Stylistický prostředek

Stylistický prostředek (též stylistická, básnická nebo řečnická figura) je jazykový prostředek odchylující se od norem běžného sdělovacího jazyka.

Stylistické prostředky byly vyvinuty a systematizovány v antickém Řecku. Účelem bylo vytvořit vytříbený jazyk, kterým by se u posluchače vyvolal určitý účinek (poučit, pobavit, citově pohnout). Stylistické prostředky se uplatnily především v básnictví a v rétorice (v politické řeči, ve slavnostním projevu a projevu před soudem). Od středověku se jí užívalo také v kazatelství.

[editovat] Syntaktické

Užívání a vypouštění spojovacích výrazů.

Asyndeton

Vynechání spojek (např.: „a“ ve výčtu).

Funkce: zdůraznění samostatnosti jednotlivých složek, navození situačního napětí, prudkého dějového spádu

Polysyndeton

Nadbytek spojek, nejčastěji slučovací „a“ a „i“.

Funkce: zdůraznění, stupňování, někdy spojeno s gradací

Parenteze

Gramaticky samostatné vložení myšlenky, oddělené obyčejně pomlčkami.

Syntakticky se jedná o větu hlavní, ale významově o větu vedlejší, která přináší doplňkovou informaci.

[editovat] Slovosledné

Odchylky od pravidelného slovosledu.

Zeugma

Případ, kdy sloveso má několik předmětů, ale syntakticky se váže jen k jednomu.

Elipsa

Vynechání méně důležitých větných členů, běžné v hovoru („je šest“).

Příklad: Tělo jeho – skála na skále ležící (Erben)

Anakolut

Vyšinutí z větné vazby, změna započaté konstrukce.

Inverze

Změna gramaticky obvyklého, stylisticky bezpříznakového pořádku slov.

Funkce: zdůraznění některé složky výpovědi, rytmická organizace, emocionální podbarvení.

Anastrofa

Inverze dvouslovného či dvoučlenného typu.

Příklad: krátký je život náš

[editovat] Řečnické

Rozpor mezi gramatickým a aktuálním obsahem výpovědi. Obsah je tímto aktualizován.

Řečnická otázka

Formou otázky se něco oznamuje, neočekává se odpověď, může se tak vyjádřit i rozkaz.

Funkce: expresivita, přesvědčivost.

Řečnická odpověď

Mluvčí si odpovídá na řečnickou otázku neočekávaným způsobem.

Příklad: Co je radost v zlaté síni? V purpur přioděná lež. (Hálek)

Apostrofa

Řečník osloví někoho, od koho nemůže očekávat odpověď (nepřítomnou osoba, předmět).

Apoziopeze

Významová i intonační neukončenost výpovědi.

Exklamace

Zvolání.

Příklad: Jaká krása!

Antiteze

Spojení slov protikladných významů, nastolení obrazu, který je v zápětí popřen. Antiteze bývá třídílná: 1. to je X, 2. to není X, 3. to je Y.

Subiectio

Pojem pochází z rétoriky, znamená otázku i odpověď zároveň.

Dubitatio

Předstírání slovní nemohoucnosti.

[editovat] Vzniklé hromaděním

[editovat] Hromadění hlásek

Aliterace

Opakování téže hlásky (skupiny hlásek) na začátku dvou nebo více sousedních slov (či spojení).

Paronomázie

Hromadění týchž morfémů (kořenů, kmenů slov), které nemusí být významově příbuzné.

Příklad: Skleničko ty skleněná.

Figura etymologova

Spojení slova s jeho odvozeninou.

Příklad: podvedený podvodník

[editovat] Hromadění slov

Anafora

Opakování téhož slova nebo skupiny slov na začátku sousledných veršů, vět, nebo částí vět.

Funkce: zdůraznění (naléhavost, gradace), rytmus.

Příklad: Křest! Křest v Široké ulici.

Epifora

Opakování týchž slov na konci veršů nebo vět.

Funkce: umocnění významu opakovaného výrazu.

Příklad: Co to máš na té tkaničce / na krku, na té tkaničce? (Erben)

Epanastrofa

Opakování téhož slova na konci předešlého a na začátku následujícího verše.

Funkce: zesílení kompoziční návaznosti, významové zatížení a vystupňování detailu.

Epizeuxis

Opakování téhož slova nebo skupiny slov v jednom verši (větě), a to buď bezprostředně za sebou, nebo po vložení jiného slova.

Funkce: zvyšuje zvukovou působivost věty, akcentuje význam opakovaného celku.

Enumerace

Výčet

[editovat] Hromadění celých struktur

Paralelismus

Opakování stejných nebo podobných syntaktických konstrukcí

Chiasmus

Kombinace paralelismu a inverze, vzniká opačný slovosled (typicky ABBA)

Příklad: Umění je dlouhé, krátký je život náš.

[editovat] Hromadění významů

Pleonasmus

Užití více slov stejného nebo blízkého významu k označení jediné skutečnosti.

Příklad: modrý blankyt, slyšeti ušima

Tautologie

Rozvedení téhož sdělení dvěma synonymními výrazy.

Příklad: položivot a polosmrt

Amplifikace

Rozšíření výpovědi tím, že se táž věc opakuje z několika hledisek.

Hyperbola

Nadsázka, vědomé přehánění.

Příklad: Liane! Ten stydlivý, vyděšený bledočervený anděl!

Litotes

Zmírnění výrazu tím, že se neguje jeho opak.

Příklad: Není to špatné.

Gradace

Uspořádání slov nebo slovních spojení blízkého významu od nejslabšího k nejsilnějšímu (klimax) nebo opačně (antiklimax).

Příklad klimaxu: Tys vrchol blaha, štěstí, plesu, slávy. (Vrchlický)