Stoková síť

Betonové roury pro stavbu stok

Plastové trubky pro stavbu stok

Stoková síť je soustava trubních rozvodů a dalších zařízení sloužících k odvádění odpadních vod z jednotlivých nemovitostí a z veřejného prostranství do městské čistírny odpadních vod, případně přímo do recipientu. Vystavěním prvních stokových sítí se předcházelo šíření infekčních nemocí jako byl mor a tyfus, které se ve městech vyskytovaly právě z důvodu kumulace odpadních vod a odpadků v ulicích.

Ačkoli stoková síť je pouze částí kanalizace, je všeobecně používáno pro stokovou síť právě označení „kanalizace“.

[editovat] Dělení stokových sítí

[editovat] Podle způsobu odvádění srážkových vod

• jednotná stoková síť – jediná stoka pro odvádění splašků i srážkové vody
• oddílná stoková síť – dva systémy, jedním odtéká splašková voda na čistírnu odpadních vod, druhým teče voda dešťová (z okapů a silnic), která se svádí do retenčních nádrží, tam dojde k sedimentaci nerozpuštěných látek, a voda se pak vypouští do recipientu. Stoková síť odvádějící pouze splaškové odpadní vody se označuje jako splašková kanalizace a síť odvádějící výhradně dešťové vody jako dešťová kanalizace.

[editovat] Podle hnací síly

• gravitační kanalizace – odpadní vodu pohání gravitační síla, je nutný dostatečný spád stoky (aspoň 0,5 ‰)
• kanalizace s nuceným pohybem vody – náročné na technické provedení, ale nezávislé na terénu
  • vakuová kanalizace – v síti je podtlak
  • tlaková kanalizace – v síti je přetlak

[editovat] Stokové sítě

Jsou rozděleny na čtyři druhy, které se uplatňují dle místního terénu. Všechny tyto soustavy lze kombinovat a tak vytvářet ideální soustavu pro celé odkanalizovávané území.

[editovat] Úchytná soustava

Používá se ve větších městech, kde se terén mírně svažuje k většímu toku. Charakteristickým znakem je nábřežní stoka vedoucí podél vodního toku do městské čistírny odpadních vod.

[editovat] Pásmová soustava

Tato soustava se používá pro území které se prudce svažuje k vodnímu toku. Je charakteristická vedlejšími sběrnicemi vedenými v různé výškové úrovni podél řeky a hlavním sběračem s velkým spádem.

[editovat] Vějířová (větevná) soustava

Využívá se pro odvodňování území bez většího vodního toku. Charakteristických znakem je kmenová stoka procházející přibližně půdorysným středem odvodňovaného území do kterého ústí hlavní sběrače jednotlivých větví.

[editovat] Dostředivá (radiální) soustava

Používá se hlavně v uzavřených kotlinách, zpravidla v kombinací s nějakou další soustavou. Voda se nejprve shromáždí v přečerpávací stanici, odkud poté je přečerpána výtlačným potrubím do výše položených stok, odkud je odváděna do čistírny odpadních vod.

[editovat] Stavební provedení stok

[editovat] Používané materiály

Všechny používané materiály musí být trvanlivé, odolné vůči otěru, korozi, chemickým látkám, mikrobiálnímu působení. Musí být pevné a nepropustné (nežádoucí je prosakování odpadních vod do podzemí i průsaky podzemní vody do stoky).

• kamenina – díky glazuře vysoce odolná a trvanlivá, dříve těsněná pěchovaným konopným provazem, dnes však výrobci trouby osazují pryžovými těsnicími kroužky a snížili i křehkost tohoto tradičního materiálu.
• beton – dnes nejrozšířenější, buď se odlévá přímo na místě, nebo se spojují jednotlivé kusy. Často se vyvložkovává plasty.
• litina – jedná se o litinu tvárnou, která je nejodolnějším materiálem vůbec, avšak značně finančně náročným na pořízení
• čedič – je velmi odolný vůči otěru i chemickým látkám, někdy se přetavuje, aby se odolnost ještě zvýšila
• kanalizační cihly – tzv. zvonivky, pevné a křehké, z jedné strany glazované. Nevýhodou je, že občas vypadávají z klenby a snadno jimi prorůstá vegetace.
• plast – celoplastové se požívají pro menší profily, u větších se uplatňují jako výstelka.
  

U kanalizačních trub gravitačních stok se používají hrdlové spoje s těsnicím prvkem – pryžovým kroužkem.

[editovat] Druhy stok z hlediska průleznosti

• neprůlezné – lidem vstup zakázán, průměr do 80 cm
• průlezné – průměr 80–150 cm
• průchozí – průměr nad 150 cm

[editovat] Průřez stok

• kruhový – používá se pro domovní přípojky a menší profily stok. Kruhový průřez mívají i kolektory – největší stoky, obvykle se razí jako tunel .
• vejčitý – používá se pro jednotnou kanalizaci. Dolní část je užší, má menší průtočnou plochu, a tak udržuje minimální rychlost proudění (aspoň 0,5 m/s). Při dešti se stoka zaplní celá, průtočná plocha se zvětší, což utlumí vzrůst průtočné rychlosti. Ta by nikdy neměla překročit maximální hodnotu (5–10 m/s dle materiálu). Dolní část stoky, tzv. kyneta, je nejvíc obrušovaná, proto se vykládá odolným materiálem, např. čedičem.
• tlamový – používá se pro velké stoky (např. sběrné). Jeho horní část funguje jako mostní profil, tíha materiálu nad stokou se rozkládá do stran, takže zabraňuje zborcení stoky.
• tunelový

[editovat] Objekty na stokové síti

• gula
• vstupní (revizní) šachta
• dešťová vpusť (též kanalizační vpusť, v běžné řeči se někdy označuje slovem „kanál“)
• skluz
• spadiště
• shybka
• proplachovací šachta
• odlehčovací komora
• větrací šachta
• retenční nádrž

[editovat] Provozování stokové sítě

Užívání kanalizace se řídí kanalizačním řádem. Provoz kanalizace se řídí provozním řádem. Oba tyto řády vznikají při výstavbě stokové sítě a schvaluje je vodoprávní úřad.