Spora

Sporangia obsahující výtrusy na spodní straně listu kapradiny Asplenium scolopendrium

Spora (především u hub též výtrus) je struktura sloužící k rozmnožování, adaptovaná k rozšiřování a přežití i v nepříznivých podmínkách i na dlouhou dobu. Zpravidla je jednobuněčná a velmi často také haploidní (puoze s jednou sadou chromozomů). Hlavní rozdíl mezi výtrusem a semenem (semenných rostlin) je skutečnost, že spory obsahují v porovnání se semeny velmi málo zásobních látek.

Spory jsou součástí životního cyklu mnoha bakterií, rostlin (např. kapradiny, mechy, …), řas, hub a prvoků. Spora sinic a řas se nazývá akineta, spora bakterií endospora. V širším slova smyslu se nazývají sporou i pohlavní buňky semenných rostlin (viz megaspora, mikrospora).

Za příznivých podmínek se mohou spory začít mitoticky dělit za vzniku gametofytu. Někdy je tento jedinec již dospělec, z něhož vznikají spory opět mitózou (mitospory, např. u mnoha hub). Například u kapradin však spory dávají vzniknout gametofytu, který nese gamety, tedy pohlavní buňky, jejichž splynutím vzniká sporofyt. Tento proces je pak nazýván metageneze (rodozměna).

Tvorba spor se nazývá sporulace.

[editovat] Dělení spor

Spory se mohou klasifikovat několika způsoby:

[editovat] Podle místa vzniku

U hub a houbám podobných organismů jsou spory velmi často klasifikovány podle názvu struktury, v níž spora vzniká. V tomto místě dochází k meiotickému dělení. Protože je systematika hub založena především na typu těchto rozmnožovacích struktur, jsou níže vyjmenované názvy spor charakteristické pro určité taxonomické skupiny.

• sporangiospora — vzniká ve sporangiu (výtrusnici), např u spájivých hub
• askospora — vzniká ve vřecku (ascus) vřeckovýtrusných hub
• bazidiospora — vzniká v bazidiu stopkovýtrusných hub
• aeciospora (aecidiospora) — vzniká v prášilce (aecium) rzí či snětí
• urediospora — vzniká v aeciu rzí či snětí
• urediospora — vzniká v urediniu rzí či snětí
• teliospora — vzniká v teliu rzí či snětí
• oospora — vzniká v oogoniu oomycet
• oosféra - vzniká v oogoniu parožnatek
• karpospora — vzniká v karposporofytu ruduch
• tetraspora — vzniká v tetrasporofytu ruduch

Podle toho, zda vzniká spora uvnitř buňky nebo vně, především u bakterií rozlišujeme:

• endospora — vzniká uvnitř mateřské buňky
• exospora — vzniká vně mateřské buňky

[editovat] Podle funkce

• diaspora — struktury primárně určené k rozšiřování jedince, u hub, mechorostů, kapraďorostů a některých semenných rostlin, nejčastější
• chlamydospora — tlustostěnná spora hub určená k přežití nepříznivých podmínek
  • zygospora — chlamydospora spájivých hub

[editovat] Podle typu vzniku v rámci životního cyklu

• meiospora — vzniká meiózou, je haploidní, dává vzniknout haploidnímu jedinci
  • mikrospora — dává vzniknout samčímu gametofytu (pyl semenných rostlin)
  • megaspora (makrospora) — dává vzniknout samičímu gametofytu (vajíčko semenných rostlin)
• mitospora (častěji konidie, konidiospory) — vzniká mitózou, typická pro některé vřeckovýtrusné houby; houby u nichž jsou mitospory jediným způsobem rozmnožování, se řadí do mitosporických hub (Deuteromycota)

[editovat] Podle pohyblivosti

• zoospora — pohyblivé spory s jedním a více bičíky, u některých řas a hub
• aplanospora, autospora — nepohyblivé typy spor
• balistospora — aktivně vymršťovaná spora (z plodnice hub) - patří sem většina bazidiospor
• statismospora — nejsou aktivně vymršťovány z plodnice, například u břichatek

[editovat] Související články

• Spora (bakterie)
• Akineta
• Endospora
• Gameta
• Semeno

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku spore na anglické Wikipedii. Číslo revize nebylo určeno.

Tento biologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Související články obsahuje Portál Biologie