Státní souhlas

Je navrženo přejmenování (přesunutí) této stránky na nový název Státní souhlas k výkonu kněžské služby.
K návrhu se můžete vyjádřit na diskusní stránce. Neprovádějte přesun, je-li sporný.
Pokud je stránka zároveň navržena na smazání, nepřesouvejte ji před koncem hlasování.

Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna. Relevantní diskuse je na diskusní stránce. Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony.

Státní souhlas (k výkonu kněžské služby) je povolení, kterým v komunistickém Československu státní úřady povolovaly duchovním církví a náboženských společností výkon jejich činnosti v duchovní správě, církevní administrativě nebo v ústavech pro výchovu duchovních, a které bylo též podmínkou přiznání platu.

O státním souhlasu se dobové právní předpisy zmiňovaly též v souvislosti se zřizováním míst v církevní administrativě i s působením církví a náboženských společností jako takovým.

O státní souhlas žádala církev nebo sám duchovní krajský národní výbor (běžní kněží), případně Státní úřad pro věci církevní nebo vládu (vyšší církevní hodnostáři). Státní úřady jeho udělování a odnímání běžně používali k vydírání duchovních, jejich přemisťování v rámci republiky (souhlas byl zpravidla místně specifikován) či k jejich odstranění z duchovní správy.

Pokud kněz vykonával své povolání bez státního souhlasu, nebyly mu přiznány „osobní požitky“ (zejména plat a následné důchod). Zároveň byl i dále perzekvován: působení bez státního souhlasu bylo obvykle kvalifikováno jako trestný čin maření dohledu nad církvemi. Tohoto zločinu se dopouštěl i kněz, který by vykonal nějaký kněžský úkon mimo místo, pro něž byl jeho souhlas vyměřen (často např. kněz, který vedl své farníky na pouť, tak nesměl na poutním místě sloužit mši).

Udělení státního souhlasu bylo podmíněno složením slibu věrnosti republice:

„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé republice a jejímu lidově demokratickému zřízení a že nepodniknu nic, co by bylo proti jejím zájmům, bezpečnosti a celistvosti. Budu jako občan lidově demokratického státu plnit svědomitě povinnosti, jež vyplývají z mého postavení, a vynasnažím se podle svých sil podporovat budovatelské úsilí směřující k blahu lidu“

Souhlasy byly udělovány na základě § 1 a 2 zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, který byl účinný v období 1. listopadu 1949 do 20. listopadu 1992, a nařízení č. 223/1949 Sb. vlády Československé republiky, o hospodářském zabezpečení náboženských společností státem (změny: 36/1971 Sb., 47/1981 Sb., 425/1990 Sb., 578/1990 Sb., zrušen 522/1992 Sb.).

[editovat] Externí odkazy

• Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení náboženských společností státem, částka 67/1949 Sbírky zákonů republiky Československé
• Nařízení vlády č. 223/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení náboženských společností státem, částka 68/1949 Sbírky zákonů republiky Československé

Tento článek týkající se komunismu je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Tento článek týkající se náboženství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.