Státní poznávací značky v Česku - Encyklopedie - Portál divoch.net

Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Státní poznávací značky v Česku

Státní poznávací značky (SPZ) motorových vozidel v České republice v současném provedení jsou vydávány podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích…, účinným od 1. července 2001, a jejich podoba je předepsaná vyhláškou č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, účinné od 1. ledna 2015. Současně na starších vozidlech zůstávají i státní poznávací značky původního československého provedení a obsahu.

Kromě tohoto termínu se používaly nebo používají termíny jako poznávací značka nebo registrační značka (RZ). Termín registrační značka je v zákoně č. 56/2001 Sb. použit i nyní, avšak na základě § 4 odst. 4 písm. c pouze jako legislativní zkratka: „státní poznávací značka silničního motorového vozidla a přípojného vozidla (dále jen „registrační značka“)“. Obě označení jsou tedy rovnocenná, nejde jimi rozlišovat starý a nový typ značky.

Tabulka se státní poznávací značkou je povinně umístěna na každém silničním motorovém vozidle a jeho přípojném vozidle, nejčastěji ve formě bílé obdélníkové destičky s černými písmeny a čísly. Pro cesty do zahraničí se používají navíc ještě tzv. rozlišovací značky státu neboli mezinárodní poznávací značky (MPZ).

Nové státní poznávací značky (od roku 2001)[editovat | editovat zdroj]

Česká státní poznávací značka, A = Praha

Oproti předcházejícím SPZ došlo k největší změně v samotném kódu, který nyní označuje jen kraj, kde má majitel vozidla registrovánu adresu (bydliště, sídlo). Do roku 2001 měl svůj dvoupísmenový kód každý okres (vyjma Prahy), ale majitel zde bydlet nebo sídlit vůbec nemusel. Kraje nahradily okresy nejen kvůli změně ve státní správě, ale také kvůli nedostatku kombinací pro jednotlivé okresy. Dnešní značky obsahují podle typu vozidla pět až sedm znaků (číslic a písmen bez diakritiky s výjimkou G, O, Q, W, která by se mohla plést s C, V a číslicí 0, popř. číslicí 6. Kromě toho mohou být v jednotlivých krajích vynechána i jiná písmena, pokud by jejich kombinací došlo sice k náhodnému, ale nevhodnému nebo nežádoucímu výsledku (sprosté slovo, zkratka zakázané organizace apod.). Například ve Středočeském kraji se z pochopitelných důvodů vynechávají řady xSS xxxx, ale kombinace xSA xxxx nebo xSD xxxx jsou povolené.[1] Značky musí vždy obsahovat alespoň jedno písmeno (to nejvíce vlevo je vždy kód kraje) a alespoň jednu číslici. Písmena a číslice mohou být nakonec různě zpřeházena, třeba 1AD 01A5, 9A2 380Z, 111 AB01 apod. Anebo 1A1 AH0J, v případě zavedení kombinací na zakázku. Ale zatím se stále vydávají značky striktně v následném pořadí. Všechny různé kombinace umožňují vydat pro celou Českou republiku 20 900 118 400 platných neopakujících se značek. Počátkem roku 2009 se v Praze začaly vydávat značky už se dvěma písmeny (např. 1AA xxxx, 1AB xxxx atd.), jelikož SPZ s jedním písmenem (např. 9A9 xxxx) již byla vyčerpána.[2] Zanedlouho následoval Prahu Středočeský kraj a v roce 2014 Jihomoravský kraj a postupně se tento formát zavede i v ostatních krajích.

Starší značky (z období před vstupem České republiky do EU) mají v levé části volné místo, SPZ vydané po 1. květnu 2004 zde obsahují modrý proužek s dvanácti žlutými hvězdami a zkratkou země (CZ).

První písmeno zleva označuje kraj, ve kterém bylo vozidlo registrováno.

Státní poznávací značky používají ke svému odlišení kromě čísel a písmen také různé barvy znaků. Podle současného zákona se používají:

Kódy krajů[editovat | editovat zdroj]

Kódy krajů

Na státních poznávacích značkách vydávaných podle nového zákona (tedy zhruba od roku 2002) označuje první písmeno kraj takto:

Kód Kraj Starý typ Nový typ Zatím nejvyšší řada [3]
A Praha CZ-Praha-AKR-old.jpg CZ plate euro.jpg 4AR 0000
B Jihomoravský kraj CZ-Brno-new.jpg 1BE 0000
C Jihočeský kraj CZ-CBudejovice-new.jpg 7C3 0000
E Pardubický kraj CZ-Padubice-new.jpg 5E5 0000
H Královéhradecký kraj CZ-Hradec-new.jpg 6H3 0000
J Kraj Vysočina CZ-Jihlava-new.jpg 5J7 0000
K Karlovarský kraj 3K8 0000
L Liberecký kraj CZ-Liberec-new.jpg 5L1 0000
M Olomoucký kraj CZ-Olomouc-new.jpg 5M9 0000
P Plzeňský kraj CZ-Plzen-new.jpg 6P5 0000
S Středočeský kraj CZ-Stredni-old.jpg CZ-Stredni-new.jpg 3SN 0000
T Moravskoslezský kraj CZ-MSkraj-new.jpg 9T6 0000
U Ústecký kraj CZ-Usti-new.jpg 8U6 0000
Z Zlínský kraj CZ-Zlin-new.jpg 5Z6 0000

Staré státní poznávací značky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Státní poznávací značky v Československu.
ALA jedna z posledních sérií vydaných v Praze (2001)

Státní poznávací značky vycházející z původního československého provedení, v Česku vydávané do roku 2001, platí vesměs dosud. Za několik desetiletí prošly několika úpravami vzhledu, hlavně velikosti písmen a tabulky.

Na běžných státních poznávacích značkách byla skupina dvou, později až tří písmen a za ní dvě dvojice číslic, skupiny byly oddělené pomlčkami. Později namísto pomlčky za skupinou písmen byl vyhrazen prostor pro nálepky o technických kontrolách a měření emisí. Skupina prvních dvou písmen vždy označovala okres, třetí písmeno byla série. Praha měla jen jedno písmeno A další dvě písmena byla sériová. Každému okresu byla přidělena dvě písmena (např. PU), více obydlené okresy měly do rezervy ještě jednu kombinaci (např. PU a PA), případně celkem tři. Až do roku 1990 kombinace vyhovovaly, ale po nárůstu dopravy v 90. letech 20. století musela velká okresní města sáhnout do těchto rezerv a další okresy, u kterých se s rezervami ani nepočítalo, požadovaly přidělení další kombinace nebo si musely "půjčovat" SPZ od jiných okresů. Proto nakonec ani nebylo poznat, kde má majitel vozidla bydliště nebo sídlo.

Oranžovou barvou podkladu byla odlišena nákladní vozidla, pracovní stroje a autobusy od osobních automobilů. Značky vojenských vozidel byly tvořeny pouze číslicemi, značky policejních vozidel (Veřejná bezpečnost) byly tvořeny písmenem B a skupinou čísel.

Česká státní poznávací značka pro cizince, zde diplomatická

Českou zvláštností v období před rokem 2001 byly speciální značky pro cizí státní příslušníky, které měly shodný vzhled jako značky diplomatické (žluté písmo a modrý podklad). Barevně byla odlišena vozidla z půjčoven (červená písmena) a užitková vozidla (žlutý podklad).

Spory o náhradní značky[editovat | editovat zdroj]

Počátkem srpna 2010 Městský soud v Praze rozhodoval o případu řidiče, který na svém vozidle ukradenou původní registrační značku nahradil plastovou. Neoriginální značku odhalila policie a předala případ ke správnímu řízení. Magistrát hlavního města Prahy pak udělil za přestupek proti plynulosti a bezpečnosti dopravy pokutu 7000 korun a zákaz řízení na půl roku. Řidič se odvolal k ministerstvu dopravy, to však rozhodnutí magistrátu v tomto bodě potvrdilo. Řidič se obrátil na soud a ten rozhodl, že jednání žalobce neporušuje zájem společnosti, a proto nenaplňuje materiální znak přestupku. Stanislav Huml, který v této kauze pro soud zpracoval znalecký posudek, rozsudek přivítal jako precedens a řekl, že by se mělo rozlišovat, když si někdo dá na vůz cizí registrační značku, nebo si tu svou přepíše na papír. Ministerstvo dopravy nepodalo proti rozsudku kasační stížnost.[4][5]

Podobný případ se týkal bývalého ministra dopravy Víta Bárty, který údajně na svém voze Maserati ztratil značku při jízdě po polní cestě, a proto ji nahradil samolepkou. Přestupek odhalil deník Blesk při Bártově cestě z vlastní svatby, krátce po nástupu do funkce ministra.[6] Začátkem listopadu 2010 mu za to Městský úřad v Nymburce udělil trest vzhledem k polehčujícím okolnostem při spodní hranici zákonné sazby, tedy pokutu 5000 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na půl roku. Vít Bárta řekl, že rozhodnutí plně respektuje a neodvolá se proti němu. Bártův spolustraník z Věcí veřejných Stanislav Huml k tomu řekl, že značka nalepená na kapotě nebo neumístěná přesně uprostřed nesnižuje možnost auto identifikovat a problém by nastal jen v případě, že by značka úplně scházela nebo by byla pozměněná. Mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka rozhodnutí o trestu obhajoval a označil nahrazení značky za jednoznačné porušení zákona.[7] Také Aleš Trpišovský, jimž se média zabývala především kvůli vybržďování jiných řidičů v dubnu 2010 i později, dostal v roce 2011 od Městského úřadu v Benešově pokutu 5000 Kč a bylo mu na půl roku odebráno řidičské oprávnění za to, že měl auto označené značkou vytištěnou na fólii; Středočeský kraj v odvolacím řízení sankce potvrdil.[8] Podle TV Prima dostal pokutu pouze 1500 Kč, tedy pod zákonným rozmezím.[9]

§ 7 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, upravuje vydávání registračních značek obecními úřady obcí s rozšířenou působností a v odst. 2 stanoví, že tabulku s registrační značkou je provozovatel silničního motorového vozidla a přípojného vozidla povinen umístit na vozidlo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Podle odst. 4 prováděcí předpis má stanovit druhy registračních značek a způsob jejich vydávání a nakládání s nimi, provedení tabulek s registrační značkou a způsob umístění tabulek s registrační značkou na silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo a postup v případě ztráty nebo zničení registrační značky. Podle § 13 odst. 2 zákona se vlastník vozidla musí odevzdat tabulky s přidělenou registrační značkou v případě jeho dočasného nebo trvalého vyřazení z registru motorových vozidel. V případě zániku nebo odcizení vozidla vlastník tabulky neodevzdává (§ 14 odst. 2). Podle § 38 odst. 1 písm. c) nesmí provozovatel provozovat na pozemní komunikací vozidlo, které není opatřeno registrační značkou nebo registrační značkou jiného státu. Podle § 83 odst. 1 písm. b) zákona č. 56/2001 Sb. se dopustí fyzická osoba přestupku s pokutou do 50 000 Kč, v blokovém řízení do 5000 Kč, pokud jako provozovatel silničního motorového vozidla nebo přípojného vozidla v rozporu s § 7 odst. 2 neumístí na vozidlo tabulku s registrační značkou, v případě právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby jde o správní delikt podle § 83a odst. 1 písm. b) s pokutou do 50 000 Kč. Postihy pro řidiče stanovil přestupkový zákon, 200/1990 Sb. v § 22 odst. 1 písm. a) bodu 1. a 2., podle nějž se přestupku dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích řídí vozidlo, na němž v rozporu se zvláštním právním předpisem není umístěna tabulka státní poznávací značky (registrační značky) nebo je umístěna jiná tabulka státní poznávací značky (registrační značky), než která byla vozidlu přidělena (pokuta od 5 000 Kč do 10 000 Kč a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku) nebo jehož tabulka státní poznávací značky (registrační značky) je zakryta, nečitelná nebo upravena či umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost (pokuta od 10 000 Kč do 20 000 Kč a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku), tyto přestupky nelze projednat v blokovém řízení, a podle odstavce 12 nelze od uložení sankce upustit. Tato přestupková ustanovení byla z přestupkového zákona přesunuta do § 125c odst. 1 písm. a) body 1, 2 zákna č. 361/2000 Sb.

Vyhláška č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, v § 2 písm. a) definuje pro účely vyhlášky tabulku registrační značky jako desku stanovených rozměrů zpravidla z lehké slitiny (s výjimkou zvláštní registrační značky pro jednorázové použití, která je na tvrdém papíru), na níž je vyznačena registrační značka, případně stanoven nálepky. Registrační značku vyhláška definuje jako zápis písmenných a číselných znaků vyznačených na tabulce registrační značky. § 12 vyhlášky upravuje postup v případě ztráty, zničení, poškození nebo odcizení tabulky registrační značky vozidla. Podle tohoto ustanovení v takovém případě „se podává“ žádost o vydání nové tabulky registrační značky a registrační místo přidělí vozidlu novou registrační značku a vydá novou tabulku registrační značky. Provedení tabulky, zejména barevné a rozměrové, popisuje § 24 vyhlášky. § 28 stanoví způsob umístění značky na vozidle: tedy na místo určené konstrukčním řešením vozidla, spodní hranou dole, přibližně vodorovně, vpředu i vzadu (na vozidlech kategorie L jen vzadu, rovněž zvláštní registrační značka pro jednorázové použití jen vzadu), a to vždy buď uprostřed nebo vlevo, ve stanoveném rozmezí výšky.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.3260.cz/poznavaci_znacky_v_mediich.htm
  2. Řidiči v Praze již dostávají nové SPZ ve tvaru 1AA
  3. Tabulka nejvyšších spatřených registračních značek typu 101: http://www.rz-nej.czweb.org/
  4. Průlomový rozsudek: Ztracenou značku lze nahradit neoriginální SPZ, iHNed.cz, 23. 8. 2010, ČTK
  5. Soud uznal neoriginální náhradní SPZ. Nejde o precedens, míní ministerstvo, iDnes.cz, 24. 8. 2010, cen (Čeněk Třeček), ČTK
  6. Ministr dopravy Bárta jezdí bez světel a s neplatnou „espézetkou“, iDNes.cz, 13. 7. 2010
  7. Ministr dopravy Bárta přišel o řidičák. Kvůli značce nesmí za volant půl roku, iDnes.cz, 8. 11. 2010, cen (Čeněk Třeček)
  8. Trpišovský přišel na půl roku o řidičák za neoriginální espézetku, iDnes.cz, 16. 8. 2011
  9. Prima se nemusí omluvit Trpišovskému za reportáž o přibrzdění autobusu, iDnes.cz, 24. 10. 2011, ČTK, zep (Petr Zelený)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Klub přátel poznávacích značek, o.s.

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Státní_poznávací_značky_v_Česku&oldid=12454398
Stránka byla naposledy upravena 12. 4. 2015 v 21:27. Editovat celý článek Státní poznávací značky v Česku.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy