Spojka (slovní druh)

Spojka (lat. konjukce) je neohebný slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty. Spojky vyjadřují mluvnický a významový poměr vět nebo členů. Rozlišují se spojky souřadicí a podřadicí.

[editovat] Spojka souřadicí (parataktické)

Spojka souřadicí spojuje dva větné členy nebo věty v souvětí v souřadném poměru. Příkladem souřadicích spojek v češtině jsou a, i nebo nebo.

• Spojky slučovací - a, i, ani, jak-tak, hned-hned, jednak-jednak
• Spojky stupňovací - i, ba, ba i, dokonce, nejen-ale i, nejen-nýbrž i
• Spojky odporovací - ale, avšak, však, sice-ale
• Spojky vylučovací - nebo, anebo, buď-nebo
• Spojky vysvětlovací - totiž, vždyť
• Spojky příčinné - neboť
• Spojky důvodové, důsledkové - proto, a proto, tak, a tak, tudíž, teda

[editovat] Spojka podřadicí (hypotaktické)

Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném. Spojky podřadicí: Aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že.

Tento lingvistický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.