Srst

Srst je tělní ochlupení u savců (u člověka se tento pojem nepoužívá; srovnej lanugo). Chrání zvíře před nepříznivými vnějšími vlivy, jako je déšť, chlad apod. Ne všichni savci mají srst, a u některých je tvarově či funkčně pozměněna. Řada druhů svou srst každoročně obměňuje a můžeme u nich rozlišit řidší letní srst a hustší zimní srst. Tuto schopnost nazýváme línání. Barva srsti má funkci maskovací, ale někdy též signální. Srsti rozmanitých zvířat využívá k různým účelům i člověk.

[editovat] Složení srsti

Srst savců se skládá ze svrchní vrstvy zvané ochranný chlup neboli pesík, a spodní vrstvy neboli podsady. Pesík je dlouhý, hrubý, rovný chlup, jenž podsadu přečnívá. Slouží k ochraně před vlhkem ve formě deště či sněhu. Podsada se skládá z jemných, hustě rostlých, krátkých chloupků, u některých chovaných zvířat (ovce, lama, velbloud, králík atd.) vytvářející typickou strukturu zvanou vlna. Hlavní funkcí podsady je tepelná izolace: chrání před nadměrným chladem v zimě a teplem v létě. Zvířata bez srsti se označují jako “nahá” (například některé speciálně vyšlechtěné rasy psů a koček).

[editovat] Varianty srsti

U některých druhů je srst pozměněna tak, aby vyhověla jejich zvláštnímu způsobu života. Například tuleni mají špatně vyvinutou podsadu, přičemž tepelnou izolaci zajišťuje podkožní tuk. Podobně jako u vyder a bobrů je jejich srst též vodotěsná. Zvláštním druhem srsti jsou bodliny, které se vyvinuly u ježků a dikobrazů a jež plní převážně funkci ochrannou.

[editovat] Srst jako surovina

Srst některých savců je ceněnou surovinou pro výrobu kožešin. Ze surové zvířecí vlny se spřádáním vyrábí vlna, druh textilního vlákna; někdy též nepředená plst.