Strunatci

strunatci
mihule mořská
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata)
Třídy
Podkmen pláštěnci (Tunicata) sumky (Ascidiacea) salpy (Thaliacea) vršenky (Appendicularia) Podkmen bezlebeční (Cephalochordata) Podkmen obratlovci (Vertebrata) sliznatky (Mixini) mihule (Cephalaspidomorphi) paryby (Chondrichthyes) nozdratí (Sarcopterygii) paprskoploutví (Actinopterygii) obojživelníci (Amphibia) plazi (Reptilia) ptáci (Aves) savci (Mammalia)

Strunatci (Chordata či Chordate) jsou skupina zvířat, která zahrnuje obratlovce včetně několika blízkých příbuzných skupin bezobratlých.

Strunatci vznikli z tvorů podobných polostrunatcům nebo larvám ostnokožců na konci starohor. Zatím známe asi 49 000 druhů.

Jsou spojeni tím, že mají v některém období svého života hřbetní strunu, trubicovitý nervový provazec, žaberní štěrbiny a svalnatá ocasní část za řitním otvorem. Někteří vědci argumentují, že by měli mít spíše než žaberní štěrbiny spíše žaberní vaky.

Kmen strunatců se dělí na tři podkmeny: pláštěnce, bezlebeční a obratlovce. Pláštěnci mají v larválním stádiu hřbetní strunu a nervový provazec, které se pak v dospělosti ztrácí. Bezlebeční mají jak hřbetní strunu, tak i nervový provazec, ale bez páteře. U všech obratlovců, s výjimkou sliznatek, je nervový provazec obemknut chrupavčitými nebo kostěnými obratli a hřbetní struna je zásadně redukovaná.

Strunatci spolu se svými sesterskými kmeny (mlžojedi, ostnokožci, polostrunatci) tvoří oddělení druhoústých.

Existující skupiny strunatců jsou navzájem spřízněné, jak je možno vidět na fylogenetickém stromu.

Jsou bilaterálně souměrní, patří mezi druhoústé a mají pravou tělní dutinu (coelom).

[editovat] Základní charakteristika strunatců

• hřbetní struna (chorda dorsalis) - opora těla tvořená chrupavčitou tkání, tvořící podélnou osu těla. Nemusí být přítomna během celého života živočicha.
• trubicovitá nervová soustava - je ektodermálního původu z neurální lišty
• uzavřená cévní soustava
• srdce nebo pulsující céva - na břišní straně, pumpuje krev směrem k hlavě
• žaberní štěrbiny - jsou to párové perforace hltanu, u nižších strunatců slouží i k filtrování potravy. Embryonálně se zakládají u všech strunatců.
• pravý ocas - postanální, do ocasu nezasahuje trávicí trubice
• vyšší živočichové - struna hřbetní pouze v embryonálním stádiu, někdy potlačena úplně a nahrazuje ji páteř, nebo ohebné obratle

[editovat] Evoluce

Podle klasických představ se strunatci vyvinuli z forem podobných žaludovcům (polostrunatci). V současné době molekulárních analýz to ale vypadá, že by strunatci mohli být bazální skupinou druhoústých živočichů.

[editovat] Klasifikace

[editovat] Taxonomie

Klasifikace podle Janviera (1981, 1997), Shu a další (2003) a Bentona.

• Kmen Chordata (Strunatci)
  • Podkmen Urochordata (Pláštěnci)
  • Podkmen Cephalochordata (Bezlebeční)
  • Podkmen Vertebrata (Obratlovci)
    • Nadtřída 'Agnatha (Bezčelistnatci)
      • Třída Myxini nebo Hyperotreti (Sliznatky)
      • Třída Conodonta (Konodonti)
      • Třída Cephalaspidomorphi (Mihule)
      • Třída Pteraspidomorphy (Pteraspidy)
    • Nadtřída Gnathostomata (Čelistnatí)
      • Třída Placodermi (Pancířnatí)
      • Třída Chondrichthyes (Paryby)
      • Třída Acanthodii (Trnoploutví)
    • Nadtřída Osteichthyes (Ryby kostnaté)
      • Třída 'Actinopterygii (Paprskoploutví)
      • Třída Sarcopterygii (Nozdratí)
    • Nadtřída Tetrapoda (Čtyřnožci)
      • Třída Amphibia (Obojživelníci)
      • Oddělení Amniota (Blanatí)
        • Třída Reptilia (Plazi)
        • Třída Aves (Ptáci)
        • Třída Mammalia (Savci)

Tento zoologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.