Stúpa

Velká stúpa v Sáňčí

Stúpa (v pálí thúpa, tibetsky čhörten) je buddhistická sakrální stavba, kterou můžeme najít zejména na indickém subkontinentě, dále v některých částech Asie, ale stále častěji i v Západním světě - nejznámějším příkladem je Stúpa probuzení v jižním Španělsku. Stúpy se uctívají obcházením ve směru slunce.

[editovat] Vznik stúp

Původ stúpy je nutné hledat v předbuddhistické Indii v době, kdy se nad schránkami, do kterých se ukládal popel mrtvých, vršily hromady kamení nebo cihel.^[1] Avšak až s příchodem buddhismu stúpy zažily rozmach a začaly dostávat složitější tvary. Po Buddhově smrti a následné kremaci nastal spor o jeho ostatky mezi několika panovníky. Spor byl vyřešen rozdělením ostatků na osm dílů, nad nimiž jejich majitelé navršily stúpy, které se staly ohniskem populárního kultu.^[2] Za doby vlády krále Ašóky byly tyto stúpy podle buddhistické tradice otevřeny a rozděleny na 84 000 částí, které byly rozneseny do všech koutů Indie a bylo nad nimi postaveno 84 000 stúp.

Nejpozději za krále Ašóky se však začaly stavět stúpy, které měly pouze symbolizovat posvátnost místa, většinou spjaté s Buddhovým působením. Uchovávaly sošky, posvátné texty nebo také ostatky buddhistických světců.

[editovat] Vývoj stúp

Nejstarší známý typ stúpy, jakožto i nejstarší známá dochovaná stúpa, se nachází v Sáňčí. Od tohoto typu stúpy, jenž byl rozšířený mezi 3. stoletím př. n. l. a 1. stoletím n. l., se odvozují všechny formy stúpy, pagody a její východoasijské podoby.^[3] Stúpa v Sáňčí má kruhovitou základnu, na níž je postavena zploštělá polokoule.

V Gandháře se vývoj stúp posunul o stupeň dál. Stúpy byly stavěny tak, aby vznikl prostor pro vytváření reliéfů a vyobrazení z Buddhova života. Základna stúpy se zvýšila a byla rozčleněna do několika částí. Mezi lety 150 a 400 n.l. se kruhová základna přeměnila v čtvercový podstavec, který je rozčleněný na více stupňů a přes nějž vedou schodiště k obchodné terase.^[3]

Tibetská forma stúpy čhörten

V oblasti Srí Lanky a Thajska se dodnes udržel tvar stúpy s nízkou základnou. Kopule se však protáhla do výše, často do zvonovitého tvaru. V Tibetu se stúpy nazývají čhörteny (dosl. schránka na obětiny). Pro Tibeťany je čhörten hlavně symbolem „probuzené mysli“, tj. mysli, která je charakterizovaná dvěma základními duchovními kvalitami - moudrostí a soucítěním.^[4] Čhörteny se rozdělují na osm základních typů, které mají připomínat osm velkých činů Buddhy Gautamy:

• Lotosový čhörten - narození Buddhy
• Čhörten probuzení - Buddhovo probuzení
• Čhörten roztočení kola zákona - Buddhovo první učení
• Čhörten poražení „nevěřících“ - setkání Buddhy s šesti "nevěřícími" učiteli, ze které udělal své následovníky
• Čhörten vystoupení a sestoupení z nebes Tušita - Buddhovo učení jeho matky Máji v nebi třicetitří
• Čhörten usmíření - Buddha a jeho urovnání rozkolu v sangze v Rádžagrze
• Čhörten vítězství - připomíná Vaišálí, tři měsíce před Buddhovou smrtí, kterou tehdy sám předpověděl
• Čhörten nirvány - Buddhův odchod do maháparinirvány

Každý typ se od sebe mírně liší.

[editovat] Galerie

Kolombo, Srí Lanka	Šweitigoumská pagoda v Rangúnu, Myanmar (Barma)	Phra Pathom Chedi, Thajsko	Bangkok, Thajsko
Pha That Luang ve Vientiane, Laos	Phnompenh, Kambodža	Čhörten, Ladak	Gangtok, Indie
Čhörten, Tibet	Dekorace severní brány Velké stúpy v Sáňčí

[editovat] Odkazy

[editovat] Citace a reference

1. ↑ SKLENKA, Lubomír. Čhörten, tibetská schránka na obětiny. Tibetské listy, čís. 26, 2004, s. 17.
2. ↑ WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 117.
3. ↑ ^{a b} FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 407.
4. ↑ SKLENKA, Lubomír. Čhörten, tibetská schráka na obětiny. Tibetské listy, čís. 26, 2004, s. 19.

[editovat] Zdroje

• FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0.
• SKLENKA, Lubomír. Čhörten, tibetská schránka na obětiny. Tibetské listy, čís. 26, 2004.
• WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1.

[editovat] Související články

• Buddhismus
• Gautama Buddha

[editovat] Externí odkazy

• (en) Stránky věnované stúpám
• (en) Největší buddhistická pagoda v Indii
• (en) Domovské stránky Stúpy probuzení