Střední Evropa

Střední Evropa

Visegrádská čtyřka a Alpské země (Politická mapa, 2004)

Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.

[editovat] Historie pojmu

Pojem střední Evropa byl poprvé patrně užit na vídeňském mírovém kongrese, kdy tak byl označován prostor dnešního Německa a Beneluxu (Europe intermédiaire). Zvláštní postavení Střední Evropy (geograficky západní okraj východní Evropy; historicky a strukturálně východní okraj Evropy západní) se nejlépe odráželo v postavení Německa, které se chápalo nacházet v oné „středové poloze“ (Mittellage) a v době první světové války vyvinulo koncept Německem ovladaného středoevropského prostoru, tzv. Mitteleuropa.

[editovat] Vědecké práce

Pojmem Střední Evropy se v 50. letech 20. století zabýval polský historik Oskar Halecki. Definoval ji jako zónu přechodu mezi Západem a Východem a dokonce navrhl vnitřní rozlišení na West a East Central Europe. Během studené války však upadly tyto pojmy v podstatě do zapomenutí. Na světlo světa se vrátily až v 80. letech, kdy se jimi začali zabývat maďarští, českoslovenští a částečně polští disidenti. Jiní autoři zpracovali problematiku středoevropského regionu pod jinými názvy. Maďarští historici Ivan Bérend a György Ránki, podobně jako britský profesor Hugh Seton-Watson spojili tři středoevropské země (Polsko, Československo, Maďarsko) s Balkánem a tento region jmenovali Eastern Europe. Jiní autoři navazují na Masarykovu koncepci střední Evropy jako prostoru mezi Německem a Ruskem a k těmto zemím připojují ještě Pobaltí, na severu Finsko a na jihu Turecko. Pouze Antony Polonsky a Jan Křen řadí ke středoevropské trojici Polsko, Československo a Maďarsko i Rakousko, zatímco kupříkladu Piotr S. Wandycz v tomto souhrnu rakouské a německé země opomíjí.

[editovat] Charakteristika

Spíše než fyzické uskupení je pojem „Střední Evropa“ symbolem sjednocení, v kontrastu s Východem reprezentovaném Osmanskou říší a Ruskou říší a do První světové války se lišil od Západu tím, že byl tvořený oblastmi relativního politického konzervatismu oproti liberalismu na Západě (Francie a Velká Británie) a vlivy Francouzské revoluce. V 19. století, když se Francie stala republikou a Británie byla liberální parlamentní monarchie, ve které měl panovník velmi málo moci, Rakousko-Uhersko a Prusko (později část Německé říše), na druhou stranu zůstaly konzervativními monarchiemi, ve kterých panovník a jeho dvůr hrál ústřední vládní roli, spolu s vlivy církve. Po první světové, a o to více po Druhé světové válce, liberální a konzervativní rozdělení mezi Východ a Západ se narušilo a bylo nahrazeno politickým rozdělením mezi demokraticky a autokraticky řízené země.

Používání pojmu Střední Evropa velmi upadlo během Studené války, ale v poslední době se stále víc a víc používá, hlavně v souvislosti s nedávným rozšířením Evropské unie.

Čas od času je možné se setkat s vtipným prohlášením, že Střední Evropa je část kontinentu, která je Západoevropany považována za Východ a Východoevropany za Západ.

[editovat] Mezi Alpami a Baltem

Geografie definuje hranice střední Evropy na severu (Severní Evropa/Skandinávie oddělená Baltským mořem a na jihu (Apeninský poloostrov/Itálie oddělená Alpami). Hranice se Západní Evropou a Východní Evropou jsou zeměpisně mnohem víc flexibilní a proto kulturní a zeměpisné definice se pohybují víc ve směru Východ-Západ než Sever-Jih, je však potřeba zmínit řeku Rýn, která protíná západní Německo.

Proto také většina encyklopedií definuje střední Evropu jako:

[editovat] Související články

• Jihovýchodní Evropa
• Jižní Evropa
• Severní Evropa
• Východní Evropa
• Západní Evropa
• Střední a východní Evropa

Regiony v Evropě

Severozápadní Evropa • Severní Evropa • Severovýchodní Evropa
Západní Evropa • Střední Evropa • Východní Evropa
Jihozápadní Evropa • Jižní Evropa • Jihovýchodní Evropa