Štrasburk

Strasbourg
Stát	Francie
Region	Alsasko
Departement	Bas-Rhin
Arrondissement	Strasbourg-Ville
Kanton
Souřadnice	48° 35' 04 " s. š., 07° 44' 55 " v. d.
Výška	143 m n. m.
Rozloha	78,26 km²
Počet obyvatel:	272 800 (odhad 2004)
Hustota zalidnění:	3485 / km²
PSČ	67000, 67100, 67200
INSEE	67482

Štrasburk na mapě Francie

Štrasburk (francouzsky Strasbourg, německy Straßburg, alsasky Strossburi) je hlavní město Alsaska ve východní Francii na levém břehu Rýna s 237 100 obyvateli. V minulosti patřil střídavě k Německu a k Francii, což ovlivnilo i jeho vzhled. Nejznámější stavbou je katedrála Notre-Dame de Strasbourg z 12. – 15. století, postavená z červeného pískovce. Některé městské domy ze 17. století mají vnější fasády hrázděné. Ve Štrasburku sídlí Rada Evropy, Evropský parlament a Evropský soud pro lidská práva.

Od roku 1988 je historické centrum Štrasburku s názvem Grande Île zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.

[editovat] Zeměpis

Historické město stojí na ostrově Grande Île (Velký ostrov) mezi dvěma rameny řeky Ill, která je obtékají. Štrasburk se dělí na 14 čtvrtí a na východě sahá až k řece Rýnu. Na protějším břehu Rýna leží německé město Kehl, spojené se Štrasburkem městskou dopravou. Ve Štrasburku končí plavební kanál, spojující řeku Marnu s Rýnem. Celá oblast města má asi 650 000 obyvatel.

[editovat] Historie

Ponts couverts, v pozadí katedrála

Štrasburk jako Argentoratum založil římský císař Augustus roku 12 př. n. l. na ostrově mezi dvěma rameny řeky Ill a stopy římského založení jsou patrné i v dnešním plánu města: římské cardo je dnešní Rue du Dome, decumanus Rue des Hellebardes. Většina starověkých vykopávek se však našla v západní části města podél dnešní Route des Romains. Roku 347 porazilo římské vojsko v bitvě u Argentorata germánské Allemany a donutilo je k poddanství. Od 4. století bylo zde i biskupství. V 5. století bylo město dobyto Alamanny, Huny a Franky, roku 842 se zde uzavřela smlouva, tzv. Štrasburská přísaha mezi dědici Karla Velikého, Karlem Holým a Ludvíkem Němcem o rozdělení říše.

Náměstí des Tripiers

Ve středověku patřil Štrasburk ke Svaté říši římské. Město ovládaly dva patricijské rody, Mullenheimové a Zornové a jejich stoupenci, takže i radnice měla dva oddělené vchody. Dva břehy řeky se dodnes jmenují Quai Mullenheim a Quai Zorn. Město se rozvinulo ve významné středisko a od roku 1262 bylo svobodným říšským městem. Když spory obou stran roku 1332 přerostly v pouliční válku, svrhli měšťané jejich vládu a Štrasburk se stal jednou z prvních městských republik na sever od Alp.

Štrasburk, katedrála
(západní průčelí)

V letech 1348-1349 postihla i Štrasburk epidemie moru, tzv. černá smrt, a protože se za její původce pokládali Židé, došlo zde 1349 k jednomu z nejhorších pogromů, při němž byly upáleny stovky Židů. Židé nesměli ve městě bydlet až do konce 18. století. V letech 1399-1439 byla dokončena věž katedrály, která svojí výškou 143 m byla až do roku 1874 nejvyšší stavbou světa. Roku 1529 zakázala městská rada katolické mše a připojila se k reformaci, na Augsburském sněmu 1530 se však Štrasburk nepřipojil k protestantům, nýbrž spolu s dalšími městy k vyznání Martina Bucera. Roku 1538 zde bylo založeno gymnázium, roku 1631 proměněné na univerzitu.

Roku 1681 obsadilo Štrasburk francouzské vojsko a Ludvík XIV. město rekatolizoval. Zrušení Nantského ediktu (1685) se však města netýkalo a ve Štrasburku nadále panovala náboženská svoboda. Původně německá a protestantská univerzita se však postupem času stala francouzskou. Roku 1792 zde složil Claude Joseph Rouget de Lisle Marseillaisu, dnešní francouzskou hymnu. Za francouzské revoluce se město stalo útočištěm německých republikánů.

Orloj v Katedrále
(1547, přestavěn 1832)

Za války roku 1870 bylo město těžce poškozeno německým dělostřelectvem, jež zničilo množství cenných památek, knihovnu i obrazárnu. Po válce byl Štrasburk s celým Alsaskem připojen k Německu, což většina obyvatel odmítala, a město se stalo důležitou pevností. S postupem industrializace a rostoucí prosperitou se však většina obyvatelstva s německým panstvím smiřovala. Roku 1872 byla univerzita znovu založena v německém duchu a většina francouzských akademiků ji opustila. Roku 1863 bylo dokončeno nové nádraží a počet obyvatel dosáhl 150 000.

Po První světové válce byl Štrasburk i Alsako roku 1919 připojeno k Francii. V září 1939 bylo město zcela evakuováno a teprve v čevnu 1940 sem vstoupila německá armáda. V listopadu 1944 osvobodily Štrasburk jednotky francouzské armády a oblast se vrátila k Francii. Roku 1947 postihl Štrasburk těžký požár, který zničil městskou obrazárnu. Od roku 1949 zde vznikaly hlavní evrospké instituce a město se stalo symbolem francouzsko-německého smíření. V následujích letech vznikly nové městské čtvrti a roku 1994 byla ve městě obnovena tramvajová doprava.

[editovat] Pamětihodnosti

Domy v Petite France

• 'Katedrála Notre-Dame , vybudovaná v románském a gotickém slohu, hlavně v letech 1176-1318 a dokončená v letech 1399-1439 stavbou severní věže, vysoké 143 metrů, jež byla až do roku 1874 nejvyšší stavbou na světě. Severní věž nebyla nikdy dostavěna. Katedrála je 110 m dlouhá a hlavní loď má výšku 32 m, má neobyčejně bohaté západní průčelí s velikou růžicí a pět bohatě vyzdobených portálů. K nejcennějšímu z vybavení patří gotická barevná okna a astronomický orloj, původně postavený roku 1354, zcela přestavěný 1547 a opět roku 1832.
• Náměstí Kléber s mnoha historickými, často hrázděnými domy patří mezi nejkrásnější historická náměstí v Evropě.
• Rohanský palác, někdejší sídlo arciniskupů z rodu Rohan, naproti jižnímu portálu katedrály, byl postaven v letech 1731-1742 ve slohu Ludvíka XV. Dnes jsou zde muzea malířství, uměleckých řemesel a archeologické muzeum.
• La petite France je malebná skupina historických domů nad ramenem řeky Ill a přilehlými kanály.
• Roku 1968 byla postavena Synagoga míru na místě staré synagogy, zničené nacisty.

[editovat] Evropské instituce

Budovy Evropského parlamentu

Roku 1949 byla ve Štrasburku založena Rada Evropy na obranu lidských práv a její Parlamentní shromáždění, roku 1952 zde byl založen Evropský parlament, od roku 1959 Evropský soudní dvůr pro lidská práva, od roku 1974 Evropská nadace pro vědu (European Science Foundation, ESF) a od roku 1992 vysílá ze Štrasburku společný německo-francouzský televizní kanál ARTE. Budovy těchto institucí jsou i architektonicky velmi zajímavé. Od roku 2005 je Štrasburk součástí eurozóny, spojující Francii a Německo.

[editovat] Hospodářství

Štrasburk a jeho okolí je významnou oblastí obchodu, diplomacie, školství a služeb s více než 86 % pracovních míst v terciárním sektoru. Průmysl dává obživu téměř 15 % zaměstnaných, hlavní odvětví jsou automobilky, farmaceutický průmysl a pivovary. Štrasburský přístav je s 10,4 tunami zboží ročně druhý největší říční přístav ve Francii.

[editovat] Významné osobnosti

Marché aux cochons

Mezi významné štrasburské rodáky patří:

• kazatel Johannes Tauler
• panovník Ludvík I. Bavorský
• ilustrátor Gustave Doré
• misionář Charles de Foucauld
• malíř Hans Arp
• dirigent Charles Münch
• fyzik Hans Bethe
• herec Marcel Marceau.

Dále ve Štrasburku déle pobývali a působili například Mistr Eckhart, Johannes Gutenberg, Erasmus Rotterdamský, Jan Kalvín, Hans Baldung, Johann Wolfgang Goethe, Louis Pasteur, Fustel de Coulanges, Georg Simmel, Albert Schweitzer, Marc Bloch, Emmanuel Lévinas, Paul Ricoeur a René Thom.

Aktuální počasí

Strasbourg, Francie

2.12.2008 ve 23:00 (UTC) byla
teplota 1 °C,
skorojasno.

---

Vítr vane rychlostí 5.1 m/s
z jihu/jihozápadu.

• více informací o počasí včetně historie

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

• Alsasko
• Notre-Dame de Strasbourg

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Štrasburk

• (en)
• Strasbourg – Grande île (UNESCO)
• (fr)
• – Oficiální stránky města.
• - Oficiální stránky eurozóny
• Stránky městského archivu
• Stránky městských muzeí
• Strasbourg na stránkách statistického úřadu

• Fotogalerie Štrasburku (slovensky)

Tento článek je založen z velké části na informacích z odpovídajícího článku francouzské a německé Wikipedie (viz odkazy vlevo).

Francie – France – (F)

Oblasti (régions) metropolitní Francie a jejich správní centra: Alsasko / Alsace (Štrasburk) | Akvitánie / Aquitaine (Bordeaux) | Auvergne (Clermont-Ferrand) | Burgundsko / Bourgogne (Dijon) | Bretaň / Bretagne (Rennes) | Centre / Centre (Orléans) | Champagne-Ardenne (Châlons-en-Champagne) | Dolní Normandie / Basse-Normandie (Caen) | Franche-Comté (Besançon) | Horní Normandie / Haute-Normandie (Rouen) | Île-de-France (Paříž) | Korsika / Corse (Ajaccio) | Languedoc-Roussillon (Montpellier) | Limousin (Limoges) | Lotrinsko / Lorraine (Mety) | Midi-Pyrénées (Toulouse) | Nord-Pas-de-Calais (Lille) | Pays de la Loire (Nantes) | Pikardie / Picardie (Amiens) | Poitou-Charentes (Poitiers) | Provence-Alpes-Côte d'Azur (Marseille) | Rhône-Alpes (Lyon) Zámořské regiony (régions d'outre-mer): Guadeloupe (Basse-Terre) | Martinik / Martinique (Fort-de-France) | Francouzská Guyana / Guyane Française (Cayenne) | Réunion (Saint-Denis)

	Francouzské památky Seznamu světového dědictví UNESCO
	Amiens, katedrála | Arc-et-Senans, solné doly | Arles, památky | Avignon, historické centrum | Bordeaux, historické centrum | Bourges, katedrála | Carcassonne, historické město | Zvonice v Belgii a Francii | Fontainebleau, palác a park | Fontenay, opatství | Gardský most | Chartres, katedrála | Kanál du Midi | Korsika, mys Girolata, mys Porto, Scandola, Piana Calanches | Le Havre, město | Zámky části údolí Loiry | Lyon, historické centrum | Monte Perdido, hora | Nancy, tři náměstí | Mont St. Michel a jeho zátoka | Orange, římské divadlo a vítězný oblouk | Paříž, nábřeží Seiny | Provins, město | Remeš, katedrála Notre Dame, basilika Saint-Rémi, palác Tau | Saint-Savin-sur-Gartempe, opatství | Saint-Émilion, správní oblast | Poutní místa do Santiaga de Compostely | Štrasburk, historické centrum | Versailles, zámek a park | Opatství Vézelay | Vézère, údolí jeskyň | Laguny Nové Kaledonie | Vaubanovo opevnění