Sukot

Sukot
Suka postavená v Herzliji.
Oficiální název	hebrejsky: סוכות
Jiný název	Svátek stánků
Slavený	v judaismu, Židy
Druh	Židovský
Významnost	Jeden ze tří poutních svátků.
Začátek	15. den měsíce Tišri
Konec	22. den měsíce Tišri (21. v Izraeli)
Rok 2008	západ slunce 13. října – západ slunce 20. října (21.)
Rok 2009	západ slunce 2. října – západ slunce 9. října (10.)
Zvyky a tradice	Pobývá a jí se v suce, měly by se připravit čtyři druhy, v synagoze se provádí hakafot.

Sukot (hebrejsky: סוכות, dosl. stany) je židovský svátek, nazývaný Svátek stanů, Svátek sklizně - חג האסיף, židovská tradice o něm referuje rovněž jako o čase naší radosti - זמן שמחתינו - který patří mezi poutní svátky. Začíná se slavit 15. tišri, což většinou připadá na říjen, a slaví se sedm dní (v Izraeli), v diaspoře osm. První den (v diaspoře první dva dny) je považován jako svátek (a platí o něm stejná nařízení jako o Šabatu), sedmý den se nazývá הושענא רבה - Hošana raba, a má svá zvláštní pravidla.

Dny mezi prvním, respektive druhým, a sedmým dnem se nazývají חול המועד - Chol ha-mo'ed (dosl. všední den svátku, polosvátek). O těchto dnech jsou dovoleny určité práce, avšak říkají se zvláštní modlitby, které připomínají zvláštní sváteční atmosféru dnů. Osmý den (22. tišri) se nazývá שמיני עצרת - Šmini aceret (osmý (den) shromáždění). V diaspoře je tento den považován za součást Sukot, v Izraeli na tento den připadá Simchat Tóra (v diaspoře připadá až na 23. tišri).

[editovat] Původ svátku

Snítky myrty, etrogy a palmové ratolesti

Sukot obecně připomíná putování Izraele na poušti po vyvedení z Egypta a přebývání ve stanech (Lv 23, 43). Kromě toho nacházíme biblické kořeny tohoto svátku, v Ex 23, 16, 34, 22 jako svátek shromáždění (aceret) nebo též jako závěrečný svátek související se zemědělským rokem (Lv 23, 34-46, 39-43). Sukot byl již od starověku jeden z nejdůležitějších židovských svátků, je nazýván „slavností Hospodinovou“ (Lv 23, 39). Jeho trvání v rozmezí sedmi dní bylo původně protějškem sedm dní (tedy jeden týden) trvajícímu svátku Pesach, který vegetativní rok zahajoval. Datování na 15. až 21. tišri nacházíme již v Lv 23, 34-36, tamtéž nalézáme i prodloužení o jeden den, na 22. tišri. Podle knihy Soudců (Sd 21, 19-21) byl slaven „tancem ve vinicích“, v čemž někteří badatelé spatřují jeho pohanský (kenaanský) původ. Ve chrámových dobách byl slaven velkým shromážděním na chrámovém nádvoří, v současnoti se velké shromáždění, spojené vždy s kněžským požehnáním setkává u Západní zdi.

[editovat] Zvyky na Sukot

Suky postavené na balkonech

[editovat] Suka

Hlavní článek: Suka

Nejtypičtějším znakem svátku Sukot jsou bezesporu suky (sg. suka), doslova „stany“ nebo příbytky, přístřešky. Suka je přístřešek, ve kterém jsou židé povinni přebývat po celou dobu svátku. Suka musí splňovat některé základní parametry (musí mít čtyři stěny, skrze její střechu by měly být vidět hvězdy nebo nebe, musí být postavena na soukromém pozemku, má li být soukromá, pokud je postavena na veřejném pozemku (např. na chodníku), je taková suka veřejným prostorem atd.). Z hlediska halachy je každý žid povinen usednout minimálně jednou na Sukot v suce a splnit tak micvu „přebývání v suce“ (ישיבה בסוכה). Věřící židé v suce skutečně přebývají (tzn. jedí a spí) po celou dobu trvání svátku. Suka by měla být vyzdobená, oblíbená je tematika sedmi druhů plodin, jimiž oplývá Země izraelská, nebo tematika Ušpizin.

[editovat] Ušpizin

Ušpizin - אושפיזין - je aramejský výraz, který vznikl zkomoleninou z latinského hospes - a označuje sedm hostů, kteří přicházejí do suky: Abraháma, Izáka, Jákoba, Mojžíše, Árona, Josefa a Davida. Každý z nich přichází v určitý den svátku během hostiny. Bývá zvykem hosty přivítat zvláštním požehnáním a modlitbou.

[editovat] Čtyři druhy

Žid zkoumající kvalitu etrogu

Hlavní článek: Čtyři druhy

Rovněž čtyři druhy, které se používají na Sukot, musí splňovat určité halachické požadavky:

• Lulav by měl mít ratolesti nenaprasklé a neroztřepené. Rovněž musí pocházet pouze z určitých druhů palem. Lulav ej tvořen pouze jednou palmovou ratolestí.
• Hadas by měla být tvořena čtyřmi snítkami myrty, jejíž lístky by měly být vždy na jednotlivých patrech po trojicích. Pokud by jeden upadl, myrta je neplatná.
• Etrog jakožto plod „krásného stromu“ by měl sám být „krásný“, tzn. bez vady, skvrn apod. Ohledně barvy existují různé názory, obyčejně od žluté až po oranžovou. Existují i velmi tmavé etrogy, ale tyto nejsou považovány za přípustné. Podobné názorové rozpětí existuje i ohledně velikosti etrogu. Podle Mišny by mělo být pravdlem., že minimální velikost etrogu je, aby se všly dva do jedné ruky, maximální pka aby se všel jeden do obou rukou.
• Arava nemá žádná zvláštní specifika. Podmínkou je, aby zůstala alespoň po první dva dny čerstvá. Uschlou aravou se tluče po skončení Hošana raba o zem, abychom zavrhli naše špatné stránky.

Čtyři druhy se nazývají jednotným slovem lulav - podle největšího z nich, palmové ratolesti. Lulav nebereme na Šabat a to i kdyby na Šabat připadl první den svátku. Lulav je možné si rovněž vypůjčit - kromě prvního dne, kdy je z výkladu biblických příkazů zřejmé, že člověk má mít svůj vlastní. Při pozvedání lulavu se říká požehnání „… jenž jsi nás posvětil Svými přikázáními a nařídil nám uchopit lulav.“ (Suka 46a). Při prvním uchopení lulavu se rovněž říká požehnání Šehechejanu. Lulavem se mává směrem na východ, jih, západ, sever, následně nahoru a dolů.

[editovat] Vodní úlitba

Rabínské zdroje zmiňují tento zvláštní obřad, který se měl vykonávat během sedmi dnů Sukot (Mišna, Suka 4,9). Farizeové odvozovali tento obřad z Iz 12, 3 (Suka 5, 1). Saduceové tento obřad odmítali, neboť podle jejich názoru neměl oporu v Písmu.

[editovat] Liturgie na Sukot

Modlitby pro sváteční dny Sukot jsou stejné, jako pro ostatní sváteční dny. Ke standardním modlitbám se přidává modlitba Musaf, recituje se Halel, vkládají se zvláštní sváteční požehnání do Amidy a Birkat ha-mazon. Na Sukot se rovněž předčítá biblická kniha Kazatel (Kohelet).

[editovat] Hošanot

Během všech dnů Sukot se v synagoze vykonává zvláštní obřad, recitace hošanot, nazvaných podle ústřední formulace Ana Adonaj, Hoši'a Na (Prosím Hospodine, zachraň). Hošanot se skládají ze symbolických veršů, které jsou odříkávány během obcházení synagogy představeným, poté zbytkem obce. Poslední den Sukot, kdy jsou hošanot dlouhé, se nazývá „Velká Hošana“ - Hošana Raba. Tento den byl v potalmudických dobách brán jako dovršení usmíření započaté na Jom Kipur.

[editovat] Šmini aceret

Hlavní článek: Šmini aceret

Osmý den svátku, který je v Izraeli slaven společně se Simchat Tóra, v diaspoře je slaven jako separátní den, pro který platí ještě zvyky platné pro Sukot.

[editovat] Simchat Tóra

Hlavní článek: Simchat Tóra

Veselý svátek, během kterého je oslavováno skončení ročního cyklu čtení Tóry a započetí nového. V synagoze se provádějí Hakafot (obcházení), Tóra je vynesena ze synagogy a je nesena ulicemi města vesnic.

[editovat] Bibliografie

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Sukot

Související články obsahuje Portál Hebraistika

• NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefar, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.
• PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé − Dějiny a kultura. Praha : Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0.
• SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno : Barrister & Principal, 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7.

v • d • e Židovské svátky
Biblické svátky	Šabat | Roš chodeš | Roš ha-šana | Jom kipur | Sukot & Hošana raba | Šmini aceret & Simchat Tóra | Pesach | Počítání omeru | Šavu'ot
Poexilní svátky	Chanuka | Tu bi-švat | Purim | Lag ba-omer | 15. av
Moderní svátky	Jom ha-Šo’a | Jom ha-Zikaron | Jom ha-Acma'ut | Jom Jerušalajim
Postní dny	Půst Gedaljův | Půst Ester | Půst 10. tevetu | Tiš'a be-av | Půst 17. tamuzu | Půst prvorozených
Almanach židovských svátků 2000-2050