Státní dluh Česka

Státní rozpočet z let 1990 až 2007; od roku 1997, kdy se ekonomika Česka dostala do krize začal značný nárůst státního dluhu země

Česká republika má v současnosti v porovnání s okolními zeměmi relativně nízký státní dluh.

Současná výše dluhu činí okolo 40 % HDP; některé země mají až 120 % HDP, například Itálie. V Česku se mluví o bilionu až 1,3 bilionu. (počty se liší kvůli odlišnému způsobu výpočtu), většinu ho mají na svědomí deficitní rozpočty předchozího desetiletí.

Toto téma je v zemi hlavně tématem politickým, o kterém mluví velmi často pravice (tedy Občanská demokratická strana), hlavně jako nástroj kritiky levicových vlád v 90. letech a na začátku 21. století. Levicové strany spíše porovnávají míru zadlužení s jinými, většinou více zadluženými, zeměmi a nepovažují tuto výši dluhu za znepokojující. Naopak v případě, že z dluhů je investován rozvoj státní infrastruktury (a ne na provozní výdaje státu) zadlužování vítají. Pravice naopak namítá, že je-li česká ekonomika ve fázi růstu (za rok 2006 byl růst kolem 7 %, v následujících letech se počítá také s růstem), měly by deficity rozpočtů naopak klesat.

Česko však nebývá z EU kritizováno za výši svého dluhu, ale za tempo, kterým se dluh zvyšuje. Deficitní rozpočty v několika letech na počátku 21. století totiž překračovaly 3,5 % (což je maximální hranice, kterou země nesmí překročit v případě, že chce zavést jako svojí měnu euro, či již euro používá) míru až několikanásobně, což zemi ztížilo a zhatilo několik plánů na přijetí společné evropské měny – zatímco ještě kolem roku 2003 se počítalo s rokem 2009, podle stavu z roku 2007 bude reálný až rok 2012, což je (spolu s Maďarskem) nejpozději ze všech zemí Střední Evropy, přijatých do EU v roce 2004. Pro přijetí společné měny je však třeba podniknout několik kroků. Hlavním bodem je stanovení jednotného kurzu a to v současné době, kdy koruna posilovala a nyní oslabila, není příliš vhodné a tak ani rok 2012 není příliš reálný.

Související články obsahuje Portál Ekonomie

Státní dluh evropských zemí

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán

Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy ležící větší částí svého území v Asii