Stockholmská úmluva

Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech je právně závazná mezinárodní dohoda, jejímž cílem je eliminace vybraných persistentních organických látek.

Úmluva byla podepsána 23. května 2001 ve švédském Stockholmu po několika letech vyjednávání pod patronátem UNEP. Dohoda právně zavazuje signatářské země omezit u vybraných látek výrobu, používání a vypouštění do životního prostředí.

Česká republika úmluvu podepsala i ratifikovala. 5. února 2002 byla úmluva schválena parlamentem a 26. srpna 2002 byly do sekretariátu úmluvy oficiálně doručeny ratifikační listiny. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004.

Do 11. května 2007 úmluvu ratifikovalo 146 zemí světa.

Úmluva se týká těchto 12 látek a jejich skupin:

• aldrin
• DDT
• dieldrin
• endrin
• heptachlor
• chlordan
• mirex
• toxafen
• hexachlorbenzen (HCB)
• polychlorované bifenyly (PCB)
• polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF) - zkráceně dioxiny a furany

[editovat] Látky prověřované v rámci úmluvy

V současnosti je prověřována řada chemických látek, které by pro své nebezpečné vlastnosti mohla být zařazena režimu regulace v rámci úmluvy. Jedná se o hexabromobifenyl (HBB), penta- a oktabromovaný difenyléter (pentaBDE, oktaBDE), pentachlorbenzen, chlorované parafíny s krátkým řetězcem, lindan, α- and β-hexachlorcyklohexan, dicofol, endosulfan, chlordecon and PFOS.^[1]

[editovat] Externí odkazy

• (en) Seznam signatářů Stockholmské úmluvy
• (cs) Text Stockholmské úmluvy ke stažení (v PDF)

[editovat] Reference

1. ↑ UNECE: Proposals for NEW POPs