Hledat:

Parfémy Krása Produkty pro zdraví Hodinky Elektro Šperky a klenoty Nábytek Nářadí a zahrada Outdoor Počítače a notebooky
 

Administrativní dělení Ruska

(Přesměrováno z Subjekty Ruské federace, přímý odkaz na Administrativní dělení Ruska)

Podle ústavy z roku 1993 a pozdějších změn sestává Ruská federace k 1. březnu 2008 z 83 subjektů (rusky: субъекты, j. č. субъект), které se dělí do 6 kategorií obdařených různým stupněm politické autonomie; v Radě federace (horní komoře Federálního shromáždění) mají ale všechny subjekty rovné zastoupení dvěma poslanci.

[editovat] Kategorie subjektů

  1. 21 republik (rusky: республики, j. č. республика). Republiky mají ze všech subjektů federace nejvyšší stupeň autonomie. Mají vlastní ústavu, prezidenta, parlament, právo vydávat zákony a stanovit úřední jazyk republiky. Nejsou však subjektem z hlediska mezinárodního práva; tím je pouze Ruská federace. Republiky jsou založeny na etnickém základě, tedy představují oblasti obývané některým z neruských etnik federace. Prezident federace jmenuje svého kandidáta prezidentem republiky po schválení nominace v regionálním parlamentu.
  2. 46 oblastí (rusky: области, j. č. область) Nejběžnější správní jednotka v rámci federace na etnicky ruském území. Stejně jako republiky mají vlastní parlament a právo vydávat vlastní zákony. V čele oblasti stojí gubernátor, do roku 2006 volený obyvatelstvem. Nyní prezident jmenuje svého kandidáta po schválení v regionálním parlamentu.
  3. 9 krajů (rusky: края, j. č. край) Kraje jsou taktéž jako oblasti zřízeny v převážně ruských částech federace, ale okrajových a zpravidla řidčeji osídlených. Stejně jako republiky mají vlastní parlament a právo vydávat vlastní zákony. V čele oblasti stojí gubernátor, do roku 2006 volený obyvatelstvem. Nyní prezident jmenuje svého kandidáta po schválení v regionálním parlamentu.
  4. 1 autonomní oblast (rusky: автономная область)
  5. 4 autonomních okruhů (rusky: автономные округа, j. č. автономный округ) Co do pravomocí, jsou mezistupněm mezi oblastmi a republikami. Jedná se o regiony obývané neruskými etniky, která však mnohdy tvoří jen menší část obyvatelstva.
  6. 2 federální města (rusky: федеральные города, j. č. федеральный город) Dvojice největších a politicko-kulturně nejvýznamnějších měst.

Všechny subjekty Ruské federace mohou mít vlastní vlajku i znak.

[editovat] Přehled subjektů

Přehled subjektů Ruské federace
č. zkr. subjekt správní středisko federální okruh ekonomický rajón
republiky - республики
01 AD Adygejsko (Адыгея) Majkop (Майкоп) Jižní Severní Kavkaz
02 BA Baškortostán (Башкортостан) Ufa (Уфа) Povolžský Ural
03 BU Burjatsko (Бурятия) Ulan-Ude (Улан‑Удэ) Sibiřský Východní Sibiř
04 AL Altaj (Алтай) Gorno-Altajsk (Горно‑Алтайск) Sibiřský Západní Sibiř
05 DA Dagestán (Дагестан) Machačkala (Махачкала) Jižní Severní Kavkaz
06 IN Ingušsko (Ингушская) Magas (Магас) Jižní Severní Kavkaz
07 KB Kabardsko-Balkarsko (Кабардино‑Балкарская) Nalčik (Нальчик) Jižní Severní Kavkaz
08 KL Kalmycko (Калмыкия) Elista (Элиста) Jižní Povolží
09 KC Karačajevsko-Čerkesko (Карачаево‑Черкесская) Čerkesk (Черкесск) Jižní Severní Kavkaz
10 KR Karélie (Карелия) Petrozavodsk (Петрозаводск) Severozápadní Severní
11 KO Komi (Коми) Syktyvkar (Сыктывкар) Severozápadní Severní
12 ME Marijsko (Марий-Эл) Joškar-Ola (Йошкар-Ола) Povolžský Volžsko-Vjatský
13 MO Mordvinsko (Мордовия) Saransk (Саранск) Povolžský Volžsko-Vjatský
14 SA Sacha (Jakutsko) (Саха (Якутия)) Jakutsk (Якутск) Dálnovýchodní Dálný Východ
15 SE Severní Osetie-Alanie (Северная Осетия‑Алания) Vladikavkaz (Владикавказ) Jižní Severní Kavkaz
16 TA Tatarstán (Татарстан) Kazaň (Казань; tatarsky: Qazan) Povolžský Povolží
17 TY Tuva (Тыва) Kyzyl (Кызыл) Sibiřský Západní Sibiř
18 UD Udmurtsko (Удмуртская) Iževsk (Ижевск) Povolžský Ural
19 KK Chakasko (Хакасия) Abakan (Абакан) Sibiřský Západní Sibiř
20 CE Čečna (Чеченская) Groznyj (Грозный) Jižní Severní Kavkaz
21 CU Čuvašsko (Чувашская (Чаваш)) Čeboksary (Чебоксары) Povolžský Volžsko-Vjatský
kraje - края
22 ALT Altajský (Алтайский) Barnaul (Барнаул) Sibiřský Západní Sibiř
27 KHA Chabarovský (Хабаровский) Chabarovsk (Хабаровск) Dálnovýchodní Dálný Východ
41 KAM Kamčatský (Камчатский) Petropavlovsk-Kamčatskij (Петропавловск‑Камчатский) Dálnovýchodní Dálný Východ
23 KDA Krasnodarský (Краснодарский) Krasnodar (Краснодар) Jižní Severní Kavkaz
24 KYA Krasnojarský (Красноярский) Krasnojarsk (Красноярск) Sibiřský Východní Sibiř
90 XXX Permský (Пермский) Perm (Перм) Povolžský Ural
25 PRI Přímořský (Приморский) Vladivostok (Владивосток) Dálnovýchodní Dálný Východ
26 STA Stavropolský (Ставропольский) Stavropol (Ставрополь) Jižní Severní Kavkaz
75 --- Zabajkalský (Забайкальский) Čita (Чита) Sibiřský Východní Sibiř
oblasti - области
28 AMU Amurská (Амурская) Blagověščensk (Благовещенск) Dálnovýchodní Dálný Východ
29 ARK Archangelská (Архангельская) Archangelsk (Архангельск) Severozápadní Severní
30 AST Astrachaňská (Астраханская) Astrachaň (Астрахань) Jižní Povolží
31 BEL Belgorodská (Белгородская) Belgorod (Белгород) Centrální Centrálně-černozemní
32 BRY Brjanská (Брянская) Brjansk (Брянск) Centrální Centrální
33 VLA Vladimirská (Владимирская) Vladimir (Владимир) Centrální Centrální
34 VGG Volgogradská (Волгоградская) Volgograd (Волгоград) Jižní Povolží
35 VLG Vologdská (Вологодская) Vologda (Вологда) Severozápadní Severní
36 VOR Voroněžská (Воронежская) Voroněž (Воронеж) Centrální Centrálně-černozemní
37 IVA Ivanovská (Ивановская) Ivanovo (Иваново) Centrální Centrální
38 IRK Irkutská (Иркутская) Irkutsk (Иркутск) Sibiřský Východní Sibiř
39 KGD Kaliningradská (Калининградская) Kaliningrad (Калининград) Severozápadní Severozápadní
40 KLU Kalužská (Калужская) Kaluga (Калуга) Centrální Centrální
42 KEM Kemerovská (Кемеровская) Kemerovo (Кемерово) Sibiřský Západní Sibiř
43 KIR Kirovská (Кировская) Kirov (Киров) Povolžský Volžsko-Vjatský
44 KOS Kostromská (Костромская) Kostroma (Кострома) Centrální Centrální
45 KGN Kurganská (Курганская) Kurgan (Курган) Uralský Ural
46 KRS Kurská (Курская) Kursk (Курск) Centrální Centrálně-černozemní
47 LEN Leningradská (Ленинградская) Sankt Petěrburg (Санкт‑Петербург) Severozápadní Severozápadní
48 LIP Lipecká (Липецкая) Lipeck (Липецк) Centrální Centrálně-černozemní
49 MAG Magadanská (Магаданская) Magadan (Магадан) Dálnovýchodní Dálný Východ
50 MOS Moskevská (Московская) Moskva (Москва) Centrální Centrální
51 MUR Murmanská (Мурманская) Murmansk (Мурманск) Severozápadní Severní
52 NIZ Nižněnovgorodská (Нижегородская) Nižnij Novgorod (Нижний Новгород) Povolžský Volžsko-Vjatský
53 NGR Novgorodská (Новгородская) Novgorod (Новгород) Severozápadní Severozápadní
54 NVS Novosibirská (Новосибирская) Novosibirsk (Новосибирск) Sibiřský Západní Sibiř
55 OMS Omská (Омская) Omsk (Омск) Sibiřský Západní Sibiř
56 ORE Orenburská (Оренбургская) Orenburg (Оренбург) Povolžský Ural
57 ORL Orelská (Орловская) Orjol (Орёл) Centrální Centrální
58 PNZ Penzenská (Пензенская) Penza (Пенза) Povolžský Povolží
60 PSK Pskovská (Псковская) Pskov (Псков) Severozápadní Severozápadní
61 ROS Rostovská (Ростовская) Rostov na Donu (Ростов‑на‑Дону́) Jižní Severní Kavkaz
62 RYA Rjazaň (Рязанская) Rjazaň (Рязань) Centrální Centrální
63 SAM Samarská (Самарская) Samara (Самара) Povolžský Povolží
64 SAR Saratovská (Саратовская) Saratov (Саратов) Povolžský Povolží
65 SAK Sachalinská (Сахалинская) Južno-Sachalinsk (Южно‑Сахалинск) Dálnovýchodní Dálný Východ
66 SVE Sverdlovská (Свердловская) Jekatěrinburg (Екатеринбург) Uralský Ural
67 SMO Smolenská (Смоленская) Smolensk (Смоленск) Centrální Centrální
68 TAM Tambovská (Тамбовская) Tambov (Тамбов) Centrální Centrálně-černozemní
69 TVE Tverská (Тверская) Tver (Тверь) Centrální Centrální
70 TOM Tomská (Томская) Tomsk (Томск) Sibiřský Západní Sibiř
71 TUL Tulská (Тульская) Tula (Тула) Centrální Centrální
72 TYU Ťumenská (Тюменская) Ťumeň (Тюмень) Uralský Západní Sibiř
73 ULY Uljanovská (Ульяновская) Uljanovsk (Ульяновск) Povolžský Povolží
74 CHE Čeljabinská (Челябинская) Čeljabinsk (Челябинск) Uralský Ural
76 YAR Jaroslavská (Ярославская) Jaroslavl (Ярославль) Centrální Centrální
federální města - федеральные города
77 MOW Moskva (Москва) Centrální Centrální
78 SPE Sankt Petěrburg (Санкт‑Петербург) Severozápadní Severozápadní
autonomní oblast - автономная область
79 YEV Židovská (Еврейская) Birobidžan (Биробиджан) Dálnovýchodní Dálný Východ
autonomní okruhy - автономные округа
83 NEN Něnecký (Ненецкий) Narjan-Mar (Нарьян‑Мар) Severozápadní Severní
86 KHM Chantymansijský (Ханты‑Мансийский) Chanty-Mansijsk (Ханты‑Мансийск) Uralský Západní Sibiř
87 CHU Čukotský (Чукотский) Anadyr (Анадырь) Dálnovýchodní Dálný Východ
89 YAN Jamalskoněnecký (Ямало‑Ненецкий) Salechard (Салехард) Uralský Západní Sibiř


[editovat] Změny od roku 2003

Ruské federální subjekty, které byly či mají být sloučeny
Ruské federální subjekty, které byly či mají být sloučeny

Původní dělení na 89 subjektů je postupně zjednodušováno slučováním. K 1. prosince roku 2005 bylo RF bylo 88 subjektů. Podle federálního konstitučního zákona (17.12.2001 №6-ФКЗ) byla Permská oblast (59) a Komi-Permjacký autonomní okruh (81) sjednoceny v Permský kraj. Od 1. ledna 2007 klesl počet subjektů na 86: Evencký (88) a Tajmyrský autonomní okruh (84) se staly součástí Krasnojarského kraje. 1. července 2007 vznikl z Kamčatské oblasti a Korjackého autonomního okruhu vznikl Kamčatský kraj. 1. ledna 2008 byl Usťordynský burjatský autonomní okruh sloučen s okolní Irkutskou oblastí. K 1. březnu 2008 se Čitská oblast s Aginským burjatským autonomním okruhem sloučily do Zabajkalského kraje.

Podle vládních plánů má slučování pokračovat: autonomní okruhy by měly zcela zaniknout, diskutuje se i o sloučení federálních měst a přilehlých oblastí (Petrohrad a Leningradská oblast, Moskva a Moskevská oblast) či o slučování menších oblastí (např. Pskovská a Novgorodská oblast), nejistý osud má i Židovská autonomní oblast.

Datum schválení Účinnost od Změna
7. prosince 2003 1. prosince 2005 Permská oblast + Komi-Permjacký autonomní okruhPermský kraj
17. dubna 2005 1. ledna 2007 Krasnojarský kraj + Evencký autonomní okruh + Tajmyrský autonomní okruhKrasnojarský kraj
23. října 2005 1. července 2007 Kamčatská oblast + Korjacký autonomní okruhKamčatský kraj
16. dubna 2006 1. ledna 2008 Irkutská oblast + Usťordynský burjatský autonomní okruhIrkutská oblast
11. března 2007 1. března 2008 Čitská oblast + Aginský burjatský autonomní okruhZabajkalský kraj
mapa Evropy
Administrativní dělení evropských zemí

AlbánieAndorraArménie¹ • Ázerbájdžán² • BelgieBěloruskoBosna a HercegovinaBulharskoČerná HoraČeskoDánskoEstonskoFinskoFrancieGruzie² • ChorvatskoIrskoIslandItálieKazachstán² • Kypr¹ • LichtenštejnskoLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMakedonieMaltaMoldavskoMonakoNěmeckoNizozemskoNorskoPolskoPortugalskoRakouskoRumunskoRusko² • ŘeckoSan MarinoSlovenskoSlovinskoSpojené královstvíSrbskoŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoTurecko² • UkrajinaVatikán

Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: KosovoPodněstříSeverní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy ležící větší částí svého území v Asii
 
Administrativní dělení Ruska v jiných jazycích: Afrikaans, العربية, Беларуская, Беларуская (тарашкевіца), Български, Català, Deutsch, Ελληνικά, English, Español, Eesti, Euskara, Français, Gaeilge, עברית, Hrvatski, Magyar, 日本語, 한국어, Latina, Македонски, Эрзянь, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Polski, Português, Română, Русский, Srpskohrvatski / Српскохрватски, Slovenčina, Svenska, தமிழ், ไทย, Türkçe, Українська, Tiếng Việt, 中文
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Administrativn%C3%AD_d%C4%9Blen%C3%AD_Ruska
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 13. 8. 2008 v 10:42.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt