Svěřenství

Svěřenství (neboli fideikomis, případně též rodinný fideikomis) je nezcizitelný majetkový soubor, jehož vlastnictví náleží všem čekatelům svěřenství, avšak držitelem je v konkrétním okamžiku vždy osoba určená posloupností stanovenou zakladatelem svěřenství a uvedenou ve zřizovací listině (například nejstarší žijící potomek zakladatele svěřenství). Soupis majetku náležející do svěřenství musel být uložen u soudu. Jedná se v podstatě o druh děleného vlastnictví, typického pro období feudalismu. Svěřenství bylo zřizováno zejména šlechtici k jejich rodovému majetku. Takový majetek tedy nebyl předmětem dědění a bylo zamezeno jeho drobení, zcizení a zatížení.

V českých zemích bylo v minulosti možné zřizovat svěřenství se souhlasem císaře, avšak v roce 1924 byla stávající svěřenství zrušena a nová svěřenství nebylo možné nadále zřizovat. Nebyla-li ve stanovené lhůtě předložena svěřenskému soudu ke schválení dohoda držitele svěřenství s čekateli a opatrovníkem potomků (potenciálních budoucích čekatelů) o tom, kdo bude nadále vlastníkem majetku náležejícího do svěřenství, stal se vlastníkem tohoto majetku ten, kdo byl ke dni účinnosti zákona č. 179/24 Sb. z. a n. jeho držitelem, přičemž nabyvatel svěřenství bude omezen svěřeneckým náhradnictvím ve prospěch prvního čekatele, který by podle zřizovací listiny byl povolán k nástupnictví.

Současná česká právní úprava zřizování ani existenci svěřenství neumožňuje.

Tento článek o právu je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.