Summa Theologiae

Středověký rukopis Teologické sumy

Summa theologica (Suma teologická) je nejznámějším spisem sv. Tomáše Akvinského, který vznikl v letech 1265/1266–1273. Na díle se podílel také sv. Albert Veliký (Albertus Magnus) - Summa Theologiae.

[editovat] Úvod

V úvodu spisu Tomáš Akvinský uvádí, že je to spis pro ty, kdo v teologických otázkách nepatří mezi pokročilé, nýbrž mezi začátečníky. Text je členěn proto jednoduše a jasně v článcích, otázkách a odpovědích.

[editovat] Metoda

Summa užívá při pojednání o jednotlivých otázkách stejné struktury:

1. Nejprve uvede agrumenty běžně uváděné proti otázce článku.
2. Následují protiargumenty (sed contra).
3. Následuje Tomášovo shrnutí a vysvětlení (respondeo).
4. Nakonec jsou uvedeny komentáře k argumentům (ad argumentum).

[editovat] Struktura díla

Hlavní Tomášovo dílo je hodnoceno jako vynikající filozoficko-teologické dílo. Summa theologiae je rozdělena do tří částí, druhá část je pak rozdělena do dvou dílů. Třetí část však zůstala nedokončena a Tomášovi žáci ji doplnili o dodatky (Supplementum).

Tři části se dělí na kvestie (quaestiones), které jsou opět rozděleny do článků (articuli). Při odkazech na jednotlivá místa se uvádí číslo části, kvestie a článku, obvykle doplněné o část argumentace (viz výše).

Celá Summa se zabývá filozoficko-teologickým bádáním o Bohu, morální teologií, svátostmi. Mezi Tomášovy autority patří Písmo svaté, liturgické texty, církevní Otcové, filozofové, mezi nimi zvláště Aristotelés.

[editovat] Obsah

[editovat] Pars prima

První kvestie 1. části ukazuje, že teologie je věda, objasňuje její metodu a dává jí mezi ostatními vědami přednostní postavení. Hlavním tématem první části je filozofická a teologická nauka o Bohu, jeho existenci a podstatě a o Nejsvětější Trojici. Bůh je sám o sobě základním jsoucnem, ostatní jsoucna na jeho existenci pouze participují. Bůh je proto prvotní příčinou, pramenem a předobrazem všech jsoucen. Součástí pojednání jsou i klasické důkazy Boží existence.

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Pars secunda

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Pars tertia

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Význam díla

Teologická suma je teologické dílo a svým obsahem i strukturou odpovídá křesťanskému zjevení, které analyzuje, vykládá a hledá jeho důsledky. Pro výklad teologické nauky Tomáš často užívá filozofických pohledů a argumentů, takže je Summa také základním filozofickým přehledem zvláště v otázkách metafyziky, antropologie a etiky. Jedná se v mnohém o průkopnické dílo, které velmi ovlivnilo současnou i pozdější filozofii a teologii.

[editovat] Překlady do češtiny

Do češtiny byla Suma teologická přeložena ve 30. letech 20. století a vydána dominikánským řádem ve vydavatelství Krystal OP. V roce 2003 byl vydán reprint českého překladu celé Teologické sumy.

[editovat] Související odkazy

• Seznam základních teologických a filozofických pojmů - ve 4 částech

[editovat] Text

• Latinský text a český a anglický překlad Sumy teologické

Tento článek týkající se křesťanství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.