Správní členění Anglie

Spojené království

Tento článek je částí série: Politický systém Spojeného království Zákonodárná moc Královna Alžběta II. Parlament Spojeného království Dolní sněmovna Sněmovna lordů Výkonná moc Vláda Spojeného království Samospráva Správní členění Anglie Správní členění Skotska Vývoj správního členění Walesu Politické strany Konzervativní strana Labouristická strana Liberálně demokratická strana Plaid Cymru

V Anglii existuje v současnosti různorodý systém členění správních celků (viz rámeček na konci tohoto článku). V některých částech země se uplatňuje čtyřstupňový systém správního členění ale například Velký Londýn je z hlediska správního regionem i samostatným správním obvodem.

[editovat] Regiony

Nejvyšší stupeň správních jednotek představují v Anglii regiony, jichž je celkem devět. Výrazně se mezi sebou liší v rozloze i počtu obyvatel. Každý region zahrnuje jeden nebo více celků na úrovni hrabství. Regiony vznikly roku 1994 a od roku 1996 jsou zároveň volebními obvody pro volby do Evropského parlamentu. Přestože mají všechny stejné postavení, je Londýn jediným regionem, který má volenou samosprávu.

[editovat] Hrabství

Nemetropolitní hrabství a nemetropolitní distikty - růžová barva, metropolitní hrabství - červená barva, a Velký Londýn - oranžová barva

Pro administrativní účely se území Anglie člení na dvoustupňové a jednoúrovňové správní celky. Nejvyšším stupněm ve dvouúrovňové struktuře jsou hrabství. Z hlediska správního členění existují dva typy hrabství metropolitní hrabství a nemetropolitní hrabství. Do této úrovně bývá zařazen i Londýn. Některé oblasti jsou vyčleněny z pravomoci hrabství a jejich vliv tak nezahrnuje oblast celé Anglie.

Ačkoli metropolitní hrabství stále existují, větší část jejich pravomocí byla postupně přesunuta na metropolitní distrikty, které jsou ve své podstatě samostatné správní celky nezávislé na hrabství.

Pro jiné než administrativní účely je Anglie rozdělena na ceremoniální hrabství a poštovní hrabství. Podrobněji viz článek anglická hrabství.

[editovat] Distrikty

Nejnižší úrovní samosprávy ve dvoustupňovém uspořádání, podřízené hrabstvím, jsou distrikty. Podle charakteru se dělí na metropolitní distrikty a nemetropolitní distrikty.

Metropolitní distrikty fakticky tvoří samostatné správní celky, protože vliv metropolitních hrabství je minimální. Londýnské městské obvody a City jsou také ve skutečnosti samostatnými správními celky, i když správní orgán Velkého Londýna Greater London Authority si zachoval určitou část pravomocí.

Metropolitní distrikty, Londýnské městské obvody a statutární města,(ostatní oblasti představují nemetropolitní hrabství)

[editovat] Statutární města

Některé oblasti, převážně v okolí velkých měst, nejsou součástí dvouúrovňového systému samosprávy hrabství-distrikt, ale spadají pod pravomoc jednoho správního orgánu. Dají se tak označit za statutární města – v anglickém prostředí se pro ně běžně (i když neoficiálně) používá pojem unitary authority. Vznikla od roku 1995 především z distriktů, které byly vyčleněny z hrabství. Zvláštností je Isle of Wight, který byl vytvořen z rady hrabství, jehož distrikty byly zrušeny.

Všechny distrikty v hrabství Berkshire jsou statutárními městy ačkoli Berkshire jako hrabství stále existuje, ale rada tohoto hrabství byla zrušena. Na ostrovech Isles of Scilly působí místní sui generis správní orgán, Rada Isles of Scilly, která je podobná orgánům statutárních měst v ostatních částech Anglie. Metropolitní distrikty, londýnské městské obvody a City jsou ve skutečnosti statutárními městy ve smyslu samostatných správních celků, ačkoli jsou zařazeny ve dvouúrovňové samosprávní struktuře.

[editovat] Obce

Obce tvoří nejnižší úroveň místní samosprávy v Anglii. Londýn není rozdělen na jednotlivé obce, ale z hlediska samosprávy se skládá z městských obvodů. Ne všechny části Anglie jsou na nejnižší úrovni rozděleny na úrovni správy na obce, i když počet obcí z vlastní samosprávou stoupá.