Státní rozpočet

Státní rozpočet je plán hospodaření státu. Pomocí něj jsou příjmy státního rozpočtu přerozděleny. Výdaje státního rozpočtu pokrývají funkce státu, které jsou dané ústavou. Příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou centralizovány do peněžního fondu, který soustřeďuje státní finance. Mohou nastat následující rozpočtové případy:

• schodkový (deficitní) rozpočet (výdaje jsou vyšší než příjmy) – důsledky: ztráta efektivnosti ze zdanění, nahrazování kapitálu veřejným dluhem, zvyšování inflace, deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti.
  Je možno řešit zvýšením daní, krácením veřejných výdajů, využitím prostředků z privatizace (krytí aktivy), dluhovým financováním (prodejem vládních obligací jak doma, tak i v zahraníčí), emisním financováním (přímé úvěrování centrální bankou, u nás zakázané, anebo monetizací dluhu – odkup cenných papírů vydávaných státem centrální bankou, ovšem ne přímo, ale ze sekundárního trhu) a kombinací uvedených.
• vyrovnaný rozpočet (výdaje se rovnají příjmům)
• přebytkový rozpočet (příjmy jsou vyšší než výdaje)

[editovat] Historický pohled na státní rozpočet

Vznik státního rozpočtu je spojen s oddělením státního hospodářství od soukromého hospodářství panovníka na sklonku feudalismu, kdy se nastupující průmyslový kapitál snažil získat vliv na státní finance a omezit náklady na vydržování panovníkova dvora. Původně bylo státní hospodářství málo přehledné a roztříštěné na řadu fondů. S centralizací státní moci se centralizuje i státní finanční hospodaření a fondy se stávají jen výjimkou. V Rakousku se udává první sestavení státního rozpočtu k roku 1766, v Anglii se od roku 1688 uznává nutnost parlamentního schvalování všech veřejných příjmů. Význam státního rozpočtu neustále vzrůstal v závislosti na rozšiřování působnosti státu. Kvalitativní změna v postavení a úloze státního rozpočtu nastává se vstupem státu do ekonomiky po světové hospodářské krizi 30. let (1929-1933), státní rozpočet se začíná využívat jako aktivní nástroj k ovlivňování vývoje poptávky a sociálních procesů.

[editovat] Podstata státního rozpočtu

Státní rozpočet je základním článkem veřejných financí, protože soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy a nejvíc se podílí na nenávratném přerozdělování značné části HDP přes rozpočtovou soustavu

Základní funkcí státního rozpočtu je redistribuce národního důchodu související s plněním politických, ekonomických a sociálních úkolů státu

Státní rozpočet je centralizovaný peněžní fond, který je vytvářen, rozdělován a používán především s využitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování

Je schvalován zákonodárnými sbory a nabývá formy rozpočtového zákona – parlament ČR

Představuje bilanci příjmů a výdajů státu

Z ekonomického hlediska vyjadřuje státní rozpočet ekonomické vztahy, které vznikají při tvorbě a používání peněžních důchodu státu – je centralizovaným peněžním fondem státu rozpočtový deficit nebo přebytek je rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v příslušném rozpočtovém období

Pokladniční schodek nebo přebytek rozpočtu vzniká v průběhu rozpočtového období a vyplývá z časového nesouladu mezi běžnými příjmy a výdaji

Deficit státního rozpočtu se financuje půjčkou od centrální emisní banky nebo ostatních ekonomických subjektů (př. tuzemské i zahraniční banky, pojišťovny, ostatní finanční instituce, podniky, obyvatelstvo)

Státním dluhem se rozumí závazky státu vůči ostatním ekonomickým subjektům. Státní půjčka se realizuje emisí státních dluhopisů, jejichž prodejem získává stát potřebné peněžní prostředky. Jestliže stát využije úvěru od centrální emisní banky nebo zahraničního úvěru, vstupují do peněžního oběhu nové peníze, které nejsou vytvářeny tvorbou materiálních statků a služeb, což vede k inflačním tlakům v národní ekonomice; Od jiných ekonomických subjektů nemusí působit inflačně, protože se jen mění struktura poptávky

Problematiku státního rozpočtu v ČR řeší zákon o rozpočtových pravidlech, který upravuje tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu; příjmy a výdaje státního rozpočtu; státní finanční aktiva a pasiva; finanční hospodaření organizačních složek státu; finanční kontrolu; podmínky zřizování státních fondů; způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu; hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu

Saldo státního rozpočtu v roce 2004: -93,68 mld.Kč; v roce 2005: -56,34 mld.Kč; v roce 2006: -97,58 mld.Kč

Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy

Kapitolu Všeobecná pokladní správa tvoří příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter; součástí je i vládní rezerva, která slouží ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů a vytváří se ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Kapitolu Státní dluh tvoří výdaje státního Rozpočtu spojené s obsluhou a s umořováním státního dluhu

Správu peněžních prostředků státní pokladny zajišťuje ČNB

Současně s návrhem státního rozpočtu na konkrétní rozpočtový rok se zpracovává i střednědobý výhled, který je základním dokumentem o záměrech a cílech rozpočtové politiky na delší časové období. Finanční prostředky Národního fondu jsou ve státním rozpočtu vedeny na zvláštním účtu v rámci kapitoly státního rozpočtu

Národní fond je souhrn peněžních prostředků, které svěřují Evropská společenství ČR k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie

[editovat] Rozpočtové zásady

1.Zásada jednotnosti: všechny finanční příjmy a výdaje státu mají být soustředěny v jediném dokumentu – státním rozpočtu a mají být ústředně účtovány

2.Zásada úplnosti všechny příjmy a výdaje státu musí být obsazeny v plném rozsahu bez kompenzací zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu: zabezpečuje pravidelnou kontrolu parlamentu nad činností vlády; rozpočtovým rokem je v ČR kalendářní rok

3.Zásada publicity (zveřejňování) státního rozpočtu: voliči mají možnost seznamovat se s finančním hospodařením vlády

4.Zásada reálnosti rozpočtu: zabraňuje zkreslování údajů v rozpočtu

5.Zásada vyrovnanosti státního rozpočtu: výdaje musí být kryty příjmy bez použití státních půjček; mimořádné výdaje mohou být kryty ostatními příjmy

[editovat] Rozpočtový proces

státem stanovená činnost státních orgánů zahrnující sestavování návrhu rozpočtu, projednávání a schvalování rozpočtu, realizaci během rozpočtového období a kontrolu plnění rozpočtu

Sestavování rozpočtu

Návrh státního rozpočtu obsahující předpokládané příjmy a výdaje sestavuje v ČR ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Při sestavování se vychází z výsledků hospodaření státu v uplynulém rozpočtovém období, ze záměrů a cílů hospodářské politiky státu, z předpokládaného ekonomického vývoje národního hospodářství apod. Návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo financí ke schválení vládě ČR

Projednávání a schvalování rozpočtu

Návrh rozpočtu se po posouzení ve vládě předkládá k projednání a schválení zákonodárnému orgánu; vláda předloží návrh zákona předsedovi Sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku; ten přikáže tento návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru V prvém čtení zákona se projednávají základní údaje návrhu státního rozpočtu a to výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů; Sněmovna buď tyto základní údaje schválí nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu Ve druhém čtení návrhu zákona a usnesení rozpočtového výboru se koná rozprava a předkládají se pozměňovací návrhy Ve třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu se koná rozprava, ve které je možné navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, pravopisných chyb apod.; na závěr Sněmovna hlasuje o pozměňovacích návrzích a poté se usnese; po schválení se rozpočet stává rozpočtovým zákonem Pokud se nepodaří rozpočet schválit do začátku rozpočtového roku, hospodaří se podle rozpočtového provizória, které představuje skutečnost stejného časového období minulého rozpočtového roku

Realizace neboli plnění rozpočtu:

Plnění rozpočtu je většinou v pravomoci vlády a jejích orgánů Jeho podstata spočívá v zabezpečování včasného a správného odvodu všech rozpočtových příjmů a V plynulém a hospodárném čerpání rozpočtových výdajů V ČR odpovídá vláda za plnění státního rozpočtu Poslanecké sněmovně, které předkládá po skončení pololetí zprávu, ve které hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu

Kontrola plnění rozpočtu:

Hodnotí se výsledky rozpočtového hospodaření a sestavují se závěrečné účty po skončení rozpočtového období U ústředního rozpočtu sestavuje návrh státního závěrečného účtu ministerstvo financí ve stejné skladbě jako byl návrh rozpočtu Návrh státního závěrečného účtu ČR podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30.4. následujícího roku

Zdroj: ZCU FEK

Tento ekonomický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Související články obsahuje Portál Ekonomie