Sremska Mitrovica

Poloha opštiny na mapě země

Sremska Mitrovica (srbsky Сремска Митровица) je město v Srbsku. Leží na severu země v historické oblasti zvané Srem (též také Srijem), která se nachází v autonomní republice Vojvodina. Žije zde 39 041 obyvatel.

[editovat] Historie

[editovat] Starověk a středověk

Město existuje již od dob Římské říše; tehdy se jmenovalo Sirmium a v rámci říše mělo relativně velký význam, neboť bylo hlavním městem prefektury Illyrie (do dnešních dob se dochovalo mnoho památek z těchto dob). Po jejím pádu se stalo centrem křesťanství, konalo se zde několik církevních koncilů. V 6. století jej obsadili Avaři, o několik století později pak Bulhaři. Od roku 1521 patřilo Osmanské říši, v tomto období se zde začali usazovat muslimové; do padesáti let se tak křesťanští Srbové stali téměř zanedbatelnou menšinou.

[editovat] Novověk

Od roku 1718 se stala Sremska Mitrovica součástí habsburského Rakouska, které ji začlenilo do tzv. Slavonské krajiny, pohraničního nárazového území mezi Rakouskem a Osmanskou říší. V roce 1881 bylo však toto území zrušeno, a též se změnilo i postavení města – to nyní získalo pozici centra sremské župy. V 20. století se stalo součástí nejprve Království SHS, později pak Jugoslávie.

Na počátku 40. let se stala součástí fašistického Chorvatska, okupovaly ji německá vojka. Docházelo k násilným represím proti srbskému obyvatelstvu. Město bylo osvobozeno 1. listopadu 1944 Rudou armádou spolu s jugoslávskými silami. Sremska Mitrovica se následně stala součástí autonomní republiky Vojvodina již socialistické Jugoslávie. Během této doby se rozvíjel průmysl (vznikly nábytkářské závody, moderní přístav) Od občanské války v Jugoslávii je město etnicky ryze srbské; největší menšinou je chorvatská s 2,9% zastoupením.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Sremska Mitrovica

• Stránky města

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)
Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města Centrální Srbsko Město Bělehrad | Borský okruh (Bor) | Braničevský okruh (Požarevac) | Jablanický okruh (Jablanica) | Kolubarský okruh (Valjevo) | Mačvanský okruh (Šabac) | Moravický okruh (Čačak) | Nišavský okruh (Niš) | Pčinjský okruh (Vranje) | Pirotský okruh (Pirot) | Podunajský okruh (Smederevo) | Pomoravský okruh (Jagodina) | Rašinský okruh (Kruševac)| Rašský okruh (Kraljevo) | Šumadijský okruh (Kragujevac) | Toplický okruh (Prokuplje) | Zaječarský okruh (Zaječar) | Zlatiborský okruh (Užice) Vojvodina Jihobačský okruh (Novi Sad) | Jihobanátský okruh (Pančevo) | Severobačský okruh (Subotica) | Severobanátský okruh (Kikinda) | Středobanátský okruh (Zrenjanin) | Sremský okruh (Sremska Mitrovica) | Západobačský okruh (Sombor) Kosovo * okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Kosovský okruh (Priština) | Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) | Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) | Pećský okruh (Peć) | Prizrenský okruh (Prizren) * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislé Kosovo neuznávají (viz článek Seznam států světa uznávajících Kosovo).