Spytihněv I.

Spytihněv I. (* kolem r. 875, † 915) byl český kníže z rodu Přemyslovců, starší syn Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily. Spytihněvovým mladším bratrem byl jeho následník na českém knížecím stolci Vratislav I.

V době otcovy smrti nebyl ještě zletilý, takže Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka. Nástup mladého Přemyslovce na knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem nejslavnějšího panovníka Velké Moravy někdy v roce 894. Poté se rodící český stát odpoutal od Velké Moravy a začal se orientovat na východofranskou říši, především na Bavorsko.

Čechy se vymanily ze závislosti na velkomoravské říši, ale již roku 895 byl Spytihněv s dalšími českými knížaty donucen uznat svrchovanost Bavorů a nejspíš i podřízenost Čech církevní diecézi v Řezně. Dle latinské liturgie byl proto první křesťanským vládcem v Čechách, byť Metoděj pokřtil už Bořivoje I.

Za vlády Spytihněva I. byla celá plošina ostrohu nad řekou Vltavou, kde jeho otec nechal vystavět kostelík Panny Marie, obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu.

Poslechnout si článek · (info)

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 2. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu. (audio nápověda)

Více namluvených článků

Spytihněv je pravděpdobně také zakladatelem skupiny hradišť, která stála na hranicích původní přemyslovské domény (tzv. knížecího rodového patrimonia). Jedná se o hradiště Tetín, Libušín, Budeč, Mělník, Stará Boleslav a Lštění. Pro tato hradiště je společná vzdálenost od centra - Pražského hradu (26-34 km), podobný způsob výběru místa a výstavby, i způsob, jakým jsou zmiňována v písemných pramenech (vždy druhořadé vůči Pražskému hradu). Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek.

Spytihněvovou manželkou byla zřejmě žena pohřbená několik let po jeho smrti do jeho hrobky na Pražském hradě pod podlahou kostela Panny Marie a jejíž naušnice pocházejí nejvýš z prvních desetiletí 10. století. O jejich případných potomcích není nic známo.

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Středověk

• Knížecí rodové patrimonium

[editovat] Literatura

• ŽEMLIČKA, J. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. 1. vyd. Praha : NLN, 2005. 504 s. ISBN 80-7106-759-8.
• TŘEŠTÍK, D.. Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.

Předchůdce: Bořivoj I.

Český kníže Spytihněv I. 894–915

Nástupce: Vratislav I.