Sup bělohlavý

Sup bělohlavý
Stupeň ohrožení
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: ptáci (Aves) Podtřída: letci (Neognathae) Řád: dravci (Falconiformes) Čeleď: jestřábovití (Accipitridae) Rod: sup (Gyps)
Binomické jméno
Gyps fulvus (Hablizl, 1783)
Oblasti celoročního rozšíření supa bělohlavého

Sup bělohlavý (Gyps fulvus) je velký jestřábovitý dravec. Je velký 95-110 cm, rozpětí křídel má 230-265 cm. Žije v Asii, Africe, Evropě. Žije hlavně v horách a vyskytoval se také v Alpách. Supi bělohlaví pátrají v malých hejnech po zdechlinách. Živí se pouze masem a vnitřnostmi a kosti nechávají ležet. Ty pak rozbíjejí supi mrchožrouti a orlosupi. Zatímco většina supů má krk holý, olysalý, aby si zbytečně nepotřísnili krví opeření, supi bělohlaví mají krk porostlý jemným bílým peřím. Hnízdí ve skalách, samice snášejí obyčejně jen jedno vejce. Mláďata zůstávají v hnízdě do věku 4 měsíců a oba rodiče je krmí.

Tento ornitologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Sup bělohlavý