Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Spojitá funkce je taková matematická funkce, jejíž hodnoty se mění plynule, tedy při dostatečně malé změně hodnoty x se hodnota f(x) změní libovolně málo. Intuitivní (ne zcela přesná) představa spojité funkce spočívá ve funkci, jejíž graf lze nakreslit jedním tahem, aniž by se tužka zvedla z papíru. Funkce, která není spojitá, se označuje jako nespojitá.
Spojité funkce jsou v praxi mnohem častější než nespojité, např. v klasické fyzice jsou prakticky všechny používané funkce spojité. Spojitost je také jednou ze základních vlastností běžně požadovaných po „rozumných funkcích“, mnoho matematických konstrukcí vyžaduje spojitost funkce jako nutnou podmínku – např. derivace, integrál apod.
Pro reálné funkce reálné proměnné lze spojitost funkce f v bodě x0 definovat následujícími dvěma podmínkami:
.Tato definice mluví o spojitosti v bodě; mimo to se také používá výraz funkce spojitá na množině či intervalu (pokud je funkce spojitá ve všech bodech této množiny), obecně o spojité funkci se hovoří v případě, že je spojitá na celém svém definičním oboru.
Obsah |
O funkci f(x) řekneme, že je spojitá v bodě a, pokud ke každému (libovolně malému) číslu
existuje takové číslo δ > 0, že pro všechna x, pro něž platí | x − a | < δ, platí také

Velikost čísla δ může záviset na volbě čísla
.
Funkci f(x) označujeme jako spojitou zprava (resp. zleva), pokud k libovolnému
existuje takové δ > 0, že pro všechna x > a (resp.
), tzn. pro všechna x z pravého okolí (resp. levého okolí) bodu a je
. Funkce je spojitá tehdy, je-li spojitá zprava i zleva.
Cauchyho definici lze formulovat také pro funkci n proměnných. O funkci f(xi), kde x1,x2,...,xn jsou proměnné funkce, řekneme, že je spojitá v bodě A = [a1,a2,...,an], pokud ke každému (libovolně malému) číslu
existuje takové číslo δ > 0, že pro všechny body X = [x1,x2,...,xn] z okolí bodu A, tzn. pro body jejichž vzdálenost splňuje podmínku d(A,X) < δ, platí

Nechť x0 je hromadným bodem D(f). Funkce f je spojitá v bodě x0 právě tehdy když
platí 
O komplexní funkci f(z) říkáme, že je spojitá, jestliže v daném bodě z0 komplexní roviny platí

Je-li funkce f(z) spojitá v každém bodě určité oblasti
, pak říkáme, že je spojitá v
.
Body, v nichž daná funkce není spojitá, označujeme jako body nespojitosti.
Za bod nespojitosti prvního druhu označíme takový bod a, ve kterém má funkce f(x) limitu zprava i zleva, avšak tyto dvě limity mají rozdílné hodnoty, tzn.
. Rozdíl mezi těmito čísly, tzn.
, nazýváme skokem funkce v bodě a.
Za bod nespojitosti druhého druhu označíme takový bod a, v němž neexistuje alespoň jedna z (konečných) jednostranných limit.
Pokud v bodě a existuje konečná limita
, avšak funkce f(x) není v bodě a definována, nebo je
, pak bod a označujeme jako odstranitelnou nespojitost funkce f(x).
Funkci, která je definována na intervalu
, označíme jako po částech spojitou na daném intervalu, je-li spojitá ve všech bodech intervalu s výjimkou konečného počtu bodů, v nichž má nespojitost prvního druhu.
Na obrázku je bodem nespojitosti prvního druhu bod b. Bod e je bodem nespojitosti druhého druhu. Bod c je odstranitelnou nespojitostí funkce f(x). Funkce je po částech spojitá na intervalu
.
Mějme funkci f(x) na intervalu
, pro niž k libovolnému
existuje δ > 0 takové, že pro libovolné dva body x1,x2 z intervalu
splňující | x1 − x2 | < δ platí
, pak říkáme, že funkce f(x) je stejnoměrně spojitá na intervalu
.
Weierstrassova věta říká, že libovolnou spojitou funkci na intervalu
lze (s libovolnou přesností) aproximovat stejnoměrně v
posloupností polynomů, tzn. k libovolnému
existuje polynom P(x) takový, že
pro všechna
.
Funkci f(x) označíme jako absolutně spojitou na intervalu
, jestliže k libovolnému
existuje takové δ > 0, že pro každý systém intervalů
, pro který je
, a
platí
.
Je-li funkce f(x) absolutně spojitá na intervalu
, pak je na tomto intervalu spojitá a má na tomto intervalu konečnou variaci.
, pak na
existuje alespoň jeden bod
takový, že
pro všechna
. Jedná se o maximum funkce f(x) na intervalu
. Současně také existuje alespoň jeden bod
takový, že
pro všechna
. Jedná se o minimum funkce f(x) na intervalu
. Funkce spojitá na intervalu
je tedy na tomto intervalu také ohraničená.