Stíčany

Stíčany
charakter sídla:	vesnice
obyvatel:	284 (2000)
domů:	96 (2000)
PSČ:	538 62
součást obce:	Hrochův Týnec
okres:	Chrudim
historická země:	Čechy
katastrální území:	Stíčany
katastrální výměra:	3,91 km²
zeměpisná šířka:	49°58'3.65" s. š.
zeměpisná délka:	15°54'12.81" v. d.
nadmořská výška:	258 m
Zdroje k infoboxu a částem obce

Stíčany se nacházejí 8 km východně od okresního města Chrudim, 10 km jihovýchodně od krajského města Pardubice a asi 110 km východně od hlavního města České republiky Prahy.

[editovat] Historie obce

Stíčany prý existovaly již v polovině 13. století, jak zaznamenává Riegrův slovník naučný z r. 1872. V knize Chrudimsko a Nasavrcko o Stíčanech čteme toto: Ves tato byla odedávna příslušenstvím kláštera Podlažického. I když klášter byl r. 1421 rozbořen, zůstala převážná část jeho statků pohromadě, jež králové čeští nejednou zastavovali nebo jinak v držbu propůjčovali. Tak se r. 1436 dostalo zboží kláštera Podlažického Janu Pardusovi z Vratkova a r. 1460 propůjčil je zastavou král Jiří rodině Kostků z Postupic, v jejíž držbě zboží Podlažické a tedy i Stíčany zůstalo do r. 1539 rodině Slavatů. Před rokem 1599 držel poplužní dvůr ve Stíčanech Cyprián Svitkovský ze Škudel, jenž jej toho roku vyměnil za Hrušovský dvůr v Medlešicích s p. Albrechtem Krupým z Probluze. Albrecht Krupý se zúčastnil českého odboje proti Ferdinandovi II., ale byl přijat na milost, měl zaplatit pokutu za pardon mu udělený. Když dlouho neplatil, byl obeslán 5. února 1629 před komisi k zaplacení pokuty. Nezaplatil, neboť jak víme, zemřel před svým obesláním. Po roce 1630 držel Sučanský dvorec Petr Hubryk, majitel Medlešic. Roku 1644 prodal dvůr za 1700 kop grošů Hynkovi Taláckovi z Ještětic, držiteli zboží Přeskavlckého.

Roku 1660 i ves Stíčany byla na čas spojena s Přestavlckým panstvím. Po válce třicetileté v roce 1654, mimo dvůr, byli ve Stíčanech 4 chalupníci: Jan Sedlák, Jan Horáček, Jan Honzů a Matěj Krčmařík.

V 18. století byl oddělen dvůr od vesnice. Ves byla připojena k statku Vejvanovickému, dvůr zůstal u Přestavlk. Majitelé Přestavlk a tím i Stíčan byli: 1644 Hynek Talacko, 1664 Adam Jindřich Talacko, 1668 Leopold Talacko, 1699 Barbora Ludmila Zárubová z Hustiřan, 1704 Norbert Leopold Liebstein z Kolovrat, 1747 Kateřina Auspergová ze Šenfeldu, 1829 František Ausperg, 1860 Josef Keller, 1904 Anna a Karolina Kellerovy, 1915 dr. Karel Regensdorfer.

Od Stíčan ke Hrochovu Týnci po levé straně (dnes před železničním přejezdem) byla samota Zásadí č.p. 1 a č.p. 2. První zprávu máme z r. 1542. Známá jména držitelů Zásadí: Michal Mladata ze Solopisk, Viktor Puchard z Voděrad, Adam a Ján Vorelští ze Sám, Petr Hroch z Mezilesic, Václav Berka z Dubé, Markéta Talamberková Trčková, Františka Rosálie Beatrice Kinská, Václav Albrecht, 1718 Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský. Tím se Zásadí dostalo pod správu Rosic u Chrasti. Roku 1864 č.p. 2 vyhořelo a opět bylo vystavěno. Roku 1869 č.p. 1 vyhořelo a bylo srovnáno se zemí. Roku 1871 bylo Zásadí připojeno ke Stíčanům.

V 20. století Stíčany tvořily spolu s Dvakačovicemi jednu politickou obec. Veškeré obecní úřadování se dělo ve Dvakačovicích. Roku 1909 nastala rozluka. Obec měla svůj obecní úřad. Starostové: 1910-1918 Antonín Velínský, 1919-1920 Josef Hájek, 1921-1930 Josef Dvořák, 1931-1948 František Mejtský, Adolf Voříšek, p. Třisko. Stíčany jako obec náleží k farnosti vejvanovické a tam se také chodilo do obecné (1 - 5. ročník) školy do r. 1951. Místodržitelským výnosem z 17. 4. 1866 byla ve Dvakačovicích zřízena Evangelická refermovaná škola pro děti helvetského vyznání. Do měšťanské školy (6.- 9. ročník) se chodilo do Hrochova Týnce.

Po vzniku samostatné obce se rozběhlo společenské dění v obci. Vznikla Hospodářská beseda (1909), zřízení Obecní knihovny (1910), postavena obecní váha (1910), založen hasičský sbor (1922), postupně zakoupeny hospodářské stroje.

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.