Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Svíčková manifestace nebo Svíčková demonstrace nebo Bratislavský velký pátek byla klidná manifestace občanů za náboženská a občanská práva a svobody v socialistickém Československu, která se odehrála 25. března 1988 na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě. Je dnes s odstupem času považována za jedno z nejdůležitějších vystoupení občanů a věřících proti komunistickému režimu v Československu. Tato manifestace byla završením aktivit tajné církve v komunistickém Československu.
Svíčková manifestace vznikla na podnět věřících, vyjádřila ale taky požadavek za plné dodržování občanských práv v Československu pro všechny občany – věřící i nevěřící. Kvalitou občanského odporu, šířkou záběru požadavků, odvahou vzepřít se totalitní moci a reálným utrpením ji můžeme považovat za systémový začátek definitivního pádu komunistické totality v Československu, ke kterému došlo po 17. listopadu 1989. Zásahem Veřejné bezpečnosti (tehdejší policie) a Státní bezpečnosti (tehdejší tajná služba) proti Svíčkové manifestaci byla hrubě zasažena občanská práva a svobody a především, svoboda shromáždění zaručená Ústavou ČSSR z roku 1960. Byl porušen i Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který ČSSR přijala v roku 1976 a také byly porušené závěry helsinského Závěrečného aktu KBSE z roku 1975 a Závěrečného dokumentu následné madridské konference z roku 1983.
Obsah |
Prvotní myšlenka na konání protestů vznikla v září 1987, kdy začal výkonný místopředseda Světového kongresu Slováků Marián Šťastný organizovat na 25. března 1988 protestní shromáždení před zastupitelskými úřady ČSSR ve světe za dodržování náboženských práv a svobod v ČSSR. Zprávu o tom poslal tajně (zabalenou v čokoládě) i Jánovi Čarnogurskému, jednému ze slovenských katolíckych disidentů. Představitelé tajné církve na Slovensku se rozhodli připojit k této akci formou 30-minútového pokojného shromáždení se svíčkami v rukou. Mezi organizátoři patřili František Mikloško, Ján Čarnogurský, R. Fiby, Vladimír Jukl, Silvester Krčméry, Ladislav Stromček, E. Valovič, J. Roman, P. Murdza a Vladimír Ďurikovič. Od svého záměru neustupili ani potom, když akce zahraničných Slováků zlyhala.
Na potlačení shromáždění věřících občanů bylo nasazeno celkem 953 příslušníků bezpečnosti. Celkem bylo zadrženo 126 občanů ČSSR a 12 cizích státních příslušníků, mezi nimi i akreditovaní novináři. Zprávu o shromáždění věřících a zásahu pořádkových sil proti nim předložili Předsednictvu ÚV KSČ v dubnu 1988 Ignác Janák a Peter Colotka. Zprávu přijalo Předsednictvo ÚV KSČ souhlasně a bez námitek.
Po sametové revoluci začala vojenská prokuratura trestní stíhání majora ZNB Alexandra Kysuckého pro trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele pro nezákonné zadržení Františka Mikloška. Vzhledem k tomu, že František Mikloško společně s Jánem Čarnogurským navrhli zastavit jeho trestní stíhání, podala komise SNR prezidentovi republiky ve prospěch trestně stíhaného žádost o udělení milosti. Kromě Alexandra Kysuckého nebylo proti nikomu z politických a státních činitelů započato trestní stíhaní.