol sestavit jednotku pro boj v džungli. Tato jednotka byla známá jako Malajští skauti. Měla neomezené možnosti ve výběru vojáků ze všech armádních sborů na Dálném východě. Hledali jednotlivce se zkušenostmi boje v džungli, dokonce se podařilo naverbovat několik málo veteránů z již neexistující SAS. Po nespočtu úspěšných tažení Malajských skautů bylo pod vedením podplukovníka Sloana odděleno zrno od plev a začalo období nového výcviku a reorganizace. V roce 1952 bylo upuštěno od názvu Malajští skauti a jednotka byla přejmenována na 22. pluk SAS. Následujících osm let pluk zdokonaloval svoje válečné umění v džungli a co víc, začal používat taktiku „získávání srdcí a mozků“. Díky tomu se SAS stali odborníky na proti povstalecký boj.
Po Malajské válce 1950-1960, se příslušníci SAS přesunuli z vlhkých Malajských džunglí do hornaté oblasti severního Ománu, kde dosáhli skvělého vítězství. Další bohaté bojové zkušenosti získala SAS na Borneu 1963-1966, v Adenu 1964-1967, v Severnim Irsku, ve Válce o Falklandy a v neposlední řadě ve Válce v zálivu 1991.
Jedna z mnoha akcí pluku, které nebudou nikdy zapomenuty byly Silniční pozorovací hlídky. V perském zálivu v roce 1991 odpálil Irák 7 raket typu Scud na Izrael, vzhledem k malému počtu odpalovacích ramp země-vzduch 132 Raytheon MIM-104 „Patriot“, všechny rakety proletěly.
Dvě zasáhly Haifu, tři Tel Aviv a zbytek dopadl do neobydlené oblasti. Naštěstí měly rakety pouze explozivní hlavice. Izrael se obával že další mohou nést biologické, nebo chemické zbraně. Kdyby však Izrael zahájil útok na Irák, vedlo by to k rozpadnutí spojenců. Američané museli vynaložit maximální úsilí aby odradili Izraelce k útoku na Irák. Ale 19.ledna a 25.ledna Irák poslal na Izrael další rakety. Scudy odpalovali mobilní odpalovací rampy rozmístěné a zamaskované v poušti. Úkolem SAS bylo najít tyto mobilní nosiče a udat polohu pro letecký útok. Jedna s hlídek SAS, která dostala za úkol najít Scudy, byla hlídka s krycím jménem Bravo Two Zero (severní pozorovací hlídka). Velitel hlídky byl v té době seržant Andy McNab (napsal řadu knih, jeho nejznámější kniha je „Konečná stanice Bagdád“). Andyho hlídka byla vysazena vrtulníkem 300km od spřáteleného území v noci. Druhého dne se objevil Irácký konvoj a zastavil poblíž. Vojáci SAS byli prozrazeni mladým pastevcem koz, kterého mohli jednoduše zabít (velitel hlídky Andy McNab později prohlásil: „Jsme SAS, ne SS.“) Hlídka udělala jediné co mohla, začala utíkat směrem k syrským hranicím. Nejhorší byla zátěž kterou nesla (váha nákladu pro jednoho vojáka se pohybovala okolo sto kilogramů) a klimatické podmínky, kdy přes den bylo velké horko a na rozdíl od toho v noci umírali na omrzliny. Jeden z vojáku se oddělil od skupiny a zahynul vyčerpáním a podchlazením ve sněhové bouři. Další muži byli buď zajati, nebo zastřeleni. Až na vojáka Chrise Ryana, který unikl a šel do Sýrie. Za svojí cestu, která trvala 8 dní, ušel 300km pouští. Měl s sebou málo jídla a pití, to bylo spotřebováno již třetí den. Šestého dne dorazil k potoku a vydatně se z něj napil, netušil že potok byl znečištěn továrnou na zpracování uranu. To mu poškodilo játra a krevní tvorbu. Trvalo dva týdny než mohl zas pořádně chodit, a dalších šest týdnů, než se do jeho prstů na rukou a na nohou vrátil cit.
Podobných hlídek ve válce v Zálivu bylo ještě mnohem víc, jiné skončily lépe a některé smrtí celého teamu. Za dobu působení silničních a bojových hlídek SAS za nepřátelskými hranicemi bylo zničeno desítky raket díky jejich odvaze.
30. dubna 1980 vniklo šest ozbrojených teroristů Demokratické revoluční fronty pro osvobození Arabistánu do budovy Íránského velvyslanectví v Londýně. Všichni pracovníci byli zajati jako rukojmí. O 6 dnů později vysvobodila SAS díky skvělé akci skoro všechny rukojmí. Odpoledne 5. května byli teroristé na pokraji svých sil. Jeden z rukojmích byl oddělen od ostatních a o několik minut později zazněli tři výstřely, po kterých následoval telefonní hovor, jenž oznamoval, že muž byl zastřelen. V tu chvíli se začali připravovat SAS na akci. Do této doby nemohli zasahovat, neboť toto přepadení náleželo policii. Bohužel museli čekat na potvrzení, jestli teroristé neblafovali. Vražda byla potvrzena kolem 19. hodiny, kdy byly slyšet další tři výstřely a ze dveří teroristé vyhodili mrtvé tělo. Když bylo tělo odnášeno, telefonoval metropolitní policejní komisař sir David McNee, že předává řízení SAS. Velící důstojník SAS, podplukovník Michael Rose převzal formálně kontrolu v 19.07. Formálně předala SAS odpovědnost za akci zpět do rukou policii v 19:53 hodin a ukončila tak svou práci za pouhých 46 minut. Výsledek akce je obdivuhodně skvělý, pouze dva mrtví rukojmí, dva zranění a jeden z SAS utrpěl popáleniny. Pět ze šesti teroristů bylo zabito.
Díky rostoucímu riziku ze strany teroristických organizací se SAS velice úzce specializuje na boj proti terorismu. V současné době jsou vojáci SAS nasazováni na všechna horká místa v rámci operací Enduring Freedom v Afghanistánu a Iraqi Freedom v Iráku.
Jednotky SAS jsou nasazovány po celém světě, v každém podnebí a řeší široké spektrum vzniklých situací, není tedy divu, že jednotka disponuje širokým arzenálem zbraní. Nejpoužívanější zbraní se v současnosti stala karabina M4, doplněná o RIS lišty, vhodné k rychlému nasazení taktických svítilen, kolimátorů, puškohledů, širokého pole laserových zaměřovačů a přístrojů pro noční vidění. Zbraň je na své možnosti velice lehká, přesná a spolehlivá. Střílí standardní munici NATO ráže 5,56mm. V seznamu zbraní najdeme také samopaly H&K Mp5, samopaly a útočné pušky AK-47, Sa-80, M16, Steyr AUG,H&K G36C, L85 A2 a pro tréninkové účely mají SAS k dispozici i československý Sa-58.
Stránka o špeciálnych jednotkách