Federativní republika Střední Ameriky

Spojené provincie Střední Ameriky Federativní republika Střední Ameriky Provincias Unidas del Centro de América República Federal de Centroamérica ↓ 1823 – 1838 ↓ vlajka znak
geografie
hlavní město:	Ciudad de Guatemala (1823-1834) San Salvador (1834-1838)
rozloha:	cca 425.000 km²
obyvatelstvo
jazyky:	španělština
náboženství:	římskokatolické
státní útvar
státní zřízení:	federativní republika
měna:	real Středoamerické federativní republiky
vznik:	zánikem španělské koloniální říše v Americe, krátce pod Mexikem
zánik:	občanskou válkou v letech 1838-1840, rozpad na samostatné státy
předcházející státy: První mexické císařství nástupnické státy: Guatemala Honduras Salvador Nikaragua Kostarika Los Altos

Středoamerická federace byl stát, který existoval relativně krátké období v 1. polovině 19. století ve Střední Americe. Vznikl v červnu roku 1823 jako Provincias Unidas del Centro de América / Spojené provincie Střední Ameriky, ale v listopadu 1824 přijal novou ústavu, která změnila název státu na República Federal de Centroamérica / Federativní republika Střední Ameriky.
Hlavním městem bylo Ciudad de Guatemala do roku 1834, potom San Salvador. Rozkládal se mezi Atlantickým a Tichým oceánem, jeho sousedy byly Mexiko a Britský Honduras (dnešní Belize) na severu, na jihu Velká Kolumbie (dnešní Panama, Kolumbie, Venezuela a Ekvádor).

[editovat] Vznik

Federace se skládala z 5 států. Tyto území tvořily během španělské nadvlády generální kapitánii Guatemala. Byly to dnešní Kostarika, Nikaragua, Honduras, Salvador a Guatemala, která tehdy zahrnovala jižní část nynějšího mexického státu Chiapas.
15. září 1821 vyhlásila guatemalská kapitánie nezávislost na Španělsku. Jen několik měsíců po získání samostatnosti se území stalo součástí prvního Mexického císařství. Ani ono nebylo schopné delší existence a v roce 1823 se rozpadlo na Mexiko a Středoamerickou federaci. V roce 1838 vznikl nový šestý stát federace - Los Altos, který se vyčlenil z Guatemaly na jejím západním cípu s hlavním městem Quetzaltenango.

[editovat] Problémy existence

Už od svého vzniku měla středoamerická federace různé vnitrostátní problémy:

• Různé zájmové skupiny měly rozdílnou představu o fungování a budoucnosti státu. Duchovenstvo a bohatí statkáři byly silnou opozicí pro vládu. Odmítaly celkově myšlenku federalismu.
• Doprava a komunikace mezi jednotlivými státy byly velice omezené.
• Řadoví obyvatelé byly celkově lhostejní k otázce existence federace nebo jednotlivých samostatných států.

[editovat] Zánik

Mezi roky 1838 a 1840 proběhla občanská válka, která potvrdila rozpad federace, která už nebyla nadále udržitelná.
31. května 1838 vydal kongres deklaraci, která umožňovala každému zúčastněnému státu odpoutat se od federace. Byla jen právním aktem potvrzujícím proces rozpadu státu, který už probíhal. Z této chaotické doby se nezachovalo mnoho písemností, atak z pohledu přesného data vyhlášení nezávislosti panuje velká nesladěnost mezi různými zdroji.

• Nikaragua, Honduras a Kostarika se osamostatnily v roce 1838
• Guatemala jako nezávislý stát existuje od roku 1839
• Salvador přijal v roce 1841 vlastní ústavu, čím federace definitivně zanikla.