Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto článku mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Sudetoněmecké krajanské sdružení (německy: Sudetendeutsche Landsmaschaft (celý název zní Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband e.V. (SL)) je německý Vertriebenenverband, který zastupuje Němce, kteří byli nuceně vysídleni ze Sudet, příhraničního území Česka. Současným spolkovým předsedou Landsmannschaftu je Franz Pany, mluvčím je Bernd Posselt. Sudetendeutsche Landsmannschaft je členem svazu Bund der Vertriebenen (BdV - Svaz vyhnaných). Sdružení bylo založeno na počátku 50. let 20. století jako organizace Němců, kteří museli po porážce Německa ve 2. světové válce opustit svá bydliště na území někdejší ČSR.
V organizaci se sloučily 3 hlavní skupiny: Ackermann-Gemeinde, Witikobund a Seliger-Gemeinde. Sídlem sdružení je Mnichov, předsedou je (od roku 2000) Bernd Posselt. Předsednictvo udává, že zastupuje 250.000 členu. Sdruženi dostává finanční podporu od německého státu, celková částka není známa. (Podle některých pramenů[1] dostalo sdružení např. od 1974 do 1985 státní podporu ve výši 23 mil. DEM.)
Od roku 2003 udržuje SL informační kancelář v Praze.
SL je členem Svazu vyhnanců, který sdružuje všechny organizace Němcu vyhnaných a vysídlených z východní Evropy.
Hlavní cíle jsou podle[2]
-Hájit zájmy sudetských Němců a jejich potomků
-Prosadit právní nárok na ztracenou domovinu a náhradu zkonfiskovaného sudetského majetku
-Rozvíjet kulturní a vědecké dědictví bývalé domoviny jako část evropské kultury a podporovat partnerský poměr mezi Němci a Čechy.
Zájmy svých členů se SL snaží prosazovat přes své zástupce v politických stranách ve SRN, značný vliv mělo sdružení dosud na politiku bavorské CSU.
Škody na sudetoněmeckém majetku v ČR odhadl SL v roce 1999 (v přepočtu) na 500 miliard eur.
Sdružení je organizováno ve skupinách, jednak podle regionů, ze kterých členové nebo jejich předci pochází a jednak podle současného bydliště. Města a obce v západní části Německa převzaly často patronát nad obyvateli z mnoha bývalých obcí a okrsků. Jednotlivé skupiny pořádají různá setkání s kulturním programem a politickými semináři, jsou zastoupeny domovskými stránkami na internetu a vydávají početné tiskoviny. Organizuji také na př. kontakty s českými obcemi ohledně péče o hroby bývalých německých obyvatel.
Jednou za rok, o svatodušních svátcích se koná sraz celého sdružení v Norimberku za účasti několika desítek tisíc příznivců, ke kterému patří také pozdravné projevy vlivných politiků.
Obsah |
Sudetoněmecká rada schválila 15. ledna 1961 a 7. května téhož roku přijala „20 bodů“, které jsou dodnes stále v platnosti. Mimo jiné v nich není požadováno nic jiného, než opětovné usídlení sudetských Němců na původních územích, s nímž smí být disponováno jen s jejich výslovným souhlasem(!) Dále je prosazováno právo na národní sebeurčení, které vychází z principu kolektivní etnické a nikoliv občanské identity a nadřazuje takto kolektivní určení nad individuální sebeurčení. Nejde o nic jiného, než na právo sudetských Němců osídlit Českou republiku s tím, že jimi osídlená území mohou být od českého státu následně odtržena. Tyto body korespondují do určité míry s Karlovarským programem, který byl vyhlášen předválečnou Sudetoněmeckou stranou, podporovanou Adolfem Hitlerem. Tento názor prosazuje zejména Vitikobund, který je převážně nacionalistickou organizací založenou bývalými nacisty a německými nacionalisty. Program „20 bodů“ nerespektuje výsledky, kterých bylo dosaženo ve vzájemném česko-německém dialogu a je v rozporu s politikou evropské integrace i evropského pojetí moderní multikulturní společnosti.
Politika Sudetoněmeckého krajanského sdružení v otázce majetkových nároků a odškodnění se dá označit jako neprůhledná. Oficiálně sudetští Němci prohlašují, že k českému státu žádné majetkové nároky nemají, ovšem ve skutečnost je jiná. I v oficiálních dokumentech sudetoněmeckého sdružení bývá používán termín „sudetoněmecký majetek.“ Ten však byl po druhé světové válce (stejně jako např. v Polsku) konfiskován jako nepřátelský majetek občanů Třetí říše pro účely válečných reparací na základě Postupimské dohody s tím, že fyzické i právnické osoby budou náhradu požadovat po německém státu. Do roku 1993 bylo odsunutým Němcům podle zvláštního zákona, nazvaném Lastenausgleich, tj. „vyrovnání břemen“ vyplaceno Spolkovou republikou Německo 141 miliard DEM. Rakouští sudetští Němci byli odškodněni na základě zvláštní rakousko-německé smlouvy v letech 1961 - 1962. Otázka majetkových požadavků sudetských Němců bývá otevírána i přesto, že se představitelé České republiky a Spolkové republiky Německo v lednu 1997 v česko-německé deklaraci zavázali k tomu, že, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.