Staré Brno

Část Starého Brna kolem Mendlova nám. (uprostřed). Pohled ze svahu Špilberku

Staré Brno (německy Altbrünn, v brněnském Hantecu oltec) je městská čtvrť a katastrální území statutárního města Brna, součást městské části Brno-střed. Rozkládá se v údolí Svratky pod hlavní brněnskou památkou hradem Špilberk a Žlutým kopcem. Hranice čtvrti vedou ze severu přes ulici Pellicova, dále přes Tvrdého, Vinařskou, Hlinky, Křížkovského, Poříčí, Nové Sady a Husova.

[editovat] Charakteristika čtvrtě

Celá čtvrť má výrazně městský charakter. Centrem Starého Brna je Mendlovo náměstí. Celou čtrvť tvoří 3-6 patrové bytové domy, obchodní centra, jsou tu také restaurace, herny, obchody atd. Mezi nejvýznamnější ulice na Starém Brně patří Poříčí, Nové Sady, Hybešova, Pekařská, Křížová, Úvoz, Hlinky a Veletržní. Sídlí zde Fakultní nemocnice u svaté Anny, Masarykův onkologický ústav či pivovar Starobrno. Staré Brno nabízí z katastrálních území statutárního města Brna druhé největší množství památek, např. gotický augustiniánský Starobrněnský klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, založený roku 1323 Eliškou Rejčkou, Mendeliánum, Letohrádek Mitrovských, nebo areál pivovaru Starobrno.

[editovat] Historie čtvrtě

Staré Brno vzniklo již kolem roku 1000 a pravděpodobně již ve 14. století bylo městysem. K Brnu bylo připojeno 6. července 1850.

Na současném katastru Starého Brna existovalo v minulosti hned několik katastrálních území nebo jejich částí. Vedle severovýchodní části původního starobrněnského katastru to byla celá katastrální území Jircháře, Pekařská, U Svaté Anny, téměř celé katastrální území Silniční, polovina katastrálního území Nové Sady, a menší části katastrálních území Křížová a Město Brno. Původní katastr Starého Brna, zahrnující mimojiné jádro moderního Starého Brna, byl však mnohem větší než dnes. Náležela k němu většina Pisárek a asi třetina Štýřic. Vedle výše zmíněných katastrů, jejichž zástavba však s ním postupně splynula, k němu nepatřily ani svahy Žlutého kopce. Po založení brněnského ústředního hřbitova byl roku 1883 stávající starobrněnský katastr přejmenován na Staré Brno I. Zároveň byl Ústřední hřbitov připojen k Brnu jako nové katastrální území Staré Brno II, které mělo charakter oddělené exklávy. Roku 1915 byly oba starobrněnské katastry sloučeny pod názvem Staré Brno a Vídeňka. Součástí nového katastru se zároveň stalo velké území na severozápadě dosavadního katastru obce Horní Heršpice. Roku 1942 byla k tomuto katastru připojeno katastrální území U Svaté Anny, západní část katastrálního území Jircháře, a malá část katastrálního území Křížová.

Při druhé katastrální reformě Brna z let 1966-69 bylo katastrální území Staré Brno a Vídeňka zrušeno, a rozděleno mezi obnovené, avšak nově vymezené katastrální území Staré Brno, a nová katastrální území Pisárky a Štýřice. Součástí nově vymezeného Starého Brna se stal také Žlutý kopec (původně součást zrušeného katastrálního území Křížová), území na západě vymezené ulicemi Náplavka, Křídlovická a Hybešova (původně součást zrušeného katastrálního území Nové Sady), téměř celá území již roku 1942 zrušených katastrů Pekařská a Silniční Ulice, a malá jihozápadní část původního katastrálního území Město Brno.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Staré Brno