Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Samopal STEN | |
|---|---|
STEN Mk II s trubkovou ramenní opěrkou |
|
| Typ: | samopal |
| Místo původu: | |
| Historie služby | |
| Ve službě: | 1941 - 60. léta |
| Používána: | |
| Války: | druhá světová válka, korejská válka |
| Historie výroby | |
| Konstruktér: | R. V. Shepperd a H. J. Turpin |
| Počet vyrobených kusů: | 3 750 000 ks válečné výroby |
| Varianty: | Mk I - Mk VI |
| Základní údaje | |
| Hmotnost: | 3,26 kg (Mk II) |
| Délka: | 756 mm (Mk II) |
| Délka hlavně: | 196 mm |
| Typ náboje: | 9 mm Luger |
| Ráže: | 9 mm |
| Kadence: | cca 500 ran/min |
| Počáteční rychlost střely: | 365 m/s |
| Zásobování municí: | schránkový zásobník na 32 nábojů |
Sten (anglicky Sten Gun) je samopal britské výroby. Byl navržen v roce 1940 a používán v armádách spojenců během druhé světové války i v poválečném období. Konstruktéry byli Harold Turpin a Reginald Shepherd. Název Sten je vlastně zkratkou slov Shepherd,Turpin a Enfield (město, kde samopaly vyráběla firma Royal Small Arms Factory).
Obsah |
Britská armáda na začátku druhé světové války byla téměř bez samopalů, proto roku 1940 byla provedena velká objednávka amerického typu Thompson. Zároveň ve státním arzenálu v Enfieldu byla vyvíjena domácí konstrukce. Konstruktéři Reginald V. Shepperd a Harold J. Turpin vyvinuli jednoduchý a levný samopal s minimem obráběných součástí, při jehož výrobě se využívalo lisování a sváření. V roce 1941 byl přijat do výzbroje pod názvem Machine Carbine STEN Mk I.
Sten byl navržen s co nejmenším počtem částí. Nejjednodušší verze měly 47 součástek. Zásobník, který měl kapacitu 32 nábojů, se zasouval do boku z levé strany. Používal pistolové střelivo 9 mm Luger.
První verze vyráběná od června 1941 do července 1942 v počtu 100 000 kusů. Samopal měl dřevěné předpažbí, rámovou trubkovou pažbu, sklápěcí přední pažbičku a kompenzátor zdvihu na ústí hlavně.
Nejrozšířenější verze vyráběná se dvěma provedeními ramenní opěrky - první varianta byla tvořena rámem z kovového profilu, druhá varianta trubkou s navařenou patkou. Mechanizmus závěru a spoušťového ústrojí zůstal stejný, dřevěné předpažbí bylo zrušeno. Hlaveň s krátkým válcovým pláštěm byla našroubována na pouzdro závěru a dala se snadno oddělit, stejně jako opěrka. Možnost nasazení bodáku do pláště hlavně. Varianta STEN Mk II S měla na hlavni napevno nasazen tlumič zvuku.
Ve výrobě od roku 1943. Pouzdro závěru spolu s pláštěm hlavně se vyráběly v jednom celku technologií strojního svařování. Hlaveň byla spojena s čelem závěrového pouzdra pomocí čepu, čímž se zamezilo četným poruchám funkce u Mk II při nedotažení závitu hlavňové matice. Zůstaly zachovány oba typy ramenních opěrek. Vyráběn byl rovněž v Kanadě.
Varianta s pistolovou pažbičkou, zkrácenou hlavní a sklápěcí ramenní opěrkou, která nebyla rozšířena (pouze prototyp?).
Finální výrobní verze vycházející z Mk II a vyráběna od roku 1944. Namísto ramenní opěrky měl dřevěnou pažbu, pistolovou rukojeť (část zbraní měla i druhou rukojeť pod hlavní) a celkově byl pečlivěji zpracován. Na ústí hlavně bylo možno nasadit standardní puškový bodák.
Nepříliš rozšířená varianta s tlumičem zvuku.
Mimo Enfieldu se Sten vyráběl v mnoha jiných zbrojovkách v Británii, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu. Celkem bylo vyrobeno přibližně 4,5 miliónu kopií různých verzí. Mimo britské armády byl používán francouzskými partyzány i členy odboje po celé okupované Evropě. Bylo zjištěno, že se jedná o nespolehlivou zbraň.[1] Sten byl například i ve výzbroji českých parašutistů účastnících se operace Anthropoid (atentátu na Reinharda Heydricha), kde také selhal.
V armádní službě byl do roku 1960, poté byl nahrazen samopalem Sterling.