Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Starobrněnský klášter

Starobrněnský klášter
Starobrněnský klášter
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Staré Brno
Souřadnice
Základní informace
Řád cisterciačky (do 1782)
augustiniáni obutí (od 1783)
Založení 1323 (královna-vdova Eliška Rejčka)
Zrušení 1782 (císařským výnosem Josefa II.)
Odkazy
Kód památky 23059/7-23 (PkMISSezObr)
Web www.opatstvibrno.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starobrněnský klášter založila jako klášter cisterciaček roku 1323 česká a polská královna vdova Eliška Rejčka, jež je zde pochována se svým druhem, moravským zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé. Prostředky k výstavbě kláštera Eliška získala od krále Jana Lucemburského, který jí věnoval svůj majetek na Starém Brně. Roku 1333 byl ke klášteru přistavěn špitál. Klášter se budoval 50 let, takže Eliška se jeho dokončení nedočkala.

V roce 1782 byl císařským výnosem klášter zrušen a majetek připadl státu. Následujícího roku byl předán augustiniánům jako náhrada za objekt původního augustiniánského konventukostela svatého Tomáše na nynějším Moravském náměstí. Od té doby funguje ve starobrněnském klášteře augustiniánské Opatství svatého Tomáše.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na klášter s bazilikou ze Špilberku
Podrobnější informace naleznete v článku Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno).

Součástí kláštera je gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Byl vystavěn z neomítnutých cihel (slezský styl) na místě, kde již od 10. století stál románský kostelík Panny Marie.[p. 1] Pod dlažbou chrámové lodi v místě označeném korunkou a písmenem E je hrobka Elišky Rejčky. Chrám a budova opatství byly barokizovány Mořicem Grimmem.

Augustiniánské opatství Staré Brno[editovat | editovat zdroj]

Zahrada kláštera, vzadu vlevo socha Gregora Mendela

Brně se usadil Řád augustiniánů již v roce 1344 za podpory moravského markraběte Jana Jindřicha. Ten založil 2. února 1350 v Brně jejich klášterchrámem svatého Tomáše, což potvrdil v roce dokončení jeho kněžiště 1356 i papež Inocenc VI. Chrám byl koncipován jako místo posledního odpočinku moravských markrabat a je v něm pohřben syn zakladatele markrabě a římský král Jošt Lucemburský. Císař Karel IV. věnoval svému bratru Janu Jindřichovi pro klášter obraz byzantsko-italského původu - Černou Madonu, jenž je uchováván dodnes v hlavním oltáři. Klášter byl vybudován mimo město hned vedle středověkých městských hradeb, ale rozšířením opevnění se stal součástí města Brna. Význam kláštera na Moravě i v rámci řádu dosvědčuje, že v 18. století získal zvláštní papežské právo používat pro svého představeného hodnost infulovaného opata, kteréžto označení jinak augustiniáni jako žebravý řád nepoužívají. Brněnské opatství je jediným augustiniánským opatstvím na světě.[zdroj?]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie – pohled od Pivovarské ulice

Reformy císaře Josefa II. se augustiniánského kláštera značně dotkly, avšak význam kláštera jej ochránil před zrušením. Římskoněmecký císař a moravský markrabě Josef II. totiž nařídil výnosem z 15. března 1783, aby augustiniáni opustili stávající klášter, který pak využil pro umístění moravských politických úřadů (místodržitelství, dnes Moravská galerie na Moravském náměstí čp. 1 v Brně). Augustiniáni náhradou dostali budovy zrušeného kláštera cisterciaček s kostelem Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Na Starém Brně na Mendlově náměstí je klášter dodnes. Papež Jan Pavel II. kostelu Nanebevzetí Panny Marie udělil titul bazilika minor apoštolským brevem ze 6. října 1987. V klášteře je dnes umístěno Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity s expozicí zakladatele genetiky Gregora Johana Mendela (1822–1884), jenž byl opatem kláštera v letech 1868–84 a po němž se nyní jmenuje náměstí, na kterém se klášter nalézá. Zajímavostí je, že v klášteře byl z prostředků augustiniánské thurnovské hudební fundace vychováván Leoš Janáček, který zde později působil jako ředitel kůru, a že z klášterního pivovaru vznikl dnešní pivovar Starobrno.

Od roku 1997 byl jedenáctým opatem kláštera Lukáš Evžen Martinec, který dle svých slov požádal z důvodu dlouhodobé náročné práce o dočasné uvolnění. V lednu 2015 mu generál řádu Alejandro Moralo schválil roční dovolenou.[1] Martinec byl od 1. února 2015 vyvázán ze služby v brněnské diecézi[2] a ukončil svůj úřad opata ve starobrněnském klášteře.[3] Od tohoto data tedy správu opatství převzal delegát, pověřený generálem OSA, P. Juan Ignacio Provecho Lopez OSA.[4]

V opatství funguje od druhé poloviny roku 2014 mezinárodní komunita.[2][5][6]

Osobnosti starobrněnského kláštera[editovat | editovat zdroj]

Opati augustiniánského opatství[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Postavený původně jako rotunda a v následujícím století přebudovaný do podoby jednolodní stavby s obdélníkovým presbytářem; ten pak, v podobě získané poslední přestavbou ve 13. století, přetrval v areálu kláštera až do 80. let 18. století, kdy byl zbourán. Celou složitou stratigrafii odkryl archeologický výzkum Muzea města Brna, realizovaný zde pod vedením Dany Cejnkové v 70. letech minulého století.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MARTINEC, Evžen. Jeden článek, nejedna nepravda - aneb nežijme ve lži [online]. Opatbrno.cz, 2015-03-12 [cit. 2015-04-04]. Dostupné online. 
  2. a b Změny v ustanovení kněží a jáhnů únor 2015 [online]. Farnost.milonice.cz [cit. 2015-04-04]. Dostupné online. 
  3. Změny řádových představených duben 2015 [online]. Farnost.milonice.cz [cit. 2015-04-06]. Dostupné online. 
  4. Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina [online]. Ministerstvo kultury [cit. 2015-03-30]. Dostupné online. 
  5. Změny v ustanovení kněží a jáhnů únor 2015 [online]. Farnost.milonice.cz [cit. 2015-04-04]. Dostupné online. 
  6. Vďakyvzdanie a rozlúčka s o. Angelom [online]. Aug.sk, 2014-09-14 [cit. 2015-04-04]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. 
  • MEZNÍK, Jaroslav. Lucemburská Morava 1310-1423. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 562 s. ISBN 80-7106-363-0. 
  • SAMEK, Bohumil. Klášter augustiniánů v Brně. Brno: Augustiniánský klášter, 1993. 62 s. 
  • SAMEK, Bohumil; KVĚT, Raďan. Starobrněnské sídlo ústavů Československé akademie věd. Brno: Geografický ústav ČSAV Brno, 1984. 57 s. Přiloženy 3 plány. 
  • BUKOVSKÝ, Jan. Starobrněnský klášter, jeho středověká výstavba a otázky spojené s rehabilitací objektů kolem rajského dvora Kláštera Králové. In: Časopis Moravského muzea. Vědy společenské. Brno: Moravské muzeum, 1988. ISSN 0323-0570. S. 79–95.
  • MATUS, Dominik. Knihovna a sakristie augustiniánů v Brně, dílo klášterního truhláře Bernarda Stöttnera. Brno, 2018 [cit. 2018-09-30]. 130 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Pavel Suchánek. s. 119. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Starobrněnský_klášter&oldid=16498778
Stránka byla naposledy upravena 30. 9. 2018 v 20:54. Editovat celý článek Starobrněnský klášter.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy