Republika Srbská Krajina

Státní vlajka Srbské Krajiny

Republika Srbská Krajina (srbsky Република Српска Крајина / Republika Srpska Krajina) byl státní útvar, existující v letech 1991–1998 na přibližně čtvrtině území Chorvatska, obývaného převážně Srby. Hlavním městem RSK byl Knin (později Vukovar), rozloha 17 028 km2 a podle sčítání z roku 1993 zde žilo 435 595 obyvatel.

[editovat] Historie

Mapa republiky; území vyznačeno červeně

Srbská populace v Chorvatsku podle sčítání r. 1991

Název „Krajina“ neznamená v srbštině (a některých jiných slovanských jazycích) totéž co v češtině, ale má význam „pohraničí“^[1]. Území bývalé RSK se táhne podél chorvatsko-bosenských hranic, kde se za dob habsbursko-tureckých válek od 16. století usídlovali Srbové, kteří emigrovali před útlakem z Osmanské říše. Na tomto území konali vojenskou a pohraniční službu, za což získávali od habsburských vládců rozsáhlé výhody, jako politickou a náboženskou autonomii, pozemky a daňové úlevy. Území se již od roku 1579 říkalo Vojna Krajina (Vojenská hranice) a jeho obyvatelům Krajišnici (Hraničáři).

V červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko nezávislost na Jugoslávii a prohlásilo se státem Chorvatů. Srbové však v referendu odtržení Chorvatska i prohlášení o státu Chorvatů odmítli a v rámci principu práva národa na sebeurčení vytvořili vlastní státní útvar, který měl být později znovu spojen s Jugoslávií. Ústava Republiky srbská krajina byla vyhlášena 19. 12. 1991, jejím prezidentem se stal Milan Babić, jeho nástupci byli Goran Hadžić a Milan Martić, hlavním městem Knin.

RSK tvořily jednak oblasti někdejší vojenské hranice (Kordun, Lika, Banija, Severní Dalmácie, Západní Slavonie) a dále území ležící u srbsko-chorvatské hranice (Východní Slavonie, Baranja a Západní Srem), kde převažovalo srbské pravoslavné obyvatelstvo. Tyto dvě části RSK spolu nesousedily a komunikace probíhaly přes území Republiky srbské v Bosně.

Srbská krajina používala starou červenomodrobílou vlajku Srbského království s dvouhlavým orlem a erbem s písmeny SSSS v cyrilici (CCCC) - Samo sloga Srbina spašava (jedině jednota chrání Srby).

Ozbrojenou silou státu byla SVK (Srpska vojska Krajine). Z charakteru velmi protáhlého, rozkouskovaného území a nízké hustoty zalidnění vyplývaly značné komplikace při jeho bránění. Přesto se většina území RSK udržela až do srpna 1995, kdy byla dobyta chorvatskou armádou za rozsáhlé západní podpory při operaci Oluja (Bouře). Kromě vojenských obětí na obou stranách bylo zabito podle srbských zdrojů přes 3000 civilistů, byla provedena rozsáhlá etnická čistka. Východní kraje RSK, jejichž hlavním městem byl po dobytí Kninu Vukovar, byly roku 1998 mírovou smlouvou převedeny pod správu OSN v rámci Chorvatska.

Z domovů bylo po násilné likvidaci RSK vyhnáno na 250 tisíc obyvatel, kteří našli útočiště v Srbsku, nebo emigrovali do jiných zemí. V dalších letech se z nich vrátilo jen přibližně 40 tisíc.

Během své existence nebyla Republika Srbská krajina oficiálně uznána žádným cizím státem.

[editovat] Poznámky

1. ↑ srovnej původ jména Ukrajina („Země na okraji“)