Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Volgograd Волгоград |
|||
|---|---|---|---|
Jeden z městských bulvárů a budova železniční stanice |
|||
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| nadmořská výška: | 0–102 m n. m. | ||
| stát: | |||
| federální okruh: | Jižní | ||
| oblast: | |||
| administrativní dělení: | 8 rajónů | ||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 565 km² | ||
| počet obyvatel: | 986 400 (2007) | ||
| hustota zalidnění: | 1777 obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Rusové, okrajově též Ukrajinci, Kazaši, Tataři a další | ||
| náboženské složení: | pravoslavné křesťanství | ||
| správa města | |||
| starosta: | Roman Grebennikov (KSRF) | ||
| oficiální web: | http://www.volgadmin.ru/ | ||
| telefonní předvolba: | 8442 | ||
| PSČ: | 400001—400138 | ||
Volgograd (rusky Волгогра́д; v letech 1925–1961 Stalingrad, do roku 1925 Caricyn) je město v Ruské federaci, na jihu její evropské části. Město je důležitým přístavem na řece Volze; podél jejího západního břehu se táhne v délce téměř 80 km. Město je centrem Volgogradské oblasti a má 986 000 obyvatel. Jeho rozloha činí 565 km², tedy o něco více než rozloha Prahy.
Obsah |
Volgograd byl založen roku 1589 jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha. Tato pevnost získala název z tatarského Caryca. Její účel bylo hlídat často nestálou hranici mezi Tatarstánem a ruským impériem. V roce 1670 dobyli město Kozáci (Stěnka Razin a Jemeljan Pugačev) a to během vzpoury. V 19. století se tehdejší Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během Říjnové bolševické revoluce to bylo místo těžkých bojů. Stalin, Kliment Vorošilov a Semjon Buďonnyj obsadili město sice už roku 1918, avšak nedlouho poté je získali „bílí“ zpět. Roku 1920 byla nakonec ustanovena sovětská moc a město přejmenováno na Stalingrad.
Pugačev Volgograd (Caricyn) nedobyl, byl odražen carským vojskem, kterému velel plukovník Cypletěv a Bošňak - A.S.Puškin: Pugačovská rebelie
Za dob Stalinovy vlády se stal Volgograd důležitým přístavem. Bylo zde překládáno zboží z vlaků na lodě a naopak. V době 2. světové války mělo město značný strategický význam, umocněný navíc symbolikou jeho jména. Mezi 21. srpnem 1942 a 2. únorem 1943 město obléhala německá vojska a téměř celé je dobyla, pak však byla obklíčena a zničena. „Bitva o Stalingrad“, kterou nakonec vyhrála Rudá armáda, znamenala totální zvrat ve válečné situaci v Evropě; od této doby byla vojska Třetí říše nucena ustupovat zpět na západ. V bojích padlo 1,5 milionu lidí na obou stranách; celé město bylo totálně zničeno. Po skončení války, roku 1945 dostal Volgograd titul Město Hrdina a ocenil jej také britský král Jiří IV. Jako památník na tuto dobu byla postavena socha Matky Rus (Mamajevova mohyla).
Roku 1961 Nikita Chruščov přejmenoval tehdejší Stalingrad na Volgograd, v rámci procesu destalinizace, který tehdy v zemi probíhal. Tato změna byla přijata s rozpaky, jelikož název Stalingrad byl název hrdého města. V současnosti by mnoho lidí opět uvítalo změnu k původnímu jménu.[zdroj?] Dnes mnoho míst, hlavně ve Francii nese název Stalingrad na počest tohoto města. V 80. letech byla zřízena tramvajová rychlodráha. V 90. letech překonal počet obyvatel milionovou hranici, na počátku 21. století pod ni však zase spadl.
Na Volze byla vybudována přehradní nádrž, dnes je Volgograd stále důležitou dopravní křižovatkou mezi Donbasem, Sibiří, Kavkazem a Ruskem. Roku 1952 byl vybudován Volžsko-donský kanál. V dnešní době se zde nachází velké množství loděnic a závodů na zpracování oceli, hliníku a ropy.
|
|
|
|---|---|
|
Brestská pevnost • Kerč • Kyjev • Leningrad • Minsk • Moskva • Murmansk • Novorossijsk • Oděsa • Sevastopol • Smolensk • Stalingrad • Tula |
|