Stylistika

Stylistika je nauka o slohu. Pojednává o jeho podstatě, jeho druzích, o slohové výstavbě jazykových projevů (textů) a o slohovém rozvrstvení jazykových prostředků.

Zkoumá způsob výstavby jazykového projevu (komunikátu), tj. způsob zpracování obsahu a využití jazykových prostředků (výběr, uspořádání v celek). Po stránce jazykové závisí slohová vytříbenost zejména na vhodném výběru slov, na plynulé stavbě vět a na jejich spojení v souvislý text.

[editovat] Slohotvorní činitelé

Slohotvorní činitelé jsou souhrnem komunikativních podmínek v jedinečné komunikační situaci, existují 2 typy:

• subjektivní (osobní, individuální) – podmíněni osobností autora, jeho stanoviskem, věkem, vzděláním atd. Nejnápadnější jsou rozdíly v individuálním stylu různých autorů umělecké literatury (například styl Karla Čapka a Vladislava Vančury).
• objektivní (obecné) – autor je nucen k nim přihlížet - např. zaměření projevu, jeho cíl a funkce, časový prostor, zda je mluvený či písemný, veřejný nebo neveřejný, připravený nebo nepřipravený atd.

[editovat] Jazykové styly podle funkce

1) styl prostě sdělovací

• písemná komunikace: vyhláška, oznámení, zpráva, oběžník, hlášení, inzerát, telegram (oznamovací útvary), tiskopisy, soupisy, dotazník (heslové útvary), zápis, protokol, smlouva (dokumentární útvary)
• ústní komunikace: telefonický styk
• veřejné ústní jednání: referát, diskuse, polemika, panelová diskuse, usnesení atd.

2) styl odborný

• přednáška
• úvaha – autor se zamýšlí na základě získaných poznatků nad problémem, aby dospěl k obecnějšímu závěru
• esej – druh úvahy na odborné téma, který spojuje odbornost a uměleckost; nepříliš rozsáhlý útvar, psán s estetickým záměrem
• kritika – úvaha, která především hodnotí, posuzuje, vytýká nedostatky
• recenze – útvar blízký kritice, ale převažuje informativní charakter nad kritickým
• glosa – kritická poznámka

3) styl administrativní

• úřední dopis
• žádost
• objednávka
• plná moc
• životopis

4) styl publicistický

• zpravodajství
• úvodník – obsahuje nejdůležitější aktuální informaci
• článek – delší příspěvek publicistického stylu, někdy má povahu kritické úvahy
• komentář – autor vyjadřuje názor, zaujímá stanovisko k nějakému problému
• kurziva – aktualizující nebo zábavná stať tištěná obvykle kurzivou
• glosa – kritická poznámka k událostem a názorům; krátký útvar
• sloupek – vtipná časová úvaha v jednom sloupci
• causerie [kózri] – vtipná novinářská úvaha o nějakém problému, lehčí tón, duchaplnost, zábavnost
• referát
• reportáž – informuje o zajímavých místech nebo událostech na základě přímého styku s nimi; podmínkou je očité svědectví autora
• fejeton – útvar stylu publicistického a uměleckého, jedná se odrobná zábavná témata všednodenního života v novém světle, vesměs zpracováno zábavným, ironickým nebo humorným tónem, vtipně a duchaplně
• interview – rozhovor
• odborná diskuse

5) styl umělecký

[editovat] Druhy slohových postupů

• informační – nejjednodušší, podává fakta, sdělení ve věcných (místních, časových) nebo formálních souvislostech (např. abecedně)
• vyprávěcí – podává děje, události, příběhy jako jedinečné, úsilí o zajímavost, napětí, názornost, pestrost
• popisný – vystižení vnějších znaků, příznačných rysů objektu nebo děje; zřetel k částem, k celku nebo k souvislostem; volba pořadí popisu částí
• charakterizační – vystižení vnitřních znaků objektu (osoby), a to přímo (konstatováním), nebo nepřímo
• výkladový – vysvětlení podstaty jevu (nejen vnější znaky, ale i vnitřní vztahy, souvislosti, příčinné jevy).
• úvahový - vyjádření názorů autora, zamyšlení, hodnocení, srovnávání a vyvozování logických závěrů.