Střední Amerika

Panama Kostarika Nikaragua Honduras Belize Salvador Guatemala

Střední Amerika je pomyslnou částí severoamerického kontinentu. Střední Amerikou se obvykle označuje území sedmi nezávislých států Guatemala, Belize, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika a Panama. Střední Amerika se považuje za součást Severní Ameriky.

Střední Amerika má rozlohu přibližně 525 000 km². Šířka pevniny mezi Tichým oceánem a Karibským mořem se pohybuje od 48 km do 563 km. Pro střední Ameriku je charakteristický vulkanismus a častá zemětřesení. Střední Amerika leží z větší části na Karibské tektonické desce. Rostlinstvo a živočišstvo je podobné spíše rostlinstvu a živočišstvu Jižní Ameriky.

[editovat] Definice pojmu Střední Amerika

Pojem Střední Amerika podle různých definicí zahrnuje různé státy. V češtině je Střední Amerika chápána jako území mezi Mexikem a Kolumbií (7 nezávislých států). Pro toto území existují cizojazyčné výrazy Central America (anglicky), América Central (španělsky) nebo Zentralamerika (německy). Pro těchto 7 států by tedy spíše příslušelo pojmenování Centrální Amerika. Výrazem Střední Amerika můžeme pojmenovat souhrně území Mexika, Střední (Centrální) Ameriky a Karibiku (některé definice ale Karibik do Střední Ameriky nezačleňují).
V dalším textu je výraz Střední Amerika ekvivalentní k Centrální Amerika.

• Geograficky se pod pojem Střední Amerika považuje území mezi Tehuantepeckou šíjí a zálivem Urabá. Kromě sedmi nezávislých států podle této definice spadají do střední Ameriky mexické státy Chiapas, Tabasco, Yucatán, Campeche, Quintana Roo a část kolumbijského departementu Chocó.
• Z historického hlediska se za středoamerické státy považují „pouze“ Guatemala, Salvador, Honduras, Nikaragua a Kostarika. Tyto státy sdílejí svou historii. Za španělské koloniální nadvlády byly tyto dnes samostatné státy sdružené v generální kapitánii Guatemala, která administrativně spadala pod místokrálovství Nové Španělsko. Po získání nezávislosti na Španělsku tvořily mezi roky 1823 a 1838 společně Federativní středoamerickou republiku. Narozdíl od těchto 5 států Panama spadala v minulosti pod Kolumbii a Belize (pod názvem Britský Honduras) bylo britskou kolonií.
• Ekonomické a politické definování střední Ameriky ukazuje více pohledů dělení. Současná mezistátní spolupráce mezi středoamerickými státy je nejvíce zřetelná vzájemnou spoluprácí v organizaci Systém středoamerické integrace (španělsky Sistema de la Integración Centroamericana, zkratka SICA). I přes svoje členství v této mezistátní organizace má Panama silné vazby na jihoamerické státy a Belize upřednostňuje svoji spolupráci v rámci Karibského společensví (CARICOM) namísto SICA. Naopak karibský ostrovní stát Dominikánská republika, který geograficky do středoamerického regionu nespadá, ale je histroricky, jazykově a kulturně blízký středoamerickým státům, je aktivní členský stát SICA.

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Střední Ameriky

Nejvýznamnější civilizace během předkolumbovském období se rozvíjely na území tzv. Mezoameriky (Teotihuacan, Toltékové, Aztékové, Zapotékové, Mixtékové, Mayové, Olmékové, Totonakové). Po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbusem (1492) začala postupná kolonizace středoamerického regionu Evropany. Mezi roky 1519 a 1521 dobyl Hernán Cortés Aztéckou říši. V roce 1535 bylo španělským králem ustanoveno nové místokrálovství Nové Španělsko, které zahrnovalo převážnou část Střední Ameriky. Kromě Španělů se ve středoamerickém regionu výrazněji prosadili Britové. Jejich državy Britský Honduras a Pobřeží Moskytů byly častým předmětem sporů mezi těmito národy.

15. září 1821 proběhla v městě Ciudad de Guatemala veřejná schůze, která vyústila v přijetí deklarace nezávislosti města na Španělsku a výzvu, aby ostatní provincie v rámci kapitánie udělaly totéž. Tento datum dodnes slaví většina středoamerických států jako státní svátek Den nezávislosti. Nezávislost ale netrvala dlouho - 5. ledna 1822 bylo území anektováno Mexickým císařstvím v čele s Agustínem de Iturbide. Po jeho smrti a rozpadu císařství vznikl 1. července 1823 nový stát Spojené provincie Střední Ameriky (bez Chiapasu, který zůstal pod správou Mexika). Tento státní útvar se rozpadl v období 1838 až 1840 občanskou válkou. Během 19. století a začátku 20. století se uskutečnilo ještě několik pokusů o vytvoření společného státu.

Roku 1903 se odtrhla Panama od Kolumbie. Od této doby se Panama snaží o kulturní a politické sblížení a integraci s ostatními středoamerickými státy, i přes své tradičně silné vazby na Jižní Ameriku. Roku 1907 byl založen Středoamerický soudní dvůr. Do roku 1981 bylo Belize britskou kolonií a i po získání nezávislosti spolupracuje na mezinárodní úrovni s anglofonními státy Karibiku a v procesu integrace Střední Ameriky stojí poněkud stranou.

[editovat] Geografie

Topografie středoamerického regionu předurčuje úmoří oceánů tak, že do Atlantiku směřují delší řeky (např. San Juan, Río Grande de Matagalpa, Coco, Patuca, Ulúa, Motagua, Hondo, Usumacinta), které protíkají nížinami s poměrně klidným tokem, zatímco přítoky Pacifiku (např. řeka Lempa) jsou většinou kratší a překonávají na menší vzdálenosti větší výškový rozdíl, mají dravější tok.  Největší jezera v regionu jsou Nikaragua, Managua a Izabal.

[editovat] Přehled států

Stát	Rozloha (km²) [1]	Obyvatelstvo [1]	Hustota zalid.	Hlavní město	Měna	Administrativní dělení	HDP (na obyv.) (USD)
Belize	22.966	0.301.270	13,11	Belmopan	Belizský dolar	6 distriktů	4 328
Guatemala	108.890	13.002.206	119,4	Ciudad de Guatemala	Guatemalský quetzal	22 departementů	2 411
Honduras	112.492	7.639.327	67,9	Tegucigalpa	Honduraská lempira	18 departementů	1 317
Kostarika	51.100	4.195.914	77,55	San José	Kostarický colón	7 provincií	5 443
Nikaragua	129.494	5.785.846	44,68	Managua	Nikaragujská córdoba	16 departementů	0 981
Panama	78.200	3.292.693	42,1	Ciudad de Panamá	Panamská balboa	9 provincií	5 855
Salvador	21.040	7.066.403	335,9	San Salvador	Americký dolar	14 departementů	2 863
Celkem	524.182	41.283.659	78,6				2 682

1. ↑ ^{a b} Zdroj:CIA

[editovat] Integrace středoamerických států

Středoamerické státy se více či méně snaží o vzájemnou spolupráci a všeobecný rozvoj celého regionu. Intenzivnější proces integrace začal v roce 1907, kdy byl ustanoven Středoamerický soudní dvůr (Corte Centroamericana de Justicia). Další krok integračního procesu nastal v roce 1951 založením Organizace středoamerických států (Organización de Estados Centroamericanos, zkratka ODECA). Od roku 1991 existuje jako nástupce ODECA Středoamerický integrační systém (Sistema de la Integración Centroamericana, zkratka SICA). Tohoto projektu se účastní státy Belize, Panama a Dominikánská republika, které z historického hlediska do středoamerického prostoru nespadají.
Další mezistátní regionální organizace působící ve Střední Americe jsou:

• Středoamerický společný trh (Mercado Común Centroamericano, MCAA)
• Středoamerický parlament (Parlamento Centroamericano, PARLACEN)
• Středoamerická banka pro ekonomickou integraci (Banco Centroamericano de Integración Económica, BCIE)