Spirochéty

Spirochéty
Treponema pallidum Borrelia burgdorferi
Vědecká klasifikace
Doména: bakterie (Bacteria) Kmen: spirochéty (Spirochaetae) Třída: Spirochaetes Cavalier-Smith, 2002 Řád: Spirochaetales Buchanan, 1917
Typový rod
Spirochaeta
čeledě
Brachyspiraceae Leptospiraceae Spirochaetaceae

Spirochéty jsou gramnegativní bakterie s charakteristickým tvarem dlouhé, štíhlé spirály. Jsou pohyblivé, chemoheterotrofní, anaerobní a vesměs volně žijící, ale známe i patogenní druhy.

[editovat] Charakteristika

Schema bakteriální buňky

Spirochéty jsou dlouhé, tenké, ohebné buňky charakteristického šroubovitého tvaru, 5-500 μm dlouhé a 0,2-7 μm široké ^[1]. Jsou velmi pohyblivé, a to díky tzv. osovému vláknu, což je kontraktilní struktura podobná bakteriálnímu bičíku, která je zabudovaná v buněčné stěně a spirálně se ovíjí kolem protoplastu. Osová vlákna vedou od pólů buňky k jejímu středu, kde se protilehlá vlákna více či méně přesahují. Díky tomu se spirochéty pohybují vývrtkovitým otáčením se kolem vlastní osy nebo smršťováním a natahováním celé buňky.

Spirochéty se množí příčným dělením, případně pučením. Jsou schopny tvořit cysty, blepsy, či tzv. L-formy, bez buněčných stěn. Takto se jsou schopny vyhnout antibiotikům, která působí na buněčnou stěnu (Penicilíny, Cefalosporiny).

[editovat] Barvení

Gramovo barvení není v případě spirochét příliš vhodné, barví se velmi špatně a když už, tak jen staré buňky (a to negativně). Význam má barvení Giemsou, používá se též impregnace stříbrem. Spirochéty se dají pozorovat také v nativním preparátu, v zástinu nebo při použití fázového kontrastu - při tomto způsobu je často prozradí jejich charakteristický pohyb.

[editovat] Patogenní spirochéty

• Treponema spp. — původce syfilis člověka, frambesie, pinty, nemoci Bejel, neboli endemické syfilitidy a spirochetózy (syfilis) králíků. Některé další patogenní treponemy způsobují parodontózu.
• Borrelia spp. — původce lymeské boreliózy, návratného tyfu, tropické návratné horečky, z nemocí zvířat pak způsobují spirochetózu drůbeže, spirochetózu skotu a epizootické aborty skotu.
• Leptospira spp. — původce leptospiróz člověka i zvířat
• Brachyspira spp. — původce dysentérie prasat nebo spirochetózy střeva prasat

Tento mikrobiologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

[editovat] Citace

1. ↑ Stanislav Rosypal a kol., Obecná bakteriologie, Vydáno: Praha: Státní pedagogické nakladatelství (1981), ISBN 14-549-81

[editovat] Literatura

• Vařejka F., Mráz O., Smola J., Speciální veterinární mikrobiologie, Vydáno: Praha: Státní zemědělské nakladatelství (1989), ISBN 80-209-0042-X