Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Staré Město část obce a katastrální území hl. města Prahy |
|
|---|---|
Staré Město u Vltavy |
|
| kód katastrálního území: | 727024 |
| připojení k Praze: | 12. února 1784 (vznik Královského hlavního města Prahy) |
| městská část: | Praha 1 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 1 |
| městský obvod: | Praha 1 |
| počet územně tech. jednotek: | 1 |
| základní sídelní jednotky: | 3 |
| katastrální výměra: | 1,29 km² |
| obyvatel: | 10 256 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 7 950 obyv./km² |
Staré Město, původně Staré Město pražské je historické město, městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy, o rozloze 129,03 ha, náležející k městské části Praha 1. Staré Město svým územím zcela obklopuje miniaturní čtvrť Josefov. Součástí Starého Města je i Střelecký ostrov.
Obsah |
Území dnešní Prahy bylo osídleno už od pravěku. První zmínky o existenci kmenových celků „Fraganeo“ se čtyřiceti osídlenými hradišti pochází zřejmě již z 8. století. První doklady křesťanské architektury na pražském území pochází z poslední čtvrtiny 9. století. Jedna z nejstarších zpráv o poboření pražského mostu vypráví o stržení dřevěného mostu velkou vodou v roce 929. V 10. století již byla Praha centrem přemyslovského státu a o století později jsou doloženy zmínky o bohaté obchodní činnosti.
Zpráva Kosmovy kroniky o povodni v roce 1118, během níž „Vltava pobrala v pražském podhradí mnoho domů, chalup a kostelů“, nepřímo dokládá již velmi husté osídlení na obou březích Vltavy. Na území od Vyšehradu a Podolí až po Petrskou čtvrť se v průběhu 12. století stavělo mnoho kamenných církevních i obytných staveb. První kamenný most přes řeku Vltavu byl dokončen roku 1172 a pojmenován po manželce krále Vladislava I.
Staré Město pražské se stalo městskou obcí v letech 1232–1234. V období 13. a 14. století bylo obyvatelstvo města pravděpodobně převážně německého charakteru, moc měl v rukou starý patriciát. Někdy v 1. polovině 14. století se začali řemeslníci sdružovat do cechů a v 2. polovině 14. století získali i výraznější podíl na městské správě. Právě v tomto období se také město výrazným způsobem počeštilo. O vzestupu moci a sebevědomí pražského měšťanstva svědčí i zřízení radnice, kterou jim teprve v roce 1338 povolil postavit český král Jan Lucemburský. Prvním radničním domem Staroměstské radnice se stal dům kupce Wolflina z Kamene na rohu Staroměstského náměstí. K domu byla vybudována radniční věž, kaple a Staroměstský orloj. V pozdějších letech se radnice rozrostla do komplexu budov.
Založením Nového Města pražského Karlem IV. V roce 1348 se situace Starého Města změnila. Z města odešli především měšťané méně movití a českého původu. Také bezprostřední blízkost a poloha nového založení byla důvodem častých třenic. V letech 1367–1475 stála v čele obou měst společná městská rada, ovšem převahu v ní měli staroměstští.
V 90. letech 14. století se Staré Město pražské stalo centrem reformního hnutí, v jehož čele stáli Jan Hus, Jeroným Pražský a další univerzitní mistři. V roce 1413 získala česká husitská strana trvalou převahu v městské radě, což se projevilo i v kritických letech 1419-1420.
Na počátku 20. let se především Staré Město pražské stalo vedle radikálních táboritů a východočeských sirotků významným politickým činitelem zastávajícím umírněná stanoviska. Spolu s dalšími městy (Rokycany, Chomutov, Kadaň, Louny, Slaný, Beroun, Český Brod, Kouřim, Kolín, Čáslav, Nymburk, Kutná Hora, Jaroměř), která mu ovšem politicky podléhala, tvořilo tzv. pražský svaz.
Od získání městských práv získalo Staré Město od různých panovníků řadu významných i značně kuriózních privilegií. Privilegium krále Jana Lucemburského z roku 1330 mimo jiné praví, že Staroměstští smějí trestat mladíky vedoucí neuspořádaný život i ty, kdož půjčují peníze dětem bez svolení rodičů.
Po dostavbě hradeb Nového Města bylo opevnění Starého Města zrušeno a staroměstští měšťané získali kontrolu nad některými společnými branami nového souměstí, aby měli kontrolu nad volným průchodem ke Starému Městu. Na opačné straně města získali Staroměstští právní svrchovanost i nad celým kamenným mostem, což dokládá socha Bruncvíka se štítem se znakem Starého Města na pilíři na levém břehu Vltavy. Na mostě směli mimo jiné vybírat clo (od roku 1435) z veškerého zboží a poplatky od Židů. Zato se museli starat o údržbu a opravy mostu.
Český král Jiří z Poděbrad vydal nové privilegium o mostním clu roku 1459. Privilegium Fridricha III. z roku 1477 o rytířské hodnotě staroměstských měšťanů v době války nakázalo, aby se v případě zajetí ve válce zacházelo se Staroměstskými jako se šlechtici. Všechna dosavadní práva pak r. 1472 potvrdilo privilegium Vladislava Jagellonského.
Do roku 1784 bylo Staré Město samostatným městem, které se stalo od 12. února 1784 součástí Královského hlavního města Prahy.
| Rok | Obyvatel | Pořadí* |
|---|---|---|
| 1869 | 46 060 | 2 |
| 1880 | 44 027 | 2 |
| 1890 | 42 332 | 2 |
| 1900 | 37 901 | 5 |
| 1910 | 35 523 | 6 |
| 1921 | 35 503 | 6 |
| 1930 | 30 481 | 10 |
| 1950 | 24 610 | 13 |
| 1961 | 24 718 | 13 |
| 1970 | 20 592 | 18 |
| 1980 | 15 888 | 24 |
| 1991 | 13 040 | 34 |
| 2001 | 10 531 | 39 |
| *mezi katastrálními územími patřícími dnes k Praze |
||
K největším pamětihodnostem Starého Města patří Staroměstské náměstí, na němž se nachází Staroměstská radnice se známým Pražským orlojem. Staré Město spojuje s Malou Stranou Karlův most. Řada významných památek je soustředěna kolem Královské cesty vedoucí od Prašné brány ulicí Celetnou, přes Staroměstské náměstí, Karlovou ulicí na Karlův most odkud dále pokračuje přes malostranské území na Pražský hrad.
Na území Starého Města se nachází řada významných gotických a barokních kostelů.
Od roku 1784 se původní znak Starého Města pražského používá jako znak spojeného hlavního města. Uprostřed znaku je červený štít, v jehož dolní polovině je zlatá hradební zeď se stříbrným cimbuřím a otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Z brány vystupuje stříbrné ozbrojené rámě držící stříbrný meč. V horní části štítu jsou tři zlaté věže z kvádrů. Věže mají okna a jsou zakončeny zlatým cimbuřím a střechami s makovicemi.
Nejstarší zobrazení pražského znaku se nachází na hradě v Laufu u Norimberka. Gotická podoba se stříbrnými zdmi je vyobrazena na Staroměstské mostecké věži. Městský znak povýšil zlatými zdmi Fridrich III. roku 1475 (tuto podobu znaku použil Josef Mánes na Staroměstském orloji. Ozbrojenou paži do znaku doplnil až Ferdinand III. roku 1649 za hrdinnou a úspěšnou obranu města na konci Třicetileté války.