Hledat:

Set-top-boxy Parfémy Krása Produkty pro zdraví Hodinky Elektro Šperky Nábytek Nářadí a zahrada Outdoor Počítače a notebooky
 

Důkaz sporem

(Přesměrováno z Spor (logika), přímý odkaz na Důkaz sporem)
Tento článek pojednává o důkazu sporem jako o neformálním důkazu ve smyslu běžně používaném v matematice, logice i v běžném uvažování. O formálním sporu jako o pojmu matematické logiky pojednává článek spor (matematická logika).

Důkaz sporem (reductio ad absurdum) je typ logického důkazu, ve kterém se prokáže, že předpoklad vede k nesmyslnému výsledku (ke sporu), což znamená, že předpoklad je nepravdivý, a tedy platí jeho negace. Jelikož důkaz sporem je založen na zákonu o vyloučení třetího, lze jej použít pouze v těch logických systémech, ve kterých tento zákon platí. Důkaz sporem tedy nelze využít např. v vícehodnotových logikách či v intuicionistické logice.

Obsah

[editovat] Použití ve formální logice

Řekněme, že je cílem dokázat tvrzení p. Důkaz sporem probíhá tak, že odvodí, že tvrzení „není pravda, že p“ vede k logickému sporu. Tvrzení p tedy nemůže být nepravdivé a musí být, díky zákonu o vyloučení třetího, pravdivé.

[editovat] Příklad

Úkolem je dokázat tvrzení „neexistuje nejmenší racionální číslo větší než nula“. V důkazu sporem se nejprve předpokládá opak, tedy že takové číslo existuje, označme jej třeba r0. Nyní buď x = r0 : 2. Tím se získá číslo x, které je racionální, je větší než nula a je menší než r, což je ve sporu s předpokladem. Tím důkaz sporem končí, původní předpoklad („neexistuje nejmenší racionální číslo větší než nula“) byl správný.

[editovat] Použití ve filosofii

Důkaz sporem může být využit mnoha způsoby, například tak jako v následujícím příkladu.

A: Měl bys respektovat víru pana C, jelikož všechny víry jsou si rovny a žádná by neměla být odmítána.
B: A co víra pana D? (Uvažme, že D věří v něco, co je odmítáno drtivou většinou lidí)
A: To je pravda, víru pana D bys měl odmítat.
B: Pokud je správné odmítat víru pana D, není pravda, že žádná víra by neměla být odmítána. Proto důvod, proč bych měl respektovat víru pana C, je nesmyslný.

[editovat] Použití v právu

V právu patří argumentum reductionis ad absurdum k často užívaným metodám výkladu právních předpisů. Jestliže určitý výklad vede v jednom případě ke zjevně nepřijatelnému, absurdnímu závěru, pak je tento výklad třeba pokládat za nesprávný i v jiných případech, resp. jsou-li možné dva výklady a dokážeme, že jeden by vedl k absurdním důsledkům, pak je správný výklad druhý.

[editovat] Související články

 
Důkaz sporem v jiných jazycích: Беларуская, Bosanski, Català, Deutsch, Ελληνικά, English, Esperanto, Español, Eesti, فارسی, Suomi, Français, עברית, Magyar, Bahasa Indonesia, Íslenska, Italiano, 日本語, 한국어, Latina, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Polski, Português, Română, Русский, Simple English, Slovenčina, Slovenščina, Српски / Srpski, Svenska, Türkçe, 中文, Bân-lâm-gú, 粵語
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFkaz_sporem
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 22. 11. 2008 v 20:16.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy