Správní úřad

[editovat] Pojem „úřadu“

Pojem úřad má v českém jazyce trojí význam.

[editovat] Funkční pojetí

Dle prvního, tzv. funkčního pojetí se jím rozumí okruh záležitostí přiřazených nějaké organizační jednotce nebo orgánu jako jejich působnost. Tuto působnost pak vykonávají vždy fyzické osoby jako monokratické orgány nebo kolegiální orgány.

[editovat] Institucionální pojetí

Druhé, tzv. instituciální pojetí chápe pojmem úřad obecné označení organizační jednotky, které je přikázána jistá věcná a územní působnost.

[editovat] Pojetí pomocného útvaru

Třetí pojetí tzv. pomocného útvaru odkazuje na soubor osob přidělených orgánu na pomoc při výkonu jeho úřadu. Tento soubor osob tvoří organizační jednotku bez vrchnostenské pravomoci vydávat normativní nebo individuální právní akty.

[editovat] Pojem „správního úřadu“

Správní úřad je organizační jednotka zřízená zákonem, jejíž působnost je stanovena zákonem (čl. 79 Ústavy), která vystupuje navenek prostřednictvím svých orgánů nebo zástupců, kteří jednají jménem subjektu či za subjekt (např. stát), jehož je správní úřad organizační součástí (organizační složkou). Tato charakteristika vychází z institucionálního pojetí úřadu. V současnosti převažuje v českém právu toto chápání úřadu, které je také vyjádřeno v označení správních úřadů termínem správní orgán, orgán státní správy.
Atributem úřadu je pak trvalost, to znamená, že úřad v tomto pojetí existuje bez ohledu na personální změny v něm.
Dalším znakem je i absence právní subjektivity; úřad je vždy non-subjekt.

Správní úřady jsou součástí výkonné moci a při výkonu státní působnosti podléhají vládě, která je metodicky řídí prostřednictvím interních normativních aktů.^[zdroj?] Správní úřady jsou na rozdíl od soudů vázány i podzákonnými právními předpisy (vyhláškami ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, nařízeními vlády); mohou postupovat jen na základě a v mezích zákona (secundum et intra legem).^[1]

V souvislosti se zrušením okresních úřadů došlo k přenesení výkonu státní správy ze státních orgánů na územní samosprávné celky (obce a kraje), které zajišťují výkon státní správy v rámci přenesené působnosti. ^[2]

Tato skutečnost modifikovala výše uvedenou charakteristiku správního úřadu ve smyslu funkčního pojetí – zákon přiznává postavení úřadu určitým osobám, útvarům v rámci organizační jednotky nebo také několika organizačním jednotkám společně.
Například působnost matričního úřadu vykonávají mj. obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a kraje v rámci své přenesené působnosti. ^[3]

Dnes se v českém právu termín správní úřad používá například v označeních některých typů či věcných působností těchto úřadů: například silniční správní úřad, drážní správní úřad atd. V některých formulacích právních předpisů jsou správní úřady mlčky zahrnuty pod pojem správní orgán, správním orgánem však mohou být kromě správních úřadů také fyzické osoby nebo různé soukromé právnické osoby na základě pověření ze zákona nebo ze strany výkonné moci.

[editovat] Literatura

HENDRYCH, Dušan. Správní právo. Obecná část. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. 861 s. ISBN 80-77179-442-2. Kapitola V.

SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 1. vyd. Praha : ASPI, a.s., 2005. 380 s. ISBN 80-7357-060-2.

BOGUSZAK, Jiří; ČAPEK, Jiří; GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 1. vyd. Praha : EUROLEX BOHEMIA s.r.o., 2001. 324 s. ISBN 80-86432-13-0.

[editovat] Reference

1. ↑ čl. 2 odst. 3 zák. č. 1/1993 Sb., Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 zák. č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod
2. ↑ § 7 odst. 2 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích; § 2 odst. 2 zák. č. 129/2000 sb., o krajích
3. ↑ §2 odst. 1 zák. č. 301/2000 Sb., ve znění zák. č. 342/2006 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů

[editovat] Související články

• Ústřední orgán státní správy

Tento článek o právu je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Portál:Právo