Surikata

Surikata
Stupeň ohrožení
zranitelný
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia) Kmen: Strunatci (Chordata) Podkmen: Obratlovci (Vertebrata) Třída: Savci (Mammalia) Řád: Šelmy (Carnivora) Čeleď: Promykovití (Herpestidae) Rod: Surikata (Suricata) Druh: Surikata (Suricata suricatta)
Binomické jméno
Suricata suricatta Schreber, 1776
Výskyt surikaty (znázorněn červeně)
Poddruhy
Suricata suricatta iona Suricata suricatta marjoriae Suricata suricatta suricatta

Surikata (také hrabačka surikata, promyka surikata, Suricata suricatta) je denní pospolitě žijící promykovitá šelma.

[editovat] Výskyt

Surikata obývá suché otevřené planiny jižní Afriky. Také žije na poušti Kalahari.

[editovat] Čísla

Hmotnost 

600 až 975 g

Délka těla 

25 až 35 cm

Délka ocasu 

17 až 25 cm

Výška 

až 15 cm

[editovat] Vzhled

Na obličeji a na spodu těla jsou surikaty hnědé, svrchu stříbrnohnědé, na hřbetě mají osm tmavších pruhů, tmavé kroužky kolem očí a tmavou špičku štíhlého ocasu.

[editovat] Stavba těla

Surikata používá dlouhé drápy k vyhrabávání doupěte a potravy.

[editovat] Potrava

Potrava surikaty sestává z hmyzu (termiti, a maso nebo saranče), z pavouků a ze štírů; z menších obratlovců (hadi, ještěrky nebo hlodavci); také však z kořenů nebo z cibulek rostlin.

[editovat] Rozmnožování a vývin

Březost trvá 11 týdnů a v doupěti se ve zvláštní komoře vyložené travou rodí 2 až 5 mláďat.

Mláďata se rodí slepá, začínají vidět až od 10 - 14 dnů. Dominantní samice brzy opět zabřezne, proto se o její dřívější mláďata musí starat ostatní členové kolonie.

[editovat] Společenský život

Surikaty tvoří kolonie až o třiceti členech, které žijí v podzemní soustavě nor, které dříve vyhrabaly zemní veverky. Kolonii vévodí dominantní pár, který se smí rozmnožovat. Když přeci jen zabřezne nějaká jiná samice, záleží na dominantním páru, zda a kolik mláďat přežije.

Brzy ráno vylézají surikaty z nor, posedají a sluní se, poté vyhledávají potravu.

[editovat] Biotop

Suchá savana, polopouště a pouště.

[editovat] Hlídka proti dravcům

V době, kdy většina členů kolonie hledá potravu, něktěří ze zbytku jsou pověřeni hlídkou proti jestřábům a jiným dravcům. Surikata dobře vidí do dálky, hůře už na blízko.

Hlídky stojí vzpřímené na vyvýšeninách nebo keřích, odkud v případě nebezpečí vydávají varovné pištění nebo kvokání. Ostré štěkavé a vrčivé zvuky jsou nálehavější, oznamují větší ohrožení, po kterém se surikaty ihned ukryjí do nor.

[editovat] Galerie

Vzpřímená surikata v poušti Kalahari

Vzpřímená surikata v lipské zoologické zahradě

Vzpřímené mládě

[editovat] Externí odkazy

• Surikata na BioLibu
• Stránky o surikatě

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Surikata

Tento článek o šelmách je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.