Střemy

Střemy
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0206 535214
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Mělník (CZ0206)
obec s rozšířenou působností:	Mělník
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	11,70 km²
počet obyvatel:	366 (31. 12. 2007)
zeměpisná šířka:	50° 23’ 05’’
zeměpisná délka:	14° 33’ 47’’
nadmořská výška:	275 m
PSČ:	277 34
zákl. sídelní jednotky:	2
části obce:	2
katastrální území:	2
adresa obecního úřadu:	Střemy 27 27734 pošta Nebužely
starosta / starostka:	Roman Kalfiřt
Oficiální web: http://www.stremy.cz E-mail: ou@stremy.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Střemy se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 366 obyvatel.

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1245.

Obec Střemy leží ve zvlněné zemědělské krajině při jižním okraji CHKO Kokořínsko, na úpatí bezejmenného návrší (298,9 m). Západně a jižně od vsi je údolí Pšovky, zaříznuté do pískovcové tabule. Z návrší nad vesnicí i z jejího nejbližšího okolí se otevírají daleké výhledy do Polabí.

Střemy se poprvé připomínají již od roku 1245 jako zeměpanský majetek. Tehdy královna Kunhuta Střemy darovala jistému vladykovi Lumbinovi. Část vsi ve 14. století vlastnili pražští měšťané, díl drželi také Berkové z Dubé. Ti získali patrně v 15. století celou ves a připojili ji ke Kokořínu. Někdy před rokem 1551 ves koupil Jan Štampach ze Štampachu, který si zde postavil nové sídlo. Roku 1573 Střemy získali Belvicové z Nostvic a roku 1597 je připojili k Dolním Beřkovicím. Toto panství vlastnili od roku 1627 Lobkovicové, kteří Střemy připojili k Byšicím. Střemy značně utrpěly za třicetileté války, roku 1654 zde bylo 12 usedlostí osazených a 12 pustých. Od roku 1655 byly Střemy samostatným panstvím, asi roku 1760 však byly opět připojeny k Dolním Beřkovicím.

Jádrem vesnice je poměrně strmě svažitá udicovitá náves, přibližně vřetenovitého tvaru, původně s rybníkem v dolní části (dnes park). Náves je lemována dosti hustě řazenými usedlostmi. Nepočetná mladší chalupnická zástavba vznikala podle přístupových cest a v horní části návsi.

Na jihovýchodní straně návsi je situován rozlehlý hospodářský dvůr. V areálu dvora se dochovaly velké zděné chlévy s eklektickou fasádou. Prostředí návsi doplňuje železný kříž a památník obětem 1. světové války.

Střemy leží na styku národopisných oblastí bohatého zemědělského Mělnicka a lesnatého Kokořínska. Z polohy vsi na pomezí těchto regionů vyplývá i charakter její zástavby. Nejvýznamnější lidovou stavbou ve vsi je poměrně nenápadný dům čp. 24, stojící na severozápadní straně návsi. Tento dispozičně značně archaický dům má roubenou obezděnou světnici s trámovým stropem, která pochází snad již z konce 16. nebo 17. století (dům bývá považován za jeden z nejstarších zachovaných na Mělnicku). Do síně se vstupuje z vyvýšeného perónu. Štítové průčelí domu vrcholí jednoduchým lichoběžníkovým štítem. Ojedinělým příkladem roubené stavby je patrový dům čp. 33 na jihovýchodní straně návsi. Dům má na dvorní straně pavlač, přízemí bylo přezděno asi na počátku 20. století. Do dvora vede segmentově zaklenutá brána. Roubené jádro má patrně i patrový dům č.e. O2, novodobě upravený. Hodnotným příkladem klasicistní architektury je přízemní dům čp. 19 na severozápadní straně návsi, postavený na vysoké podezdívce s perónem. Dům má jednoduchou klasicistní fasádu, na průčelí navazuje půlkruhově klenutá brána s pilastry. Naproti stojí mladší výměnek v typickém nádražním stylu. Velký patrový dům č. 3 na protější jihovýchodní straně návsi je poměrně dobře zachovalou klasicistní obytnou stavbou, s napojenou kolnou a stodolou. Fasáda pochází až z počátku 20. století. Sousední chalupa č. 4 je pozdně klasicistní, klasicistní jádra mají zmodernizované patrové domy čp. 5, 6 a 18 (z roku 1852).

Ve vsi, jako v sousedních Nebuželech, se zachovalo několik eklektických usedlostí (např. čp. 26, čp. 34 s velkým patrovým domem a segmentovou bránou). Intaktně zachovalými stavbami z přelomu 19. a 20. století jsou domy čp. 31 a 30 v jižní části návsi a patrová chalupa čp. 65. Horní stranu návsi uzavírá přízemní chalupa čp. 17 s typickým zalomeným štítem.

Mimořádně hodnotnou památkou na katastru Střem je mlýn zvaný Štampach, stojící o samotě v údolí Pšovky asi 1,5 km severozápadně od vsi. Jméno mlýna nás jednoznačně odkazuje do druhé poloviny 16. století, kdy Střemy vlastnili Štampachové ze Štampachu. Současný mlýn měl předchůdce ve skalním mlýnu snad již středověkého původu. Pozůstatky skalního mlýna se dochovaly na východní straně údolí. Do přitesané stěny pískovcového ostrohu jsou vysekané dvě vzájemně propojené místnosti s pozůstatky topeniště. Vlastní mlýnice byla přistavena ke skalní stěně. Skalní mlýn byl jedním z několika obdobných zařízení na Kokořínsku. Nejpozději v 18. století byl postaven nový zděný mlýn pod opačným koncem hráze rybníka. Z pozdně barokního období se dochovala patrová zděná budova s mansardovou střechou, datovaná ve štítu do roku 1756. Na východní straně je lednice, vyzděná z pískovcových štuk. Budova mlýna má dvoudílnou dispozici s dlouhou síní, jejíž zadní podélná část sloužila zároveň jako mlýnice. Z technologického zařízení se dochovala dubová hranice s barokně profilovanými sloupy a palečné kolo. Z architektonického hlediska jsou zajímavé také hospodářské stavby, postavené roku 1913 podle návrhu prof. Velfíka v osobitém stylu, spojujícím secesi s romantizujícími nebarokními a rustikálními prvky.

Střemy představují dodnes památkově poměrně hodnotné sídlo, které stojí poněkud ve stínu mnohem známějších vesnic z oblasti Kokořínska. Zástavba návsi se dochovala hmotově téměř intaktní, i když řada staveb byla již v detailech zmodernizována. V podstatě jedinou rušivou novostavbou na návsi je tak budova samoobsluhy na jejím jižním (dolním) konci. Zejména horní (severní) část návsi ale působí dodnes příznivým dojmem.

[editovat] Pamětihodnosti

• Vodní mlýn Štampach
• Venkovská usedlost č.p. 24 na návsi

[editovat] Části obce

• Střemy
• Jenichov

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.