Střední paleolit

Střední paleolit je období cca 300 000 – 40 000 př. n. l. Na počátku středního paleolitu ještě dožíval archaický člověk rozumný (Homo sapiens). V Africe na něho přímo navázal moderní člověk rozumný, který se objevil v letech 170.000/135.000 př-Kr. Pozůstatky archaického člověka rozumného byly nalezeny po celém Starém světě a poprvé také na Předním východě. Tento archaický člověk je zastoupen např. člověkem steinheimským (Homo steiheimensis, 300.000/150.000 př.Kr.) a člověkem neandrtálským (Homo Neanderthalensis) v Evropě nebo člověkem palestinským (Homo palestinus) na Předním východě.

[editovat] Člověk neandrtálský

Člověk neandrtálský se vyvinul cca 230.000 př.Kr. přímo z archaického člověka rozumného. Byl přizpůsoben chladnému tundrovému klimatu Eurasie, který zde panoval během ledové doby riss (280.000/120.000 př.Kr.). Tento druh člověka byl pojmenován podle německého naleziště Neanderthal.

Stal se nositelem kultury mousterién (od cca 230.000 př.Kr.), pojmenované podle francouzského naleziště Le Moustier v Dordogni. Vedle pěstních klínů byly typické kamenné ústěpy, štípané z jader.

Vedle mousteriénu existovaly i další úštěpové kultury: clactonien, levalloisien a tayacien.

Nálezy v této době jsou četnější. Nejrychlejší vývoj probíhal ve Středomoří, kde byly vyráběny dokonalejší kamenné nástroje, hrubé i jemné, jako škrabadla, drasadla, hroty a rydla . Ostří bylo upravováno jemným odštěpováním, označovaným jako retušování. Vyráběny byly nástroje k lovu, porcování masa, čištění kůží a k opracovávání dřeva, parohu a kosti.

Zvláštní vědní disciplína trasologie se zabývá sledováním opotřebení ostří pod mikroskopem.

[editovat] Moderní člověk rozumný

Nejstarší pozůstatky moderního člověka rozumného pocházejí z cca 135.000 př.Kr. z etiopské lokality Omo.

Soupeří spolu dvě teorie vzniku moderního člověka:

• vznik vývojem z regionálních osídlení člověkem vzpřímeným, např. v Africe z člověka vzpřímeného přes archaického člověka rozumného, v Evropě přes archaického člověka rozumného a neandrtálce. Odpůrci této teorie poukazují na nepravděpodobnost souběžného shodného vývoje na různých místech nezávisle na sobě. Chybí také fosilní důkazy
• model společného původu ("out of Africa"): všichni moderní lidé pocházejí ze společných afrických předků. Rozšířili se stěhováním Eurasií, což je doloženo fosiliemi a dalšími archeologickými nálezy. Pouze v Africe byly doloženy přechodné formy mezi archaickýma moderním člověkem.

Moderní člověk měl rozvinutější řečové schopnosti než člověk archaický. Je to jediná druh člověka, který přežil do našich dnů, alespoň pokud je známo a pokud pomineme teorie o přežívající jiných lidských druzích (yetti, blackfoot aj.).

Moderní člověk vynikal různorodostí opracování kamene. Používal hlavně drobné úštěpy - drobnotvarou industrii. V této době vzniklo i umění a primitivní náboženství. Dochovaly se náznaky rituálního pohřbívání.

Do konce středního paleolitu se moderní člověk rozšířil z Afriky do většiny Asie a do Austrálie (Osídlování Země).

[editovat] Literatura

Haywood, John a kol., "Encyklopedie. Historie světa", Praha 1998
Kinder, Hermann, Hilgermann, Werner, "Encyklopedický atlas světových dějin", Praha 1998
Geiss, Imanuel, "Dějiny světa v souvislostech", Praha 2005

Tento archeologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Také můžete pomoci vhodným rozšířením dalších článků z tohoto oboru.