Supratekutost

Hélium II se "vyplazí" po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu - po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. Rollinova vrstva též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo.

Supratekutá látka nebo též supratekutina (z lat. supra = nad) je kapalina s nulovou viskozitou. Tato vlastnost se nazývá supratekutost. Donedávna byla pozorovaná jen u helia při teplotách blízkých absolutní nule.

Supratekutost objevil v roce 1937 ruský vědec Pjotr Leonidovič Kapica, a to u ⁴He při teplotách nižších než 2,17 K. Teorii supratekutosti ⁴He vytvořil Lev Davidovič Landau v roce 1941. Supratekutosti lze dosáhnout také u izotopu ³He, které se stává supratekutým při teplotách pod přibližně 0,0025 K.

Atomy ⁴₂He (obsahuje 2 protony, 2 neutrony a 2 elektrony, má tedy sudý počet částic. Všechny zmíněné částice jsou fermiony, dohromady tvoří ale celek, který nemůže mít poloviční spin. Atom jako celek se tedy chová jako boson). Pro bosony, ale neplatí Pauliho vylučovací princip a proto k jevu supratekutosti dochází díky vzniku Bose-Einsteinova kondenzátu.

Atomy ³He se chovají jako fermiony a k vzniku supratekutého stavu dochází díky tvorbě Cooperových párů, tj. párování dvojic atomů s opačnými spiny.

[editovat] Související články

• supravodivost

[editovat] Reference

Encyklopedie fyziky-Supratekutost

Tento fyzikální článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.