Spiš

Spiš v župním dělení Uherského království

Spiš v dnešním Slovensku a Polsku

Spiš (latinsky Scepusium; maďarsky Szepes; polsky Spisz; německy Zips) je název historického komitátu, stolice a župy Uherska a v letech 1918–1922 také Československa.

Dnes je Spiš historickým názvem území bez politické subjektivity, popř. název jednoho z oficiálních turistických regionů; mezi lidmi i v literatuře je však stále často používán (podobně jako např. česká Haná).

[editovat] Poloha a geografie

Znak Spiše

Spiš se rozkládá v severovýchodní části Slovenska (Košický a zejména Prešovský kraj), při řece Dunajec částečně zasahuje také do současného Polsko (viz Polský Spiš).

Spišská stolice sousedila na severu s Polskem (resp. 1772–1918 s rakouskou provincií Halič) a župami Liptov na západě, Gemer-Malohont na jihu, Abov-Turňa na jihovýchodě a Šariš na východě.

Centrem Spiše byl Spišský hrad, podle něhož jakožto podle sídelního hradu byl — podobně jako u většiny uherských žup — pojmenován celý region. Hrad byl postaven ve 12. století. Od 16. století byla centrem Spiše Levoča. Další významnější sídla v regionu jsou:Kežmarok, Poprad, Gelnica, Spišská Nová Ves, Spišské Podhradie, Stará Ľubovňa.

Spišský hrad

[editovat] Dějiny

[editovat] Obyvatelstvo

Tento článek o slovenském místopise je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.