Střevní mikroflóra

Bacteroides, nejčastější střevní bakterie

Escherichia coli, známá střevní bakterie

kvasinka Candida albicans, součást střevní mikroflóry

Střevní mikroflóra jsou mikroorganismy, které žijí v trávicí soustavě živočichů včetně člověka. Mnohdy hostiteli prospívají, někdy však mohou i škodit.

Lidské tělo se skládá z 10¹³ buněk, ale množství mikroorganismů ve střevech je ještě desetkrát vyšší^[1]. Celkem ve střevě žije asi 500 druhů mikroorganismů^[2]. Dominantními mikroorganismy v tlustém střevě jsou bakterie, ty ve výsledku tvoří 60 % hmotnosti stolice. Devadesát devět procent těchto bakterií však pochází z 30-40 nejběžnějších druhů^[3]. Mimo bakterie jsou častými mikroorganismy v střevech i různé houby a prvoci, o nichž se však zatím ví jen málo.

[editovat] Symbiotický vztah

Vědci se domnívají, že vztah mezi člověkem a mikroorganismy není komenzálismus (jednostranně výhodný vztah), ale spíše mutualismus (oboustranně výhodný vztah). Přestože lidé mohou žít bez střevní flóry, mikroorganismy vykonávají řadu užitečných funkcí. Fermentují nevyužité organické látky z potravy, připravují imunitní systém, zamezují růstu patogenních druhů mikroorganismů, regulují vývoj střeva a v neposlední řadě produkují vitamíny (B₁₂ a K). Také produkují hormony, které regulují ukládání tuků.

Na druhou stranu mnohé mikroorganismy mohou způsobovat onemocnění. Příkladem je kvasinka Candida albicans, která za určitých okolností způsobuje fungémie.

[editovat] Druhy mikroorganismů

Většina bakterií mikroflóry patří do rodů Bacteroides, Clostridium, Fusobacterium ^[3], dále Eubacterium, Ruminococcus, Peptococcus, Peptostreptococcus a Bifidobacterium^[3]. Výrazně nejčastější je rod Bacteroides, který tvoří 30 % všech bakterií v střevě. Další rody, jako Escherichia a Lactobacillus, tak časté nejsou.

Z hub se ve střevech vyskytují rody Candida (Candida albicans), Saccharomyces (např. známá pivní kvasinka), Aspergillus (štětičkovec) a Penicillium. V střevě se vyskytují též archea, jako zejména Methanobrevibacter smithii.

[editovat] Metabolismus bakterií

Ve střevě existují bakterie hnilobné, které produkují amoniak, sulfan a různé fenoly, a bakterie kvasné, které produkují methan a oxid uhličitý.

[editovat] Související články

• Mikroflóra

[editovat] Reference

1. ↑ Guarner F and Malagelada JR. 2003. Gut flora in health and disease. The Lancet, Volume 361, Issue 9356, 8 February 2003, Pages 512-519. PMID 12583961. Accessed September 15, 2007
2. ↑ Gibson RG. 2004. Fibre and effects on probiotics (the prebiotic concept). Clinical Nutrition Supplements, Volume 1, Issue 2, Pages 25-31.
3. ↑ ^{a b c} Beaugerie L and Petit JC. 2004. Microbial-gut interactions in health and disease. Antibiotic-associated diarrhoea. Best Practice & Research Clinical Gastroenterology, Volume 18, Issue 2, Pages 337-352. PMID 15123074. Accessed September 15, 2007

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Gut flora na anglické Wikipedii. Číslo revize nebylo určeno.