Subjektivní a objektivní právo

Bylo navrženo rozdělit tento článek na několik článků dostupných z rozcestníku. (Diskuse)

Neboť český výraz právo je mnohoznačný, rozlišuje se v právnické terminologii právo na objektivní a subjektivní.

Subjektivní právo znamená právo, které někomu svědčí nebo může svědčit (např. právo na důchod, právo přednosti v jízdě apod.), kdežto objektivní právo je právo jako takové, tzn. právní řád, platné právo.

Pro subjektivní právo někteří právní teoretici používají termínu oprávnění, avšak tento výraz nelze pokládat za zcela synonymní a šťastně zvolený, neboť asociuje představu, že oprávnění bylo někým uděleno, kdežto subjektivní právo může být inherentní - vrozené (např. právo na život nebo právo na zabezpečení ve stáří).

Někdy se též v právních textech setkáváme s pojmem subjektivní povinnost; protože však povinnost nemůže být nikdy objektivní v tom smyslu jako právo, je to hyperkorektní, nesprávný úzus.

Portál:Právo