Strait of Georgia

Poloha průlivu

Strait of Georgia při západu slunce

Strait of Georgia je 240 km dlouhý průliv mezi ostrovem Vancouver, nedalekým souostrovím Gulf Islands a pobřežím kanadské provincie Britská Kolumbie. Jižní konec průlivu přechází do zátoky Puget Sound a na západě do úžiny Strait of Juan de Fuca. Ve Vancouveru do průlivu ústí řeka Fraser. Severní konec úžiny je spojen s průlivem Johnstone Strait.

V průlivu leží několik velkých ostrovů, mezi největší patří Texada Island a Lasqueti Island. Strait of Georgia je díky přístavu Port of Vancouver též důležitým dopravním kanálem na západním pobřeží Severní Ameriky. Společnost BC Ferries zde provozuje několik trajektů pro přepravu osob i zboží. Dva nejvytíženější trajekty jezdí na trasách Tsawwassen – Swartz Bay a Horseshue Bay – Nanaimo.

Zatímco původní indiánské obyvatelstvo osídlilo oblast v okolí úžiny už před tisíci let, pro Evropany ji objevil v roce 1791 španělský objevitel José María Narváez. Záliv pojmenoval po své pětileté expedici kapitán George Vancouver v roce 1792.

Na západním pobřeží průlivu leží města Conox, Qualicum Beach, Courtenau, Nanaimo, Parksville a Lantzville. Na východním břehu to jsou Powell River, Sechelt, Gibson a celý regionální okres Velký Vancouver. Na východním břehu za státní hranicí v Spojených státech leží město Bellingham a jiná menší sídla.

[editovat] Umělé útesy

Úžina Strait of Georgia je též známa jako vynikající místo na hloubkové potápění. Na jejím dně leží sedm lodí (jedna rybářská a šest bitevních lodí kanadského námořnictva) a jeden Boeing 737, které tam jako umělé útesy po jejich vyřazení z provozu potopila společnost Artificial Reef Society of British Columbia.

[editovat] Návrhy na propojení ostrova Vancouver s pevninou

Už mnoho let je připomínán kontroverzní návrh na postavení mostu přes Strait of Georgia, který by spojil GVRD s ostrovem Vancouver a nahradil tak přepravu trajekty. Některé projekty na propojení ostrova s pevninou navrhují postavit ponořený tunel, který by lodní dopravě umožnil nerušený pohyb. Stavba klasického tunelu by byla ekonomicky nevýhodná, například délka tunelu by musela být až 50 kilometrů a během výstavby by byly jeho stěny namáhány obrovským tlakem.

Zastánci stavby mostu argumentují tím, že pevné spojení ostrova s pevninou by zvýšilo turistický ruch a urychlilo ekonomický růst na ostrově. Odpůrci tvrdí, že stavba mostu by vedla k nárůstu turistiky a výstavby na ostrově a tak měla negativní dopad na jeho životní prostředí.

Problémy, se kterými by se při případné výstavbě muselo počítat:

• Šířka a hloubka průlivu - délka přemostění by musela být až 26 km, hloubka dosahuje 365 metrů
• Nestabilní podloží mořského dna - hluboké, jemné sedimenty jsou uloženy až do hloubky 450 metrů
• Extrémně velké vlny - až do výšky čtyř metrů, během přílivu i šestimetrové s rychlostí dvou uzlů
• Rychlost větru během bouřek - vítr v oblasti může dosáhnout rychlost 115 km/h s nárazy 180 km/h
• Zvýšený výskyt seismické aktivity - od roku 1909 do současnosti bylo v oblasti 13 velkých zemětřesení, nejvyšší mělo magnitudu 7,3 stupně Richterovy stupnice
• Nestabilní svah na východním břehu - v budoucnosti by mohlo dojít ke vzniku podmořských sesuvů půdy
• Lodní doprava - průliv je rušným dopravním kanálem
• Ochrana mostu před nárazem lodě - plovoucí most by nemusel vydržet srážku s tankerem

Strait of Georgia

[editovat] Externí odkazy

• Mapy a informace
• Studie Ministerstva dopravy provincie Britská Kolumbie o možném propojení ostrova Vancouver s pevninou
• Stránka společnosti Artificial Reef Society of British Columbia

[editovat] Zdroj

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Strait of Georgia na slovenské Wikipedii.