Svědkové Jehovovi

Tento článek obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení.

Světové ústředí Svědků Jehovových je v New Yorku

Svědkové Jehovovi (hovorově jehovisté, dříve Badatelé Bible) jsou celosvětová náboženská společnost, jejíž členové se označují za jediné skutečné křesťany. Nejsou církví, protože za ni nejsou považováni a ani se za církev nepovažují.^[zdroj?] Křesťanské církve i nevěřící lidé je často označují za sektu. Svědkové Jehovovi takové hodnocení odmítají. Počet jejích členů se odhaduje na šest milionů, ústředí mají v New Yorku. Jsou známi svou evangelizační a publikační aktivitou (mj. časopisy Strážná věž a Probuďte se!). V Česku se při sčítání lidu 2001 přihlásilo ke Svědkům Jehovovým 23 162 lidí^[1].

[editovat] Historie

Podle interpretace Svědků Jehovových byl prvním Božím svědkem biblický Ábel, protože byl spravedlivý, ale jeho rodiče Adam a Eva zhřešili proti Bohu. Mezi další svědky řadí například Enocha, Noema, Abraháma, Mojžíše a mnohé další. Nejvěrnějším svědkem byl ovšem podle nich Ježíš Kristus. Po jeho smrti šířili křesťanskou víru jeho učedníci a apoštolové, jejich následovníci ovšem odpadli od víry a křesťanské sbory začaly přejímat uctívání cizích bohů a pohanské zvyky. Zároveň se Boží pravda směšovala s tehdejšími filozofickými spekulacemi. Příkladem je například slavení Vánoc, jakožto „křesťanského“ svátku. Vánoce mají podle Svědků Jehovových původ v pohanském uctívání boha slunce (slunovrat). Proto tento – a mnohé další náboženské svátky – Svědkové Jehovovi neslaví. Jedinným svátkem, který Svědkové Jehovovi během roku slaví, je tzv. „Památná slavnost“ na připomínku poslední večeře Ježíše Krista a jeho apoštolů.^[2]

Vývoj členství od roku 1945

Svědkové Jehovovi se nepokládají za pokračovatele předchozích reformátorů, kteří v průběhu historie církve poukazovali na její ubohý stav, jako například Martin Luther, William Tyndale nebo Jan Hus, avšak věří, že mnozí z těchto mužů se přiblížili dnešním naukám Svědků. Všechny významné křesťanské církve Svědky odmítají považovat za křesťany na základě veršů z Bible, které, jak věří, dokládají Božství Ježíše Krista (například Jan 10:30, kde Ježíš říká, „Já a Otec jsme jedno“). Svědkové Jehovovi však božskou podstatu Ježíše Krista neuznávají. Věří naopak, že Ježíš Kristus je Boží Syn a první z andělů , což dle nich Bible dokládá (například Jan 14:28, kde Ježíš říká, že „Otec je větší než já“), a tedy stvořenou bytostí podřízenou Otci.

Počátky samotného hnutí se datují do 70. let 19. století, kdy se ve Spojených státech objevilo několik náboženských skupin očekávajících konec světa. Tehdy v Allegheny v Pensylvánii vznikl studijní kroužek pod názvem Badatelé Bible. Svědkové Jehovovi také očekávali brzký příchod konce světa, tzv. Armagedon. Původně Svědkové stanovovali pevné datum (např. známý rok 1975), v současné době Svědkové tvrdí, že datum nelze stanovit (viz ev. sv. Matouše 24:36 – „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé, ani Syn, ale pouze Otec“) a že jakékoli vyjádření o pevném stanovením data bylo pouze osobním názorem, neshodujícím se s Biblí.

V roce 2007 působili podle svých údajů ve 236 zemích světa v počtu 6957852 osob ^[3].

[editovat] Bible

Svědkové Jehovovi věří, že jedině Bible je inspirované Boží slovo. Snaží se ji zkoumat i ve světle vědeckých poznatků, archeologických nálezů a jazykových prostředků použitých v biblických jazycích. Snaží se důsledně aplikovat svou interpretaci biblických zásad v běžném životě. Za tímto účelem vydali vlastní překlad Bible – Překlad nového světa, o němž tvrdí, že je dynamickým a přitom doslovným překladem z původních jazyků. Nejvýznačnějším rysem tohoto překladu je, že používá pro Boha jméno Jehova. Toto jméno dosadili na místa, kde hebrejské a aramejské zdrojové texty obsahují tetragram JHWH. Dále na všechna místa křesťanských řeckých textů, kde jde o citace z hebrejských a aramejských originálů s JHWH. Konečně i na jiná místa řeckých textů, kde to podle nich vyžadoval kontext.

[editovat] Bůh

Věří v jediného Boha, který má jméno Jehova. Svědkové Jehovovi oznamují toto jméno, všem, jak napsal biblický žalmista David, „aby lidé poznali, že ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí“. (Žalm 83:18, Překlad nového světa ).

[editovat] Evangelizační činnost

Na ulici ukrajinského města Lvov

Svědkové Jehovovi jsou známi především svou evangelizační činností. Slovo evangelizace je nicméně v jejich kontextu poněkud zavádějící, neboť spíše než o dobrou zprávu se jedná o volání k nápravě, na základě které milostivý Bůh přihlédne k dobrým činům jedince a zachrání ho v den posledního soudu. Navštěvují systematicky domácnosti a snaží se s druhými mluvit o Bibli. Hledají jednotlivce, které tyto věci zaujmou. K takovým lidem se potom vracejí a vysvětlují jim podrobně, jak chápou různé biblické nauky. Pokud se člověk s těmito naukami ztotožní a pokud udělá v životě některé změny (např. přestane kouřit, začne také kázat atd.), může se stát Svědkem Jehovovým. Tuto skutečnost dá najevo křtem ve vodě.

Svědkové Jehovovi jsou přesvědčeni, že křesťany kázáním pověřil samotný Ježíš, když řekl: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal. A pohleďte, já jsem s vámi po všechny dny až do závěru systému věcí.“ (Matouš 28:19-20, Překlad nového světa) Podobnou evangelizační činností dům od domu se vyznačovali i křesťané v 1. století. Mluví o tom například tento biblický verš: „A každý den bez přestání dále vyučovali v chrámu a dům od domu a oznamovali dobrou zprávu o Kristu, Ježíšovi.“ (Skutky apoštolů 5:42, Překlad nového světa).

Kazatelské činnosti se účastní všichni aktivní členové církve po celém světě. Mnoho lidí má k tomuto způsobu šíření víry averzi a považuje ji za obtěžující. Mnoho jiných se ale k tomuto staví vstřícně. ^[zdroj?] Svědkové Jehovovi se stávají jednou z nejméně oblíbených, ale zároveň nejrychleji rostoucích náboženských skupin.

[editovat] Perzekuce

Sofijský svědek Jehovův kázající od domu k domu

Svědkové Jehovovi se neúčastní politického života ani válečných konfliktů. Během své historie byli podobně jako jiná náboženská hnutí předmětem perzekuce. V době nacistického Německa bylo pronásledování největší^[4]. (V koncentračních táborech, kam byli zavíráni, byli nuceni nosit jako označení fialové trojúhelníky.) Stranou nezůstal ani stalinský režim v Sovětském svazu a jeho satelitech a marxistické a diktátorské režimy v Asii a Africe. Zákazy a věznění byly rovněž v pravicových režimech Evropy a Latinské Ameriky i v demokratických zemích (např. mimořádná vlna útoků v USA proběhla ve 30. a 40. letech 20. století v souvislosti se vzedmutím nacionalismu). Jedním z hlavním důvodů perzekuce byl fakt, že odmítali sloužit v armádě a brát do ruky zbraň; rovněž tak jakýmkoliv způsobem uctívat stát, jeho symboly (zdravení vlajky, zpívání hymny) a představitele (např. za nacismu pozdrav Heil Hitler). V komunistickém Československu byli jednotliví Svědkové opakovaně vězněni pro odpírání vojenské služby.

[editovat] Kontroverze

Křesťanské shromáždění v Sálu království Svědků Jehovových

Některé konkrétní aspekty působení Svědků Jehovových jsou zdrojem kontroverzí:

• Svědkové Jehovovi odmítají krevní transfúze. To v případě, že se lékař snaží zachránit tímto způsobem život členům této společnosti nebo jejich dětem, bývá zdrojem sporů. Podle nálezu ústavního soudu ze dne 20. srpna 2004 (III. ÚS 459/03) však „Ochrana zdraví a života dítěte, je zcela relevantním a více než dostatečným důvodem pro zásah do rodičovských práv a omezení náboženské svobody, kdy jde o hodnotu, jejíž ochrana je v systému základních práv a svobod jednoznačně prioritní.“ Podle Svědků mnoho lékařů považuje léčbu spojenou s krevními transfúzemi za nebezpečnou a zbytečnou. Transfúze krve také mnohdy není jedinou alternativou léčby. Je to podobné, jako by člověk odmítal jeden jediný druh prášku proti bolesti. Neodmítá tím celou léčbu. Tímto názorem se často dostávají do konfliktu s lékaři. Jsou známy i případy úmrtí kvůli nepřijetí krevní transfúze^[5].

• podle kritiků uvedli Svědkové Jehovovi v žádosti o registraci v České republice lživé informace (např. popřeli odmítání krevní transfuze).^[zdroj?]

• náborovou činnost, při níž dvoučlenné skupiny Svědků obcházejí domácnosti, považují někteří lidé za obtěžující. V některých vesnicích jsou k vidění u domovních zvonků nálepky s nápisem „Svědkové Jehovovi, nezvoňte, jsme křesťané“.

• podle kritiků je věrouka Svědků Jehovových závislá na přání a situaci v ústředních orgánech církve a nikoliv na Bibli, která je silně ohýbána podle jejich přání. Poukazováno je nejen na notoricky známé očekávání konce světa, ale také na několikanásobné prudké zvraty v učení o morálce (u jednotlivých činů mělo být několikrát v průběhu pár let změněno hodnocení nezávadné na přečin trestaný vyloučením a zpět) a na falšování biblických textů. Nejznámější změnou v textu Bible je přesun čárky ve větě, kterou Ježíš Kristus na kříži pronesl k ukřižovanému lotrovi (Lk 23,43): Říkám ti, ještě dnes budeš se mnou v ráji. Jelikož je tato věta v rozporu s učením Svědků Jehovových o nebi, které má být ustaveno až po konci světa, byla v Bibli, kterou vydali Svědkové Jehovovi přemístěna čárka Říkám ti ještě dnes, budeš se mnou v ráji.

• • Argumentace Svědků: v raných řeckých rukopisech se interpunkce vůbec nepoužívala, rozdělovací znaménka se začala objevovat až v 9. století n.l. Překladatelé tedy museli při interpretaci této věty vycházet ze svého pochopení kontextu. Ačkoli tedy mnozí vycházeli z církevní tradice (která ale vznikla až po slučovacích procesech s římskými filozofickými myšlenkami, například o nesmrtelnosti duše, a ustanovení upravovaného křesťanství jako státního náboženství) a vsunuli čárku před slovo dnes, v některých překladech se objevuje podobná formulace jako v Překladu nového světa („Bible Svědků Jehovových“). Tuto interpretaci používají např. Reinhard a W. Michaelis (německé překlady), Lamsa a Rotherham (anglické překlady – viz poznámku pod čarou k Lukášovi 23,43 v Rotherhamově The Emphasized Bible) a také je v Curetonijském syrském překladu z 5. století n.l.

• • (V poznámce pod čarou k Lukášovi 23,43 říká německý překladatel L. Reinhardt (The Emphasized Bible): „Interpunkce nyní používaná [většinou překladatelů] v tomto verši je bezpochyby nesprávná a odporuje celému způsobu uvažování Krista a zločince. . . [Kristus] rozhodně nechápal ráj jako nějakou část říše mrtvých, ale spíše jako obnovení ráje na Zemi.“)

• Problémy při konverzi. Když se někdo spojí se svědky, bývá vystaven tlaku a ultimátu rodiny: „ať toho nechá“. Paradoxně to bývá často rodina a přátelé, kdo se přestane se Svědkem stýkat. Děti svědků bývají předmětem šikany ve školách pro svou jinakost. Obecně ale lidé zvládnou nalézt vyrovnaný vztah ke svědkům až po delší době a hlubším poznání. ^[zdroj?]

Stejně tak jsou vystaveni tlaku a ignorování svědkové, chtějí-li přestoupit do jiné církve. Sborové společenství se od nich distancuje.

Před zákazem krevních transfuzí z roku 1945 platil zákaz očkování. Očkování bylo srovnáváno s pohlavním stykem se zvířetem, neboť zvíře bylo očkováním implantováno do těla. Nové světlo ohledně zrušení očkování přišlo v letech 1951–52.

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/D60030FC73/$File/41320510.xls
2. ↑ KOZÁK, Ladislav; PROFANT, Vít. Svědkové Jehovovi [online]. [Cit. 2008-06-03]. Dostupné online.
3. ↑ http://www.jw-media.org/people/statistics.htm
4. ↑ http://www.ushmm.org/wlc/en/index.php?ModuleId=10005394
5. ↑ http://zpravy.idnes.cz/obet-nehody-odmitla-kvuli-vyznani-transfuzi-krve-zemrela-p3q-/krimi.asp?c=A080207_220304_krimi_mia

[editovat] Externí odkazy

• http://www.watchtower.org – oficiální stránky v několika stech jazycích včetně češtiny
• http://www.jw.org - Oficiální nahrávky Strážné věže a Probuďte se! včetně češtiny
• http://www.jw-media.org - oficiální stránky pro novináře a média (en)
• http://www.kolportaz.cz/badatele-bible-svedkove-jehovovi.html - Příspěvek k historii vydavatelské a distribuční činnosti Svědků Jehovových na území Čech, Moravy a Slezska v letech 1891–1989 ve vývoji tiskových a občanských svobod
• http://www.blisty.cz/art/23325.html – článek v Britských listech
• http://www.religionistika.cz/cirkve/cr_17.htm – popis společnosti na stránkách Katedry religionistiky a filosofie FHS Univerzity Pardubice