Hledat:

Invia.cz Eurovíkendy Kanárské ostrovy Dominikánská republika Madeira Last minute Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
 

Spor o užití slova Česko

Dnešním oficiálním označením českého státu je Česká republika. Tento politický název se také vyskytuje v ústavě České republiky. Hned po vzniku státu v roce 1993 se však objevovaly snahy o zavedení kratšího obecného (geografického) jednoslovného názvu. Jako tento jednoslovný název se dnes používá slovo Česko, nezanedbatelná část veřejnosti však k tomuto označení zaujímá (z různých důvodů) nepříznivý postoj a nepoužívá je (místo něj zpravidla používají politický název i v nepolitických kontextech).

Obsah

[editovat] Označení Čechy

Po rozdělení Československa se zpočátku jako jednoslovný název České republiky často objevovalo označení Čechy, které má však zásadní nedostatek: Čechy jsou jednou z částí dnešní České republiky a jednou z historických zemí Koruny české.[1] Někteří obyvatelé MoravyČeského Slezska tak použití tohoto slova k označení území celého státu („Brno je druhým největším městem Čech“) chápou jako urážlivé a nesprávné (protože Brno neleží v Čechách, ale na Moravě).

Slovo Čechy jako souhrnné označení všech českých zemí se však objevuje i v některých historických dílech (např. Zikmund Winter publikoval v roce 1910 Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách 1526–1620 a pojem Čechy je zde zahrnut v širším smyslu; podobně Josef Pekař v roce 1914 napsal Prvé sčítání obyvatelstva v Čechách, které opět zahrnuje i Moravu a Slezsko).

[editovat] Česko

V souladu se stanoviskem několika odborných komisí se postupně začal jako jednoslovné označení České republiky používat geografický název Česko. Používání tohoto označení se rozšířilo do jazykové praxe a sdělovacích prostředků.[2][3] Snad nejvýrazněji se geografický název Česko prosadil ve sportu, kde je asymetrie označení zápasu „Rakousko – Česká republika“ (v kontrastu s označením „Rakousko – Česko“, případně symetrickým, avšak nepraktickým „Rakouská republika – Česká republika“) jasně patrná. (Při fandění se však namísto označení země skanduje nekontroverzní „Češi, do toho“.)

Hledání jednoslovného názvu není výhradně záležitostí doby po rozpadu Československa. Už za jeho existence, dokonce i za Rakouska-Uherska, se objevovaly požadavky na výstižné označení českých zemí, zejména jako protějšek slova Slovensko. První užití výrazu Česko je doloženo[4] v roce 1777 (třebaže v jiném významu, jako synonymum ke slovu Čechy), od roku 1919 pak bylo toto slovo užíváno ve spojení Československo, resp. Česko-Slovensko. (Mluvnicky jde o identický způsob tvorby jako v případě spojení „Rakousko-Uhersko“.) Slovník spisovného jazyka českého ve vydání z roku 1989 uvádí dva významy slova Česko. První z nich jako archaismus „Čechy, Čechy a Morava (na rozdíl od Slovensko) (Ján Kollár aj.)“; druhý význam „nově ČSR (od r. 1969)“. Jako oficiální označení české části federace se slovo Česko objevilo v roce 1978 ve Slovníku spisovné češtiny.[3]

Rozlišení podstatného jména Čechy jako jedné z historických zemí a Česko pro celé území dnešního státu nemá svůj protějšek u dalších odvozených slov: k oběma slovům existuje jediné přídavné jméno český, které se vyvinulo zjednodušením ze slova češský (odvozeného od slova Čech), které se však již neužívá.[5] Obdobná situace je u rozlišování obyvatel: Obyvatelé Moravy jsou Moravané, Slezska Slezané, Čech Češi, avšak obyvatelé celé České republiky jsou také Češi.

Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český ve svém stanovisku[5] k názvu Česko mimo jiné uvádí: „Situace po roce 2000 se jeví už poněkud klidnější. Emotivně laděné dopisy a telefonáty do jazykové poradny přicházejí jen ojediněle, snad i proto, že jsme se opakovaně snažili vysvětlovat, že neexistuje žádné rozhodnutí Ústavu pro jazyk český, které by ukládalo komukoli povinnost akceptovat název Česko.“

Zeměpisné jméno Česko bylo i s cizojazyčnými variantami (Czechia, Tschechien atd.) kodifikováno Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním[6] v publikaci Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR: Jména států a jejich územních částí, Names of States and their Territorial Parts, Praha, 1993, 3. přepracované vydání.

Politický nádech má název Česko dodnes, v jistém smyslu spory o užívání slova Česko navazují na tzv. pomlčkovou válku, která předcházela dělení česko-slovenské federace. Nedlouho po vzniku samostatného státu vzniklo několik oficiálních stanovisek podporujících verzi Česko, respektive její cizojazyčné verze,[2] postupně však bylo mnoho z nich odvoláno nebo se v tichosti přestalo prosazovat.[7]

[editovat] Česko – český

Název Česko je vytvořen obdobně jako názvy mnoha jiných států (např. Polsko, Německo, Rakousko atd.). Vztah přídavného jména český k němu však není tak přímočarý a bezproblémový jako např. vztah Polsko – polský. Český se totiž zároveň vztahuje k názvu Čechy. Z kontextu však obvykle jsme tuto skutečnost schopni rozlišit. Podobně je tomu u názvu Rakousko, kde se přídavné jméno rakouský vztahuje k Rakousku i Horním či Dolním Rakousům.

Složené zeměpisné názvy obsahující jako druhou část -český se tradičně vztahují k Čechám, nikoliv k Česku. Východočeský se tedy nevztahuje na místa ležící na východě České republiky (Česka), tedy na Moravě či ve Slezsku, ale ve východních Čechách – v okolí měst Hradec Králové a Pardubice.[8]

[editovat] Neologismy a další alternativy

Místo označení Česko se v některých diskusích objevily další návrhy na jednoslovné označení, většinou tvořené jako neologismy. Kromě latinského Bohemie či jeho počeštěné verze Čechie (které ovšem opět označují výhradně Čechy) byly navrhovány složeniny typu Morče, Čechrava, případně názvy jako Českozemsko či Čechoslávie.[3][9] Tyto návrhy se však vůbec neprosadily a neužívají se.

[editovat] Název v jiných jazycích

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova Česko.

Anglickou obdobou slova Česko je Czechia. Kromě něj byly navrhovány konstrukce jako The Czechlands (po vzoru The Netherlands), případně poněkud agramatické Czecho (navazující na všeobecně známé Czechoslovakia); anglické slovo Bohemia je překladem slova Čechy a z hlediska označení celého státu sdílí tytéž nedostatky. Žádné jednoslovné označení se však v angličtině dosud příliš neujalo a v praxi se neobjevuje.[10] (Sami Češi tento název totiž příliš nepoužívají, přičemž mezi citovanými důvody se objevuje např. možná záměna s Čečenskem.[3]) Místo něj se užívá plný politický název the Czech Republic.[11] V oficiálním seznamu OSN obsahující krátká jména států[12] se také objevuje jen plný název. Jako kratší označení Češi někdy používají (např. na dresech sportovců či v názvech českých firem) slovo Czech, které však je přídavným jménem (český), případně označením příslušníka národa (Čech) či jazyka (čeština), nikoli jménem země. Po protestech některých jazykovědců proti chybnému užívání tohoto slova[13] se na dresech českých reprezentantů objevuje opis Czech team (české družstvo) namísto obecně užívané konstrukce typu Team Germany (družstvo Německa). Slovo Czech pro název země (He is from Czech.) ale používají běžně i rodilí mluvčí angličtiny například v USA.

Jednoslovná označení v  slovenštině (Česko), němčině (Tschechien nebo starší tvar Tschechei), polštině (Czechy), ruštině (Чехия – Čechija), španělštině (Chequía), francouzštině (Tchéquie), italštině (Cechia), finštině (Tšekki), dánštině (Tjekkiet) či vietnamštině (Séc) se ujala a běžně se používají.

[editovat] Reference

  1. Stanovisko geografů, jazykovědců, historiků a pracovníků dalších vědních oborů k otázce oficiálního jednoslovného geografického názvu pro Českou republiku, leden 1998. Publikováno na webových stránkách National Geographic Česko, 26. 4. 2005
  2. a b Jiří Felix: Název Česko proniká do běžného výraziva in: Sborník 2002 Katedry českého jazyka a literatury Fakulty pedagogické Technické univerzity v Liberci. pp 155–161. Liberec, 2001.
  3. a b c d Funkční rozlišování spisovných názvů Česká republika a Česko a jejich cizojazyčných ekvivalentů. Těsnopisecký záznam ze 7. veřejného slyšení Senátu Parlamentu České republiky, 11. 5. 2004
  4. Eva Horová: Česko/Czechia po dvanácti letech in Akademický bulletin AV ČR 05/2005
  5. a b Česko v odpovědích jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR
  6. Leoš Jeleček: Základní publikace ČÚZK k českému geografickému názvosloví, 27. 4. 2004. Publikováno na webových stránkách National Geographic Česko, 26. 4. 2005
  7. Místo Česka bude stát v cizině nově používat název Česká republika. Novinky.cz, 14. 7. 2004
  8. Cibula A. a kol. O češtině. Česká televize, Praha 2007, s. 11–12. ISBN 978-80-85005-83-7.
  9. Česká republika, Česko, Czechia… o názvu naší země a jeho proměnách v čase in: Časopis Zeměměřič, prosinec 2006
  10. Eva Horová pro časopis českých novinářů a překladatelů: “Where are you from?“ – “I am from Czechia.“ (anglicky)
  11. Česko si dosud nedokázalo vybrat své anglické jméno. iDnes, 16. 2. 2006
  12. List of Territories, United Nations Cartographic Section (anglicky)
  13. Teze o lhostejnosti k užívání anglických a jiných cizojazyčných variant oficiálního geografického jednoslovného názvu českého státu (Otevřený dopis Českému olympijskému výboru, Českým sportovním svazům, politikům, podnikatelům, médiím apod. uveřejněný v časopise Zeměměřič)

[editovat] Externí odkazy

 
Spor o užití slova Česko v jiných jazycích: English
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Spor_o_u%C5%BEit%C3%AD_slova_%C4%8Cesko
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 7. 8. 2008 v 15:41.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt