Srážky

Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o částice vody, vzniklé kondenzací vodní páry, které padají z oblohy či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství.

[editovat] Vznik srážek

• Orografické srážky
• Konvektivní srážky
• Cyklonální srážky

[editovat] Vertikální srážky

• déšť
• mrznoucí déšť
• mrholení
• mrznoucí mrholení
• sníh
• sněhové krupky
• sněhová zrna
• krupky
• zmrzlý déšť
• kroupy
• ledové jehličky

[editovat] Horizontální srážky

• rosa
• jíní
• námraza
• ledovka

[editovat] Skupenské dělení

[editovat] Kapalné srážky

• déšť
• mrholení
• rosa

[editovat] Tuhé srážky

• mrznoucí déšť
• mrznoucí mrholení
• sníh
• sněhové krupky
• sněhová zrna
• zmrzlý déšť
• krupky
• kroupy
• ledové jehličky
• zmrzlá rosa
• jíní
• námraza
• ledovka

[editovat] Srážky smíšené

Při teplotách okolo 0°C.

[editovat] Měření srážek

Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek. Množství srážek bývá udáváno v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch (1 mm = 1 l/m²). Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je proto třeba před měřením nechat roztát. Výraz srážkoměr může odkazovat na různá zařízení. Přístroj k měření úhrnu srážek se nazývá hyetometr. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf. Přístroj na zjišťování množství rosy má název drosometr (může mít podobu síťky spojené s vahami). V současnosti se ke sledování intenzity srážek široce využívá meteorologických radarů.

[editovat] Orografické překážky

Stojí-li v cestě převládajícímu směru větrného proudění horské pásmo, vypadne převážná většina srážek (zejména dešťových) na návětrné straně a v závětří hor tak vzniká srážkový stín. Typickým příkladem může být Žatecko a Roudnicko v závětří Krušných hor a Českého středohoří, kde roční úhrn srážek dosahuje pouze kolem 450 mm.

Průměrný úhrn srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou a maxima dosahuje (ve středoevropských podmínkách - například v Alpách či Tatrách) v nadmořské výšce kolem 2500 m. Nad touto hranicí se projevuje takzvaná inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.

[editovat] Rozdělení intenzit srážek

[editovat] Jiné významy slova

• ráz dvou hmotných těles (kupř. srážka dvou vlaků)
• srážky ze mzdy, krácení výplaty ze závažných právních důvodů